Něco jiného je stát na náměstí, rozdávat koblihy a slibovat, nebo o některých věcech mlčet, a něco jiného sedět na tvrdé židli ministra financí státu, který nemá peníze. Hnutí ANO hlásalo, že „nejsme jako politici, makáme“. Najednou jsou z Andreje Babiše a jeho následovníků politici. Skočili do jednoho pytle s ČSSD a lidovci, sociální demokraté naslibovali hory doly, nepoplatky a nižší daně, ale ono na to jaksi není. Být ministrem financí znamená buď nebýt populistou, nebo přivést zemi na buben. A to Babiš nemůže, protože nám vykládal, že stát bude řídit jako firmu, a zjevně tím nemyslel, že ji nechá zkrachovat.
Po čtyřech měsících na fakírské finanční židli najednou přichází s nepopulárními kroky, které by během předvolební kampaně, během vábení, námluv voličů, nevypustil z úst. Mluví o obnově II. důchodového pilíře, o znovuzavedení poplatku 100 korun za den v nemocnici, o rozšíření poplatku za záchrannou službu a o omylu jménem III. sazba DPH. To celé můžeme nazvat konec ANOpopulismu v Česku.
Lidovým novinám Babiš 14. května řekl: „... zrušení poplatku ve zdravotnictví, blbě. Akceptovali jsme snížení DPH pro léky o 10 procent, asi taky blbě. Zrušení druhého pilíře možná taky blbě.“ Skok jinam. Najednou to vypadá, že ANO, které se tak brutálně vymezilo vůči pravici, vůči Petru Nečasovi, Miroslavu Kalouskovi a jejich předchůdcům, nakonec začíná ústy Babiše přiznávat, že to pravice dělala dobře. Proč takové rouhání? Protože prostě nejsou peníze a jinak to nešlo.
Až dosud se Babiš vydával za mága, který ze státu udělá prosperující Agrofert. Tato rétorika končí. Už i on poznal, že stát není firma. K důchodům v ČT24 v pondělí v noci řekl: „Mluví se stále o důchodové reformě, ano, a asi byla škoda, že se zrušil ten II. pilíř, a nevím, jestli v rámci koalice ještě to nezvednem, protože podle mě to bylo špatně zpropagováno, a vlastně my máme velký problém, protože naše, naše populace stárne a vlastně ta produktivní skupina lidí je stále menší a menší, takže ta udržitelnost důchodu je samozřejmě problematická a neumím si představit, kdo teďka vymyslí nějakou zázračnou důchodovou reformu.“
Neříci to Babiš, dala by se věta „neumím si představit, kdo teďka vymyslí nějakou zázračnou důchodovou reformu“ chápat jako pokání. Jako přiznání: já na zázraky nemám. Prý to „bylo špatně zpropagováno“; proto se tedy do II. pilíře přihlásilo jen cca 80 tisíc lidí? Předseda ANO náhle říká věty o stárnutí populace a o tom, že na důchody nebude, které slýcháme od politiků i expertů celé roky. (Na volebních plakátech ANO přitom výslovně stálo: "Bude na důchody.") Babiš má budíček, objevuje Ameriku.
Domeček ze socdempexesa se hroutí
Vysvětluje, proč Bohuslavu Sobotkovi kývl na části koaličního programu: „Tak, my jsme to vyjednali před ustanovením koaliční vlády. Takže samozřejmě my jsme politický amatéři, takže nemáme s tím zkušenosti a ani jsme asi nedomysleli ty důsledky. Teďka to vidím v praxi, no tak asi teďka vidím, že to byla chyba, ale samozřejmě museli jsme vytvořit nějakou vládu, a pokud ČSSD řekla, že přes to nejede vlak, tak jsme ustoupili, udělali jsme ten kompromis, ale s odstupem času to vidím jako špatně.“
Ukazuje se, že stát dnes jde dobře řídit více méně jen jedním způsobem: musí se šetřit a musejí se držet jen omezené, pečlivě vybrané priority. Jestli vládne pravice, nebo levice, drsan, nebo populista, je celkem buřt.
Jak ta slova asi vnímá premiér? Hroutí se mu domeček ze socdempexesa, jeho politika „oslíku, otřes se“, na kterou lákal voliče. On přece nemůže kývnout na opětovné zavedení stovky za den ve špitálu, i kdyby byla seberozumnější a sebezdůvodnitelnější. Stačí, že nezarazil (rovněž rozumné a dobře zdůvodněné) církevní restituce.
Stovku za den v nemocnici by Babiš rád vrátil zpátky. Stojí za připomenutí, že Ústavní soud zrušil poplatek v nemocnicích, ústavech, léčebnách a lázních od ledna 2014 a zdůvodnil své rozhodnutí tak, že poplatek byl pro některé skupiny lidí „rdousící“. Babiš tedy chce slovy ústavníků některé skupiny obyvatel opět rdousit. Jak nepopulární! NeANOidní!
Jako rozpočtově mylná se ukázala i další vlajková loď ČSSD. Babiš: „Tak samozřejmě ta třetí sazba DPH taky není ideální, protože to komplikuje, je to skutečně administrativně náročné.“ (Sobotka při poslechu této věty zřejmě popadl nůž na papír a pokusil se spáchat harakiri. Nebo se pokusil zadusit nezlevněnými dětskými plenami.)
Co tedy nakonec zbývá? Jednu mantru bude guru Babiš držet ještě dlouho: „Náš základní problém je, že se aktivně nevybírají daně. Že to někdo neanalyzuje.“ Opět výrok z ČT24. Že to někdo neanalyzuje? Kdo? Zlý Miroslav Kalousek? Neměl by to náhodou analyzovat hodný Andrej B., ministr financí?
Ukazuje se, že stát dnes jde dobře řídit více méně jen jedním způsobem: že se musí šetřit a že se musejí držet jen omezené, pečlivě vybrané priority. Jestli vládne pravice, nebo levice, drsan, nebo populista, je celkem buřt.
