David Klimeš David Klimeš | Komentáře
2. 12. 2019 11:46

Babiš nabízí Česku Národní investiční blamáž. Chlubí se tím, co bude jeho ostudou

Premiér připravuje investice jako James Bond martini: protřepat, nemíchat. Smysl by ale mělo právě to míchání. Užitek projektů by se znásobil.
Investice podle AB: všude něco postavíme, každému s něčím pomůžeme. Bude vám všem líp.
Investice podle AB: všude něco postavíme, každému s něčím pomůžeme. Bude vám všem líp. | Foto: Jakub Plíhal

Velmi pravděpodobně půjde o jednu z největších blamáží, jakou Andrej Babiš za dobu své vlády stihne. Přestože ještě neznáme finální verzi Národního investičního plánu, který by měl nalinkovat modernizaci republiky za biliony korun, už teď je jasné, že nepřinese víc než holý výčet nutných investic seřazených bez ladu a skladu.

Spíš než vytříbený recept tak celý dokument připomíná zmatený nákupní seznam. Bez nápadu na smysluplné propojení, bez odvahy vybrat si priority. A bez toho, aby bylo jasné, jak se to celé zaplatí. Dvěma slovy: promarněná příležitost. Jedním slovem: ostuda.

Tam, kde nic nebylo

Ta ostatně začíná už na první stránce, již premiér opatřil svým úvodním slovem. První republika podle něj masivně investovala "tam, kde do té doby téměř nic nebylo". Snad to generace českých a německých podnikatelů, kteří z Čech vybudovali na přelomu 19. a 20. století průmyslové srdce Předlitavska i celé Evropy, pod svými náhrobky nezaslechnou.

Podobně informované je i Babišovo obviňování všech předchozích vlád, že nedokázaly přijít se žádnou investiční strategií.

Fatální problém ale samozřejmě spočívá v něčem jiném, než je mlácení prázdné politické slámy: totiž ve faktu, že plán nikdy nemůže fungovat.

Jak by také mohl, když nepovedený byl už jeho start. Andrej Babiš s vládou začal objíždět minulý rok regiony a sepisovat si na manžety a útržky ubrousků, co by místní potřebovali.

Jako politický tah je to geniální, z manažerského hlediska je to ovšem katastrofa. Kdyby Babiš opravdu řídil stát jako firmu, zjistil by si samozřejmě předem, co přesně má smysl v regionech hledat a poptávat. Protože se mu něco takového ale nehodilo politicky, je výsledkem jeho aktivity tragikomický fascikl 17 tisíc projektů, které si od místních nechal porůznu nastrkat do ruky nebo poslat na stůl.

Kouzelné slovo

Ono by to doprovodné politické divadlo zas tak nevadilo, kdyby celé úsilí mělo nějaký viditelný smysl. Výsledek je ale žalostný. Řada médií se ovšem nechala plánem uhranout a bedlivě teď zkoumají, jestli má plán přinést víc peněz na ministerstva řízená lidmi z ANO, nebo z ČSSD. To je ale naprosto nepodstatné. Mnohem důležitější je, zda takto investované prostředky mohou zemi přinést nějakou smysluplnou modernizaci. Odpověď je bohužel záporná.

V dokumentu se sice extrémně často objevuje slovo synergie, ale autoři jej zjevně používají jako magické zaklínadlo, aniž by věděli, co vlastně znamená. Často se popisuje rovnicí 1 + 1 > 2 , tedy že sdružený účinek je větší, než jaký by přinesla jednotlivá opatření samostatně. Jenže co vidíme v Národním investičním plánu? Skoro čtyři pětiny projektů představují dopravní stavby, zbytek je zastoupen mizivými jednotkami procent.

Nemusíme tedy vytvářet žádný investiční plán - stačí dát vedle sebe již existující program dostavby dálniční sítě a modernizované vysokorychlostní železnice - a obdržíme 99 procent celého slavného dokumentu, na který tu podle Babiše čekáme třicet let.

Synergie se nikdy nedočká člověk, který si nestanoví jasné priority. Andrej Babiš ale na svých spanilých jízdách naslouchal všude každému a každému všude také něco slíbil - takže teď podle jeho slavného plánu máme investovat do opravy oken budovy ministerstva kultury na brněnském Zelném trhu, do ambasády v Islámábádu i do licencí na Microsoft pro ministerstvo spravedlnosti. Koncepci v tom najdi, kdo můžeš. Pakliže jí není "stokrát dobrý dort".

O čem sním, když náhodou spím 2

Národní investiční plán je prakticky nezachranitelný. Jen vytváří další databázi toho, co už je v plánech jiných. Aby dokument vůbec k něčemu byl, musel by jasně definovat priority. Například veřejně deklarovat, že jeho cílem je zlepšit dopravu, péči o klima nebo technologickou úroveň země - a už ne třeba kulturu nebo sociální sféru. Anebo obráceně. Jenže to je přesně to, co premiér slibující na všechny strany nikdy neudělá.

Jinou možností by bylo plán navázat na rozvoj konkrétního regionu. Mohl by například stanovit, že do bodu X v kraji Y se rychle dostaví dálnice a vznikne tam špičková moderní nemocnice nebo technologická zóna dostupná z jakéhokoli koutu regionu řekněme do 45 minut. Což ovšem premiér neudělá také, protože co by pak říkal lidem v krajích ostatních, že.

Premiér neudělá vůbec nic. Protože už vše podstatné udělal: do voleb v roce 2021 si opět nechal sepsat O čem sním, když náhodou spím 2 a může tak opět voličům tvrdit, že budoucnost je on.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Británie chce příští rok zakázat vstup trestaným unijním občanům

Británie chce od 1. ledna příštího roku zakázat vstup na své území všem občanům Evropské unie odsouzeným k více než ročnímu trestu vězení. Podle britských médií by po konci brexitového přechodného období pro občany EU platila stejně přísná pravidla, jako pro zbytek světa. O návrhu ministryně vnitra Priti Patelové bude ve čtvrtek jednat britský parlament.

Do konce přechodného období, které skončí 31. prosince, platí pravidla z doby britského členství v unii a tak země může jejím občanům včetně Čechů zamítnout vstup jen ze závažných důvodů. Podle nově navrhovaného řešení by do Británie od příštího roku nesměli občané EU odsouzení k delšímu než ročnímu trestu odnětí svobody nebo osoby, které v posledním roce spáchaly trestný čin.

Britský plán má však jednu trhlinu. Počítá totiž s využitím Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS). Pokud se ale nepodaří Londýnu s Bruselem uzavřít dohodu o budoucích vztazích, nebude k němu mít Británie přístup. Řešením by mohl být přístup k informacím díky členství v Interpolu.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Vydavatelství Mafra se musí omluvit Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky

Vydavatelství Mafra se musí omluvit bývalému ministrovi vnitra Milanu Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky. Rozhodl o tom ve čtvrtek pravomocně pražský městský soud. Ze znaleckých posudků totiž vyplynulo, že politik zaplatil zhruba běžnou částku. Omluva musí vyjít na první straně deníku Mladá fronta Dnes i na webu iDnes.cz. 

"Je to nepravdivé tvrzení, což bylo bezpečně zjištěno v odvolacím řízení," uvedl v odůvodnění rozhodnutí předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad. Články pak podle něj navodily pocit, že Chovanec získal velmi levně byt a prodávající za to získali možnost ucházet se o státní zakázky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy