Objevil se nový problém nové vlády. Přesně řečeno ho tento týden objevila MF Dnes, noviny z holdingu Agrofert. A ten problém je velký, premiér Petr Fiala, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek si ponechali úvazky na univerzitě. Článek na serveru iDnes začíná větami: "Omikronová pandemie, energetická krize, inflace, předsednictví EU. Vláda má zvládnout obří problémy. Přesto chce několik jejích členů vedle vládních povinností stíhat ještě své akademické závazky."
Problém tedy vypadá tak, že tři členové vlády včetně jejího předsedy jsou akademici a chtějí pokračovat v malých úvazcích na Masarykově univerzitě v Brně. U Mikuláše Beka je zdůrazněno, že "je navíc ještě senátorem". Jak to chtějí stíhat, zní otázka, když se na nás přivalily takové potíže a od léta ještě předsednictví Evropské unii.
Jak ty úvazky vypadají? Bek "bude v jarním semestru každé pondělí na filozofické fakultě v Ústavu hudební vědy dvě hodiny přednášet o hudební sociologii. K tomu povede jednu doktorandskou práci a několik diplomových prací". Fiala "pro jarní semestr svou akademickou činnost omezí na roli školitele pro několik doktorandů". Válek "si svůj úvazek na lékařské fakultě zkrátil na třetinu. Pokračovat bude ve vědecké činnosti. Zda bude mít i nějaké přednášky, teprve s univerzitou řeší".
Bek vysvětluje, že si chce ponechat kontakt se svým pracovištěm, jeho oborem je hudební sociologie a předpokládá, že se po vládním angažmá do školy zas vrátí. Přednášet chce buď prezenčně, nebo on-line. Přivydělá si 10 tisíc měsíčně. Odtud si můžeme udělat obrázek, kolik si vydělají ti další.
Pro srovnání, dvojministr průmyslu a dopravy v Babišově vládě Karel Havlíček o víkendech učil na pražské Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), což je součást pražského privátního vzdělávacího holdingu Educo Uni Group. Vyučoval v kombinované formě studia, hodnotil závěrečné práce studentů, byl členem vědecké rady. Celkem si za 8 měsíců vydělal půl milionu, zatímco ministr Bek by si vydělal 80 tisíc. Dodejme, že kromě akademika a dvojministra Karla Havlíčka přednášel i Václav Klaus, a to jak v roli prezidenta, tak v roli předsedy vlády, nevím, jestli přednášel i v roli předsedy sněmovny.
Otázkou je, zda se skutečně jedná o "problém". Akademici se poslední dobou v českých vládách moc nepěstují, ale zcela jistě bychom si je tam měli přát. Mimochodem, všichni tři členové vlády uvádějí, že aktivně hovoří anglicky a německy, Bek ještě rusky, Válek pasivně rusky. V této vládě velká přednost, jež jistě s akademickou činností souvisí, dělat vědu bez cizích jazyků dnes není možné.
Najdeme ale i jiný aspekt než jen ten, že nejsme na akademiky ve vládě zvyklí. Udržovat si kontakt s nepolitickým, nevládním, nestranickým prostředím, navíc s prostředím studentů, které bývá přece jen podstatně otevřenější, je pro premiéra i ministry cenné. Každý z nás potřebuje zpětnou vazbu, potřebujeme slyšet jiné hlasy.
Syndrom pražské kavárny
Text v MF Dnes se však nese v duchu Babišově, cítíme v kontextu to omílané slovo "makat", ti tři nebudou makat pro národ a pro vládu, když budou učit či školit doktorandy. Já vím, je to blbost, budou i tak pracovat "pro národ", protože vzdělání je pro uplatnění Česka ve světě klíčové, ale tady je to podáno jako problém. Nebudou makat a hotovo. Babiš makal, na žádné fakultě nepřednášel, není akademik. Havlíček taky makal, protože spal jen 5 hodin denně, že. Možná by bylo dobré ještě zjistit, kolik hodin denně spí Fiala, Bek a Válek. Určitě víc než pět, to si pište.
Zároveň je ovšem pravda, že pro všechny tři muže bude těžké si ty malé úvazky ve škole udržet. Mimo jiné právě kvůli blížícímu se předsednictví Česka Evropské unii. A je dost možné, že je nakonec ukončí, když to nepůjde.
Titulek v MF Dnes zněl Vedlejšák premiéra a jeho ministrů. Vedlejšák evokuje především přivydělávání si, rozhodně ne akademickou práci nebo udržení si odbornosti. Vedlejšák byl nedávno hojně užíván v souvislosti s odjezdem poslance Jana Farského (STAN) na osm měsíců do amerického Oregonu na stipendium Fulbrightovy nadace. U něj se však psalo o tom, že jako "vedlejšák" bere práci poslance. To zřejmě sedělo mnohem víc než u tří členů vlády.
Z toho textu můžeme vycítit ještě něco, co se u nás v posledních více než deseti letech usadilo, totiž jakýsi pod kůži zadřený odpor k intelektuálům, nejen k akademikům. Je celkem jasné, že vzdělanci obvykle "nemakají" jako Babiš, mají jiné, rozvážnější tempo - na Fialovi je to výborně patrné. Mimochodem posměch tohoto typu sklízí i Vlastimil Válek; vyjadřuje se složitě a prý by "potřeboval tlumočníka brněnského hantecu do češtiny" (Babiš). Ale zjevně nejde o ten hantec, nýbrž o jeho intelektuální květnatost a lásku k mnohovětným odbočkám.
Český odpor k intelektuálům po revoluci znovu nastartoval Miloš Zeman. Natvrdo s tím začal, když napadl slavného, dávno zesnulého novináře Ferdinanda Peroutku, že napsal článek Hitler je gentleman, což se nikdy neprokázalo. Zjevně nešlo ani o Peroutku, ani o Hitlera, ale o "my" a o "oni", my - obyčejní občané čeští - a oni - nafoukaní intelektuálové, hrrr na ně. Zeman to pak korunoval nadávkou "pražská kavárna", jež měla za úkol vykreslit intelektuály jako kavárenské tlachaly a povaleče.
Text v MF Dnes by byl šel přece napsat i úplně opačně: Máme tři členy vlády, kteří jsou akademici a chtějí dál učit. Venku je to běžné a ceněné. Třeba takto. Jenomže to by pak nebyla kritika vlády, ale naopak ocenění - konečně se v Česku něco mění, když hned tři akademici jsou ochotni řídit stát.
Bek: Univerzita není továrna na pracovní sílu, jak si představují politici a dinosauři průmyslu (video z 22. prosince 2017)
