David Klimeš David Klimeš | Komentáře
2. 12. 2019 11:46

Babiš nabízí Česku Národní investiční blamáž. Chlubí se tím, co bude jeho ostudou

Premiér připravuje investice jako James Bond martini: protřepat, nemíchat. Smysl by ale mělo právě to míchání. Užitek projektů by se znásobil.
Investice podle AB: všude něco postavíme, každému s něčím pomůžeme. Bude vám všem líp.
Investice podle AB: všude něco postavíme, každému s něčím pomůžeme. Bude vám všem líp. | Foto: Jakub Plíhal

Velmi pravděpodobně půjde o jednu z největších blamáží, jakou Andrej Babiš za dobu své vlády stihne. Přestože ještě neznáme finální verzi Národního investičního plánu, který by měl nalinkovat modernizaci republiky za biliony korun, už teď je jasné, že nepřinese víc než holý výčet nutných investic seřazených bez ladu a skladu.

Spíš než vytříbený recept tak celý dokument připomíná zmatený nákupní seznam. Bez nápadu na smysluplné propojení, bez odvahy vybrat si priority. A bez toho, aby bylo jasné, jak se to celé zaplatí. Dvěma slovy: promarněná příležitost. Jedním slovem: ostuda.

Tam, kde nic nebylo

Ta ostatně začíná už na první stránce, již premiér opatřil svým úvodním slovem. První republika podle něj masivně investovala "tam, kde do té doby téměř nic nebylo". Snad to generace českých a německých podnikatelů, kteří z Čech vybudovali na přelomu 19. a 20. století průmyslové srdce Předlitavska i celé Evropy, pod svými náhrobky nezaslechnou.

Podobně informované je i Babišovo obviňování všech předchozích vlád, že nedokázaly přijít se žádnou investiční strategií.

Fatální problém ale samozřejmě spočívá v něčem jiném, než je mlácení prázdné politické slámy: totiž ve faktu, že plán nikdy nemůže fungovat.

Jak by také mohl, když nepovedený byl už jeho start. Andrej Babiš s vládou začal objíždět minulý rok regiony a sepisovat si na manžety a útržky ubrousků, co by místní potřebovali.

Jako politický tah je to geniální, z manažerského hlediska je to ovšem katastrofa. Kdyby Babiš opravdu řídil stát jako firmu, zjistil by si samozřejmě předem, co přesně má smysl v regionech hledat a poptávat. Protože se mu něco takového ale nehodilo politicky, je výsledkem jeho aktivity tragikomický fascikl 17 tisíc projektů, které si od místních nechal porůznu nastrkat do ruky nebo poslat na stůl.

Kouzelné slovo

Ono by to doprovodné politické divadlo zas tak nevadilo, kdyby celé úsilí mělo nějaký viditelný smysl. Výsledek je ale žalostný. Řada médií se ovšem nechala plánem uhranout a bedlivě teď zkoumají, jestli má plán přinést víc peněz na ministerstva řízená lidmi z ANO, nebo z ČSSD. To je ale naprosto nepodstatné. Mnohem důležitější je, zda takto investované prostředky mohou zemi přinést nějakou smysluplnou modernizaci. Odpověď je bohužel záporná.

V dokumentu se sice extrémně často objevuje slovo synergie, ale autoři jej zjevně používají jako magické zaklínadlo, aniž by věděli, co vlastně znamená. Často se popisuje rovnicí 1 + 1 > 2 , tedy že sdružený účinek je větší, než jaký by přinesla jednotlivá opatření samostatně. Jenže co vidíme v Národním investičním plánu? Skoro čtyři pětiny projektů představují dopravní stavby, zbytek je zastoupen mizivými jednotkami procent.

Nemusíme tedy vytvářet žádný investiční plán - stačí dát vedle sebe již existující program dostavby dálniční sítě a modernizované vysokorychlostní železnice - a obdržíme 99 procent celého slavného dokumentu, na který tu podle Babiše čekáme třicet let.

Synergie se nikdy nedočká člověk, který si nestanoví jasné priority. Andrej Babiš ale na svých spanilých jízdách naslouchal všude každému a každému všude také něco slíbil - takže teď podle jeho slavného plánu máme investovat do opravy oken budovy ministerstva kultury na brněnském Zelném trhu, do ambasády v Islámábádu i do licencí na Microsoft pro ministerstvo spravedlnosti. Koncepci v tom najdi, kdo můžeš. Pakliže jí není "stokrát dobrý dort".

O čem sním, když náhodou spím 2

Národní investiční plán je prakticky nezachranitelný. Jen vytváří další databázi toho, co už je v plánech jiných. Aby dokument vůbec k něčemu byl, musel by jasně definovat priority. Například veřejně deklarovat, že jeho cílem je zlepšit dopravu, péči o klima nebo technologickou úroveň země - a už ne třeba kulturu nebo sociální sféru. Anebo obráceně. Jenže to je přesně to, co premiér slibující na všechny strany nikdy neudělá.

Jinou možností by bylo plán navázat na rozvoj konkrétního regionu. Mohl by například stanovit, že do bodu X v kraji Y se rychle dostaví dálnice a vznikne tam špičková moderní nemocnice nebo technologická zóna dostupná z jakéhokoli koutu regionu řekněme do 45 minut. Což ovšem premiér neudělá také, protože co by pak říkal lidem v krajích ostatních, že.

Premiér neudělá vůbec nic. Protože už vše podstatné udělal: do voleb v roce 2021 si opět nechal sepsat O čem sním, když náhodou spím 2 a může tak opět voličům tvrdit, že budoucnost je on.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 30 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Koruna zpevnila pod 26 korun za euro, silnější byla naposledy před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 korun za euro, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 korun za euro, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Policie vyšetřuje muže, který hrozil přejetím lidí, pokud se neotevřou restaurace

Kriminalisté navrhli obžalovat dvaašedesátiletého muže z vyhrožování teroristickým trestným činem. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Obviněný muž podle policie vyhrožoval na Facebooku, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí podobně jako masová vražedkyně Olga Hepnarová.

"Tato osoba koncem října 2020 umístila pod smyšleným profilem na sociální síť Facebook v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem výhružku všem policistům a členovi vlády," popsal mluvčí aktuální kauzu.

Ibehej doplnil, že policie muže stíhá na svobodě. Za jeho skutek mu hrozí pět až 15 let vězení. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

V Brazílii sílí kritika prezidenta Bolsonara kvůli jeho postoji k pandemii

Do brazilského parlamentu v úterý dorazil další návrh požadující zahájení procesu odvolání prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho lehkovážnému přístupu k pandemii covidu-19, celkem jich už parlament dostal na šest desítek. Podle deníku El País sílí i demonstrace proti Bolsonarovi a do ulic vychází už i řada jeho někdejších příznivců. Zatím ale podle místních médií není velmi pravděpodobné, že by brazilský parlament o sesazení hlavy státu začal jednat.

"Ovšem bylo by chybou se domnívat, že podpora skupiny ´centrao´ je dostatečnou ochranou před veřejným míněním," napsal komentář deníku Folha de S.Paulo s odkazem na skupinu politických stran, které podle něj nemají jasně definovaný program a podporují vládu za benefity pro sebe.

Sílící kritiku hlavy státu v posledních týdnech vyvolává podle deníku El País kolaps nemocnic ve městě Manausu, pomalý rozjezd očkování proti covidu-19 i ukončení vyplácení přímých kompenzací za protikoronavirová opatření.

Brazílie dosud zaznamenala na 8,93 milionu nákaz, z toho téměř 62 tisíc za poslední den, a skoro 220 tisíc úmrtí s covidem-19. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy