Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
1. 9. 2020 11:30

Angela Merkelová a Německo "to dokázaly". I když jinak, než si většina představovala

Pět let po kritizovaném otevření hranic uprchlíkům je náš západní soused navzdory všem problémům silnější, než se na první pohled může zdát.
Zvládla to. A Německo s ní. Spolková kanceléřka Angela Merkelová.
Zvládla to. A Německo s ní. Spolková kanceléřka Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Letí to. Od doby, kdy německá kancléřka Angela Merkelová vyslovila onu proslulou a hojně karikovanou větu "wir schaffen das" - "dokážeme to", uplynulo už pět roků. Na německých hranicích se tehdy schylovalo k humanitární katastrofě, jíž vstřícné gesto kancléřky zabránilo. Při prvním půlkulatém výročí se tedy přirozeně všichni ptají, jestli to Němci opravdu dokázali. A co zlého i dobrého tato "Willkommenkultur" přinesla.

Stále se najdou lidé (a je jich dost nejen v Německu), kteří tehdejší kancléřčino rozhodnutí považují za zločin. Za porušení pravidel Evropské unie, ba dokonce za útok na samotné základy Evropy, protože ta by se měla bránit přílivu lidí z jiných kultur, jejichž hodnoty nejsou s těmi evropskými slučitelné.

Podle jiných zase může Merkelová za velké napětí ve vztahu k přistěhovaleckým komunitám. To je každodenní smutnou realitou, jak dokazuje nárůst pravicového extremismu živeného nenávistí ke všem, kteří se odlišují barvou kůže, jazykem, zvyklostmi nebo náboženstvím. A jak dokazuje také několik vražedných atentátů z rukou šílených cizinců a radikálních islamistů, přičemž řadě dalších útoků ještě tajné služby zamezily. Soužití uprchlíků a místních je tedy v Německu opravdu všelijaké, jen ne barvotiskově lehké.

Napjatá situace má ale i svůj líc. Tvoří jej stovky příběhů o úspěšné integraci. O syrských a iráckých dětech, které mohly vystudovat školu. O tisícovkách nových podnikatelů, kteří si našli místo na trhu. O desítkách tisíc lidí, kteří se naučili německy tak, že mohou v hostitelské zemi v klidu pracovat a žít. O 360 tisících lidí, kteří do Německa před pěti lety utekli a našli si tu stálou práci. A o stovkách tisíc těch, kteří procházejí školením či rekvalifikací.

To všechno jsou zkušenostní i statistické přímé důkazy, že Německo to dokázalo. To nejdůležitější se ale skrývá úplně jinde, což je mimo jiné velmi dobře patrné na postoji, jaký dnes Evropané zaujímají k dění v Bělorusku.

Naše a jejich práva

Tady si je Evropa jistá, protože Evropané mluví k Evropanům. Bělorusové by podle drtivé většiny Němců, ale i Francouzů a jiných obyvatel kontinentu, měli dostat šanci na svobodný život. Země v 90. letech propásla příležitost k radikální proměně a dnes by si zasloužila novou, míní Evropané. Argumentují přitom lidskými právy. Což jsou ovšem přesně ty hodnoty, o kterých za uprchlické vlny z jihu mlčeli, protože se báli kulturních střetů.

Angela Merkelová byla jedním z mála lidí, kteří o nich mluvit nepřestávali ani tehdy, když uprchlíci nebyli "jako my", když nepatřili k evropskému kulturnímu okruhu.

Kancléřka tak rozporovala, že by naše hodnoty měly kulturní omezení - že by je zkrátka jednou bylo možné zastávat a jindy opustit, protože se změnil "kontext".

Je ovšem pravda, že politické rány, které kvůli svému "wir schaffen das" utržila, ji nakonec přivedly k pragmatickým rozhodnutím, při nichž na tyto evropské hodnoty příliš nemyslela. Třeba když prosadila dohodu s tureckým prezidentem Erdoganem o faktickém zadržování uprchlíků na území Turecka. Německo jej raději štědře financovalo, než aby si pustilo domů další migrační vlnu.

Přesto stojí za ocenění, že před pěti lety lidé (i proklamované a rychle vyprazdňované hodnoty) tu šanci dostali. Jakkoliv idealistické nadšení, zaznamenané na slavných selfies kancléřky s uprchlíky na hranicích, dávno vyprchalo.

Silnější Německo

Pro Německo to bylo zároveň potvrzení globální pozice, kterou by rádo zastávalo. Nejen jako jeden ze tří největších vývozců světa, ale i jako relevantní politická síla, byť pořád jako tahoun Evropské unie, a nikoli čistě samo za sebe.

Globální zájmy hospodářské se musely nutně projevit i v proměně společenské. Německá ekonomika působí celosvětově už dlouho, což se podepsalo i na proměně způsobu, jakým dnes Němci myslí. Mají blíž ke světoobčanství a zodpovědnosti za osud planety, jehož součástí je i osud rodné hroudy. A tak je pochopitelné, že svět - a to nejen při pomoci uprchlíkům - také vstoupil do Německa, kde se najednou to domácí musí osvědčovat v konkurenci s jiným. Tento trend zatím nezastavila ani koronakrize, spíše ještě umocnila vědomí, že bez globálního záběru se Německo na mapě světa rychle ztratí.

Pět let po kritizovaném otevření hranic uprchlíkům se tak naplňují slova Angely Merkelové. I když trochu jiným způsobem, než si většina představovala. Zato však ve všech souvislostech, v nichž tehdy o přijímání migrantů kancléřka mluvila. "Německo je silná země. A motiv, s kterým se do této věci vrháme, musí být: Tolik jsme toho dokázali - dokážeme to!" Migrační krize Německo nezabila, vyšlo z ní silnější. Je to ale síla integrační, nemusíme se jí bát.

Video: Phoenix (ARD, ZDF)
 

Právě se děje

před 20 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy