Aukce kmitočtů pro sítě 5G ze všeho nejvíce připomíná Dobytí severního pólu od Cimrmanů. Řečeno s učitelem: "Jdu na sever. A už jdu na jih!" Tak dlouho nás vláda Andreje Babiše masírovala propagandou, že čtvrtý velký operátor je už za dveřmi a tarify nám rychle zlevní, až najednou ta samá garnitura tvrdí, že sem vůbec žádný silný čtvrtý hráč nikdy neměl přijít, a kdo tvrdí opak, je nenapravitelný blouznivec.
Obzvláště těžké je to pro ministra průmyslu Karla Havlíčka. Ten naskočil do vlády s jasným zadáním přivést silného konkurenta O2, T-Mobile a Vodafonu. Ještě minulý rok tvrdil: "Netajíme, že se připravuje tendr na dalšího operátora. Zájem je." Premiér nadšeně přizvukoval, že podmínky soutěže chce "nastavit tak, aby byly atraktivní i pro nového hráče".
Teď, když po notně překombinované soutěži vše dopadlo krachem, premiér jen tiše soptí a raději neříká vůbec nic. Takže je na Karlu Havlíčkovi, aby po usilovné severní túře zase rychle zamířil na jih. Podle něho je tak "úplně jedno, jestli zde bude čtvrtý infrastrukturní operátor" a prý "bylo nabíledni, že do Česka nikdo takový nepřijde, protože se mu to ekonomicky nevyplatí".
Ve zfušované soutěži je špatně snad úplně vše: mizerná příprava, mizerný výdělek pro stát, nulová podpora konkurence a posílení dosavadního oligopolu, který se rozhodně s cenami nevydá hned tak dolů.
Revoluce v ČTÚ požírá své děti
Nejlepší by bylo celý rok 2020 přetočit zpět do ledna a vydat se úplně jinou cestou. A to zdaleka nejen mimo koronavirové nebezpečí. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) tehdy s potížemi, ale přece jen stál před vyhlášením dlouho očekávané aukce kmitočtů, která mohla přivést do Česka silného čtvrtého operátora. Proto byla soutěž nastavena tak, aby bylo těžší se vézt v sítích velké trojky a raději se odvážit riskantního a drahého podniku proti nim vystavět vlastní síť.
Po setrvalém nátlaku menších operátorů - a poté co podezřívavý premiér uvěřil historce, že za favoritním uchazečem Nordic Telecom se ukrývá nejbohatší Čech Petr Kellner - nakázal Babiš svému superministrovi Karlu Havlíčkovi vše přeorat. Takže ze smyšlených důvodů letěl na dlažbu dosavadní šéf ČTÚ Jaromír Novák a vystřídala jej Hana Továrková, blízká právě zájmům některých menších hráčů.
Je komické, že ministr Havlíček zapomněl už i na svou lednovou historku, proč musel Novák odejít, a bez uzardění nyní přiznává přímý tlak na nezávislý úřad: "Proto v lednu zatáhla vláda za záchrannou brzdu a zadala ČTÚ, aby připravil novou verzi aukce, která bude podporovat soutěž na různých úrovních infrastruktury. Toto zadání se podařilo ČTÚ splnit."
Bez překvapení se tak začala soutěž rozvolňovat - šance menších operátorů se na ní přiživit výrazně stouply, pravděpodobnost vstupu opravdové konkurence reálně klesla. Jakým směrem vše půjde, bylo jasné už na jaře.
Zkombinovalo se tak to nejhorší - zůstalo politické zadání přivést čtvrtého do party, ale podmínky v praxi podporovaly posílení velké trojky a slušnou hostinu pro menší operátory v národním roamingu.
Když nemáš uchazeče, vraz tam ČEZ
Tato situace musela skončit nevyhnutelnou tragédií. Babiš s Havlíčkem se nemohou nijak vyvázat ze svých opakovaných politických slibů přitáhnout sem čtvrtého silného hráče. Jen namátkou: Premiér tvrdil, že přijdou velké zahraniční společnosti a vláda je bude aktivně vyhledávat. Ministr Havlíček nastoupil do vlády a jako prioritu prezidentovi při první audienci oznámil právě příchod operátora. Předsedovi vlády sliby pak pravidelně ještě flekoval, když se nechával slyšet, že může přijít někdo silný nejen z Evropy, ale třeba i z USA či Jižní Koreje.
Jenže aukce pod novou šéfkou ČTÚ Továrkovou běžela úplně jiným směrem. Do připomínkování soutěže se zapojil všehovšudy rakouský A1, ale prakticky obratem se stáhl. Ve Strakově akademii bylo najednou dusno: co teď?
A tak přišlo poslední zoufalství: Vrazme tam ČEZ. Polostátní energetický gigant má sice kilometry natažené optiky, ale že by od rozsvěcení žárovek přešel v telekomunikacích k něčemu většímu, než je malý virtuální operátor, mohlo mít jediný důvod - politický nátlak.
Ve finále se tak rozeběhla soutěž, kde zůstalo vyčleněné pásmo pro příchod čtyřky, ale bylo jasné, že se jí má stát polostátní akciovka. Pokud by se vše podařilo, bylo by to hodně divoké. Soukromníci zde léta budují telekomunikační infrastrukturu a pak přijde stát a řekne jim, že se musí stáhnout a vyčlenit kus hřiště pro polostátní firmu.
Nakonec tedy vše skončilo krachem, protože příhoz asi 200 milionů k vyvolávací ceně 5,4 miliardy korun jinak nazvat nelze. Je to tragikomický výsledek, daleko za očekáváním.
Telekomunikační král Kellner
Výsledek? Králem je Petr Kellner. Jeho O2 získalo další kmitočty, konkurenční čtvrtý operátor nebude, tlak na snižování cen zůstane v intencích Haškovy Strany mírného pokroku v mezích zákona. Malí hráči budou závislí na národním roamingu v Kellnerově sítí a ten je ještě nastaven tak hloupě, že možná nejbohatší Čech k tomu vysoudí i nějakou tu třešničku na dortu.
Že stát vyprodal svůj zásadní majetek za hubičku, dosvědčují také dost drsná shrnutí od ekonomů. "O2 ČR získalo kmitočty v 700MHz a 3,4-3,8GHz spektrech za celkovou cenu 1,342 miliardy korun. To je výrazně méně, než částka 3,7 miliardy, s níž jsme pracovali v našich odhadech," shrnuli například analytici z České spořitelny.
Ale budiž: Sláva vítězům, čest poraženým (mezi které lze jistě řadit i všechny spotřebitele). Mnohem akutnější je po tomto fiasku otázka po dalších velkých soutěžních dobrodružstvích vlády. Pokud není schopná ani za pár miliard prodat dobře kus éteru, je možné jí věřit, že zvládne supertěžkou soutěž o dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany?
Neskončí to náhodou také tím, že stát opět prodělá kalhoty a ministr Havlíček nakonec bude bez hnutí brvou vyprávět, jak přece nikdo soudný nemohl čekat, že by někdo reálně chtěl dostavovat pátý reaktor v Dukovanech?
Možná by se u velkých investičních akcí neměla stanovovat kritéria jen pro uchazeče, ale i pro stát. A ten, který v posledních letech nebyl schopen zvládnout ani jednu středně velkou soutěž, by měl prostě smůlu.
