Jan Moláček Jan Moláček | Komentáře
13. 6. 2017 12:55

Ať žije multikulturalismus. Jinudy cesta k úspěchu nevede. Funguje už dva tisíce let

Centra jako Mnichov či Londýn se nemohou uzavřít do "národní" nebo etnické skořápky, jinak centry jednoduše přestanou být.
"Multikulturní" fotbalová reprezentace Německa jde od úspěchu k úspěchu. (Snímek z mistrovství světa 2010.)
"Multikulturní" fotbalová reprezentace Německa jde od úspěchu k úspěchu. (Snímek z mistrovství světa 2010.) | Foto: ČTK

Slavný kanadský humorista Stephen Leacock kdysi prohlásil, že kdyby zakládal soukromou univerzitu, jako první by na ní zřídil kuřárnu. Potom kolej, studovnu a knihovnu. No a kdyby mu zbyly nějaké peníze, najal by prý učitele a nakoupil učebnice.

Leacock - jakožto spisovatel, ale i úspěšný univerzitní profesor - věděl, že vysoké školy mají pečovat o diskusi (kuřárna), setkávání (kolej) a samostatné myšlení (knihy a studovna). Nikoliv pouze zajišťovat jednosměrný přísun informací od vyučujícího k poučovaným. Kuřárny na univerzitách sice mezitím vyšly z módy, ale vtipný postřeh autora Literárních poklesků platí pořád.

České základní školy by kromě počtů a abecedy měly především zprostředkovat svým žákům realitu, v níž budou žít celý zbytek života, pokud budou v jakémkoliv oboru jen trochu úspěšní.

A touto realitou je multikulturní společnost - ať se nám to líbí, nebo ne.

Není na tom nic divného, nového ani objevného. Multikulturalismus někteří z nás vnímají jako něco podezřelého pouze proto, že žijeme v historickém období, které charakterizuje nebývalá a z pohledu dějin extrémní etnická a kulturní homogenita řady evropských zemí, především těch desítky let odříznutých od zbytku světa železnou oponou. Zvláštní a nepřirozený je právě tento stav. A pokud normální běh dějin nezastaví další umělá překážka, jako byly dva dominantní totalitní režimy v Evropě ve 20. století, tato historická anomálie postupně skončí.

Multikulturalismus nevynalezla Angela Merkelová a nic s ním nenadělá ani její často citovaný (a ještě častěji překrucovaný) výrok z roku 2010 o tom, že německý multikulturní přístup selhal. Píše se rok 2017, celou tu dobu byla Merkelová německou kancléřkou. Máte pocit, že Německo je dnes méně multikulturní než tehdy?

Samozřejmě že není a ani nebude - pokud se nerozhodne rezignovat na svůj ekonomický úspěch a pozici technologické, exportní, sportovní a kdovíjaké ještě velmoci.

Protože přesně tak to je - otevřenost a úspěch jsou spojené nádoby. Otevřenost přináší úspěch a úspěch povzbuzuje k větší otevřenosti. Spojené státy nejsou skoro ve všech myslitelných kategoriích nejúspěšnější zemí světa náhodou, ale proto, že se jim podařilo vytvořit unikátní projekt multikulturní společnosti, v níž je "národní" původ každého jeho soukromou věcí, stejně jako náboženství. Žádný Čech se nikdy nestane Němcem, ale každý se může stát Američanem. To v sobě skrývá potenciál, jakému nemůže žádná "národní" ekonomika, "národní" věda, "národní" sport apod. nikdy vážně konkurovat.

Evropské země mají jinou historii. Je jasné - a je to dobře -, že Německo zůstane německé a Anglie anglická. Multikulturalismus neznamená, že by v bavorské vesnici musela být etiopská restaurace. Ale centra jako Mnichov či Londýn se nemohou uzavřít do "národní" nebo etnické skořápky, jinak centry jednoduše přestanou být.

Pro jednotlivce, firmy, sportovní a vědecké týmy, města i celé státy platí - ty multikulturní budou vždy nejúspěšnější a ty nejúspěšnější budou vždy multikulturní.

Za pár dnů skončí školní rok, během něhož se objevily poměrně široce medializované - i když snad jen marginální a spíš bizarní - protesty proti "multikulturní ideologii" v českých školách. Ve skutečnosti o žádnou ideologii nešlo, vadily návštěvy cizích studentů, kteří školákům představovali kulturu své země. Česká republika by se nemohla do vlastní nohy střelit zbraní těžší ráže, než kdyby od těchto projektů ustoupila.

Se Stephenem Leacockem a jeho mírou nadsázky můžeme říct - pokud bychom měli stanovit priority českého školství, jako první by měl zaznít požadavek, aby každý Čech a každá Češka nejpozději v patnácti letech mluvili anglicky stejně jako česky. Na druhém místě by měl být pro děti naprostou samozřejmostí kontakt s lidmi různých etnik, náboženství a kultur. No a kdyby nám zbyly ještě nějaké peníze, měli bychom koupit taky nějaké čítanky a početnice.

Nezáleží na tom, jestli vaše děti chtějí řídit úspěšnou firmu, navrhovat průlomová IT řešení v Silicon Valley, získat Nobelovu cenu za lék proti roztroušené skleróze, vystupovat v prestižních operních domech, nebo střílet góly v Lize mistrů. Pokud budou mít problém fungovat v multikulturním týmu, nebudou dělat ani jedno.

Ti, kdo vidí v multikulturalismu jen ohrožení, se často ohánějí "křesťanskými" hodnotami, které je třeba "bránit". Zapomínají přitom na to, že právě křesťanství znamená nejspíš vůbec největší megaúspěch "multikulti" v dějinách lidstva. Uspělo totiž právě a jedině proto, že radikálně odsunulo etnické a kulturní rozdíly mezi lidmi na vedlejší kolej.

Mimochodem - multikulturní snažení podpořil i bůh osobně zázrakem, o kterém vypráví známá novozákonní epizoda. Když apoštolové o svátku Letnic oslovili v Jeruzalémě dav lidí, slyšeli je shromáždění zájemci mluvit každý svým vlastním jazykem. A že jich bylo: "Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané, židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové." (Sk 2, 9-11)

Slušný multikulturní guláš v samotné kolébce křesťanství už před dvěma tisícovkami let, nemyslíte?

 

Právě se děje

před 4 minutami

Kouč italských mistrů světa Lippi ukončil kariéru

Strůjce italského triumfu na fotbalovém mistrovství světa v roce 2006 Marcello Lippi ukončil trenérskou kariéru. Naposledy vedl do loňského listopadu reprezentaci Číny, ale další angažmá už hledat nebude. Jinou práci ve fotbalovém prostředí nicméně dvaasedmdesátiletý uznávaný kouč nevyloučil.

"Co se týče trenérského řemesla, tak s tím je definitivně konec. Skutečně," řekl Lippi pro RadioSportiva. "Stačilo to. Možná bych mohl být užitečný v jiné funkci, uvidíme. Do jara ale nic," dodal kouč, který s Italy slavil zlato před 14 lety na MS v Německu.

Lippi do roku 2010 působil výhradně v rodné Itálii. S Juventusem získal pětkrát domácí titul a vyhrál i Ligu mistrů. Po odchodu do Číny ovládl tamní soutěž s klubem Kuang-čou a následně neodolal lukrativní nabídce převzít čínský národní tým. Druhé angažmá u něj však ukončil už po čtyřech soutěžních zápasech.

před 10 minutami

Právní výbor Senátu doporučil Barrettovou do Nejvyššího soudu USA

Právní výbor amerického Senátu dnes podle očekávání doporučil soudkyni Amy Conyovou Barrettovou do nedávno uvolněné pozice v Nejvyšším soudu USA. Hlasování bojkotovali opoziční demokraté, kteří hlasitě protestují proti neobvykle rychlé snaze vládních republikánů dosadit Barrettovou do funkce ještě před prezidentskými volbami, do nichž zbývají méně než dva týdny.

Poslední slovo ke jmenování soudkyně vysloví plénum Senátu již v pondělí a s největší pravděpodobností ji jako členku nejvyšší americké soudní instance potvrdí, napsala agentura AP.

Barrettovou do funkce nominoval republikánský prezident Donald Trump krátce poté, co v polovině září zemřela soudkyně Ruth Baderová Ginsburgová. Ta patřila k liberálnímu křídlu soudu, zatímco Barrettová v případě svého potvrzení do funkce posílí konzervativní většinu v tribunálu.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Důchodový systém skončil v září v deficitu 30,4 miliard, hlásí ministerstvo financí

Systém penzí v Česku skončil v září v propadu 30,4 miliardy korun. Za poslední čtvrtletí se schodek víc než zdvojnásobil. Příjmy z odvodů kvůli koronavirové krizi klesly, výdaje ale vzrostly. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Do propadu se soustava dostala letos po dvou letech v přebytku.

Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění. Letos za tři čtvrtletí byly meziročně zhruba o 14,6 miliardy nižší, tedy asi o čtyři procenta. Na konci září činily 352,7 miliardy korun. Na důchody se vyplatilo 383,1 miliardy, což je zhruba o 7,5 procenta víc než před rokem. Tehdy výdaje dosáhly 356,3 miliardy. Proti září 2013 se letos na důchody vyplatilo zhruba o sto miliard víc.

V červnu schodek činil 13,9 miliardy. O měsíc později se dostal na 20,6 miliardy, v srpnu na 24,4 miliardy a v září pak na 30,4 miliardy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy