Ve středu přinesl portál DefenceNews zprávu: Spojené státy zvažují, že svou evropskou operaci Atlantic Resolve (Atlantické odhodlání), zaměřenou na podporu amerických spojenců před možnou ruskou hrozbou, rozšíří o Českou republiku, Maďarsko a Gruzii. DefenceNews se odvolává na zprávy od amerických vojenských představitelů. Smysl rozšíření akce: odstrašit, brzdit vojensky rozpínavé Rusko.
Operace Atlantic Resolve je reakcí na okupaci Krymu a hybridní válku v Donbasu. Někteří evropští spojenci, kteří patří do NATO, vnímají ruskou expanzi jako vlastní ohrožení. Za riziko považují i ruskou vojenskou doktrínu z roku 2014, posilování Putinovy armády. Atlantic Resolve jsou společné manévry, výcvik vojáků, aktivity amerického námořnictva v Baltském a Černém moři, modernizace evropských základen a podpora Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Zemí, které mají z Moskvy strach.
„Do konce léta zde bude dobře viditelná operace, která se bude rozpínat od Baltu po Černé moře. Pokud si ty země propojíte, téměř se jimi vine linie amerických jednotek,“ prohlásil plukovník Michael Foster ze 173. letecké brigády umístěné v Itálii. Už loni v dubnu poslaly USA do Polska, Litvy, Estonska a Lotyšska po sto padesáti výsadkářích. Šest set vojáků. „Americké síly zůstanou zde, v Litvě, stejně jako v Estonsku, Lotyšsku a v Polsku tak dlouho, dokud to bude nezbytné pro odrazení ruské agrese,“ řekl tehdy ve Vilniusu generálporučík Ben Hodges.
Operace Atlantic Resolve tedy bude pokračovat. Má být rozšířena. Zajímavé ovšem bude sledovat, jak odpovědí čeští politici, především pak politici vládní. Pro naši armádu samotnou to zjevně nepředstavuje žádný problém; s americkými jednotkami při cvičeních a mezinárodních operacích spolupracuje běžně, pravidelně. Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany, říká: "V letošním roce se příslušníci Armády ČR zúčastní několika velkých cvičení, která budou pod velením NATO, a zapojí se do nich ve zvýšené míře v rámci programu Atlantic Resolve i americké jednotky."
Posun aktivit Atlantického odhodlání až k nám obsahuje jedno tiché, leč zásadní varování: Spojené státy a NATO považují dnešní Rusko za riziko nikoli stabilní, omezené, ale naopak rostoucí. Zdá se, že už nejde „jen“ o pobaltské země, o přímé sousedy Ruska, jako je Polsko, ale třeba i o nás. Zřejmě proto se naše armáda vrací ke cvičení, jak odrazit větší uskupení nepřítele.
Stropnického trauma z roku 1968
Nedávno jsme dvakrát slyšeli české politické špičky mluvit o případné, teoretické přítomnosti vojáků NATO v Česku. Jednou to byl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Zcela absurdně připomněl okupaci Československa v roce 1968 a jakési psychické trauma z příjezdu ruských vojsk. Proto vojska NATO ne. Také premiér Bohuslav Sobotka pak, shodou okolností při návštěvě neutrálního Rakouska, vojáky NATO odmítl. (Nemá snad ani smysl dodávat, že i my sami jsme NATO.)
Jenže od té doby se věci změnily. Ruská hybridní válka na Ukrajině pokračuje, v Rusku se dál vraždí opoziční politici a kritici režimu. (Nejen Boris Němcov. V pondělí byl zavražděn pravoslavný kněz Pavel Adelgejm, velký zastánce Pussy Riot. Zabil ho psychicky nemocný muž jménem Pčelincev.) Je tu nová ruská vojenská doktrína, obnovuje se studená válka a běží i ta horká.
CVVM leden: 71 procent dotázaných občanů nepochybuje, že Severoatlantická aliance je potřebná. A 89 procent dotázaných považuje za samozřejmé, že suverenitu svého státu musíme bránit za každou cenu.
To by však českým politikům stačit nemuselo. Pro ně bude možná mnohem podstatnější jiný fakt: ono „Stropnického trauma“ neexistuje. Češi jsou, což ministra obrany asi překvapí, schopni rozlišit mezi okupantem a vojákem, který zemi chrání. Podle průzkumu CVVM z počátku roku 71 procent dotázaných místních občanů nepochybuje, že Severoatlantická aliance je dnes potřebná, a 18 procent si pak myslí, že NATO potřeba není. Přibývá lidí, kteří vědí, že NATO rozhodně potřebujeme. Nejvíce dotázaných od roku 2009 dnes uznává smysl Severoatlantické aliance.
Z výzkumu také vyplynulo, že 89 procent dotázaných tuzemců považuje za samozřejmé, že suverenitu svého státu musíme bránit za každou cenu. Většině je dnes jasné, že se sami neubráníme, ale zároveň se bránit chceme.
Uvidíme tedy, jaká bude reakce. Měla by zaznít veřejně, nikoli jen někde ve skrytu a potichu. Češi ostře vnímají ohrožení z Ruska, ohrožení Putinem a putinismem. Cvičení vojsk NATO, přítomnost amerických vojáků, pro ně nebude „nepřátelský akt“, nýbrž výraz naší odhodlanosti se bránit. Naší neochoty nechat Putina, ať si dělá, co chce. Dnes zjevně nejde jen o to, bránit sebe, ale i ostatní země NATO, třeba pobaltské státy.
Atlantic Resolve se překládá Atlantické odhodlání. Doufejme, že čeští politici nezareagují tak, že z nás udělají „atlantic resolvent“, atlantické rozpouštědlo. Nebylo by celkem divu, Bohuslava Sobotku čeká volební sjezd ČSSD, kde stále existuje zemanovské, tedy putinovské křídlo. Stropnický má po sněmu, tak snad tentokrát odhodlání neztratí. - Před lety naši politici odmítali umístit v Brdech americký radar zaměřený proti útokům raket. Dnes by, snad, debata vypadala jinak. Ale třeba základnu NATO na našem území, to by se asi Sobotka, Stropnický a spol. umístit báli. I když by se zjevně hodila.
