David Klimeš David Klimeš | Komentáře
8. 4. 2021 7:30

Ať Babiš protestuje proti sobě. Kdyby zvládl uzávěru, mohlo teď jít do škol víc dětí

Rotační výuka dovede nejednoho rodiče do blázince. Ale pustit více studentů do lavic teď není možné, aby se za měsíc už zase nezavíraly.
Ty půjdeš, ty až příští týden. Nebo naopak?
Ty půjdeš, ty až příští týden. Nebo naopak? | Foto: Jakub Plíhal

Sám Andrej Babiš se netají tím, že má stále problémy s češtinou. Někdy je to roztomilé, někdy ovšem tragické. Jako nyní když mylně přečetl článek 76 ústavy, podle které má vláda rozhodovat ve sboru, leč premiér si zjevně myslí, že to má být ve sporu. Jinak není možné vysvětlit tu kaskádu ataků na ministry zdravotnictví a školství, aby následně jejich návrhy kabinet schválil. Jan Blatný nepřežil a novým ministrem zdravotnictví je Petr Arenberger. Robert Plaga v čele školství ale ano. 

Což je dobrá zpráva, protože přepřehat před dlouho očekávaným otevíráním škol by byla hloupost. Navíc politické hrátky, kdy padne jaký ministr, nikoho z rodičů, žáků a učitelů nyní opravdu nezajímají. Chtějí jasná pravidla, jak se připravit na otevření škol, kdy kdo z potomků půjde do jaké třídy, zda u testu dostane špejlí do nosu či si jen odplivne a kde pro pro ně koupit nové sešity.

Ač se premiér notně kroutil, vláda nakonec schválila plán, který navrhoval ministr Robert Plaga (a už in memoriam i Jan Blatný). Není jednoduchý a pohodlný, ale není špatný, protože žádný výrazně jiný není prostě možný. Mnozí rodiče jistě už nyní šílí z představy týdenních kolotočů jednotlivých ratolestí ve škole, ale protože nic jiného situace nedovoluje, nezbývá, než se na něj připravit.

Pootevřít školy jen tak trochu možná vypadá bázlivě, ale otevření dokořán b mohlo snadno skončit epidemiologickou havárií. Jak říkají Angličané, "better safe than sorry".

Plaga versus facebookový lid

Andrej Babiš se už nějaký ten čas specializoval na mydlení schodů ministrovi Blatnému. Ale v posledních dnech k tomu ve velkém stylu přidal i Roberta Plagu a ještě vypustil balónek pro média, že má jít od válu, aby si ministr uvědomil, jak je to s ním nahnuté. Jako správný šéf protestního hnutí ANO, tedy Akce nespokojených občanů, nejprve podtrhl ministra školství ve věci maturit. Věděl, že když navrhne jejich úřední podobu a obrátí se místo vlády na svůj facebookový národ, vavříny ho neminou. Plaga to však ustál a dál trvá na silně redukované, leč přeci jen tradiční maturitní zkoušce.

Pak se však ukázalo, že to celé byla jen overtura. Ministr Plaga už dlouho anoncoval, že bude pouštět žáky do škol po částech, avšak místo podpory si ho premiér opět podal. A znovu se při tom obrátil na facebookový lid: "Stejně jako vy se řídím selským rozumem a souhlasím s vámi, kdo mi píšete, že některé návrhy ministerstev školství a zdravotnictví nevypadají z hlediska praxe vůbec logicky," svěřil se mu premiér. Kdo by snad chtěl namítnout, že zmíněná ministerstva ovládá právě Babišovo ANO a jeho osobní nominanti, nejspíše by se dočkal rychlého obvinění ze záštiplné demagogie.

Ze sedačky takto drsně roztočeného populistického kolotoče se samozřejmě těžko vysvětlují vládní kroky, které bez kontextu působí bláznivě. Navzdory všemu ale takové nejsou.

Návrat do škol stojí na dvou základních premisách. Tou první je, že veškeré restrikce představují spojené nádoby. Když se pootevřou brány prvních stupňů škol, je třeba omezit něco jiného. Proto nyní na otevírání části základek doplatily mateřinky novými omezeními. A pak je tu druhý předpoklad: že nepohodlnou rotací se do tříd bude moci celkově vrátit více studentů, než kdyby tam chodili jen části všech tříd prvního stupně. Po pěti dnech ve škole si žáci totiž odbudou devět dnů doma, tedy fakticky preventivní karanténu.

Tento nepopulární balík opatření asi za stávající situace nabízí nejvíce muziky za nejméně peněz, o moc víc se toho vymyslet nedá. Jistě lze ještě debatovat o detailech jako jsou například školy pro děti rodičů pracujících v integrovaném záchranném systému, ale jako celek je to v pořádku. A premiér by to jistě dosvědčil, kdyby neměl tolik práce se zadupáváním Plagy do země.

Kdyby bylo tisíc nakažených denně…

Babišovy ataky na nepohodlné otevírání škol jsou o to absurdnější, že jde v prvé řadě o výsledek mizerně zvládnuté březnové uzávěry země. Nenechme se mýlit nízkými čísly nakažených z posledních dnů, máme za sebou svátky. Důležitý je sedmidenní průměr a tam jsem stále hodně vysoko. Odborníci chtěli rychlou a opravdu tvrdou uzávěru, aby se před otevřením škol doklesalo až někam na tisíc nově nakažených denně. Tam zdaleka nejsme a už ani nebudeme, protože se leccos zase otevře.

Jistě, v krizi se vždy vše svaluje na premiéra, ale zde je Babišova odpovědnost za nezvládnutý březen nepominutelná. Těžko nyní Plaga při tak vysokých číslech může vymyslet něco jiného, než že do školních vrat smíte strčit jen čtyři prsty, ale pátý vám už urazí.

Kdyby alespoň bylo dobře připravené testování. Ale ani to není. A zase jsme bohužel velmi rychle u chybného rozhodování premiéra. Plaga s Blatným už v únoru razili PCR testování ze slin, vše na to bylo přichystané. Ale pak se premiér shlédl v rakouském modelu s rychlými, ale také méně spolehlivými antigenními testy. Proto s nimi nyní školy musí začínat a až se Babiš nebude dívat, nějak pokoutně se vrátit k tomu, co potřebují při takto vysokých číslech nakažených v republice - tedy k přesným PCR testům.

Snad ještě jedna neuvěřitelnost: Žádná unijní země vlastně nedostala takové pohodlí, jak připravit školy na bezpečnou výuku, protože skoro ve všech státech se alespoň v nějaké míře prezenčně učilo. Česká "best in covid" republika však vše musela zavřít, takže návrat žáků si mohla nadesignovat, jak chtěla. A přesto teď sledujeme takovou frašku.

Zvládnout duben bez Babiše

Zcela hájit Roberta Plagu jistě nelze. Ví, v jaké vládě sedí. Některé přípravy na návrat do škol měl udělat se svým týmem a ostatními ministerstvy již dříve. Na rotační výuku trestuhodně nenavazují například sociální opatření. Chybí třeba úprava ošetřovného, protože jen málokterý zaměstnavatel se smíří s rodičem docházejícím do práce jen na jeden týden z každých dvou.

Plaga před časem také na chvíli propadl "havlíčkovskému syndromu" a pomalu na každý týden ohlašoval už definitivní otevření všeho možného, aby pak nic zase nebylo.

Ale tyto hříchy blednou ve srovnání s tím, jak velkým problémem pro zodpovědné rozvolňování se stal premiér. Jeho intervence od koňských mastí ve zdravotnictví po testování ve školách jsou zcela nekvalifikované, zdržují a ničí práci mnoha odborných týmů. Premiérovo časté "nejsem expert ani epidemiolog, ale…" už toho pokazilo opravdu příliš mnoho.

Ať se příští měsíc prohlásí třeba za lídra opozice a vyhlásí nulovou toleranci své vlastní vládě, jen když rozvolňovací duben přenechá schopnějším.

Baierlová: Problém je, že vláda nemá plán. Je těžké hledat motivaci, nevidíme světlo (video z 18. března 2021)

Snažíme se děti přimět k tomu, aby převzaly odpovědnost za svoje vzdělání, říká učitelka matematiky a informatiky na ZŠ Sušice Štěpánka Baierlová. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

před 16 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy