Sněm ANO 2011 v neděli proběhl, aniž by se kdo Andreje Babiše zeptal na to hlavní: Jestli pořád platí, že když bude premiérem, tak po čtyřech letech v politice skončí, což prohlásil v rozhovoru pro Právo před volbami 2017. Čas mu běží už druhým rokem. A my ani sjezdoví delegáti pořád nevíme, na čem jsme. Máme v polích nad Prahou stavět vládní čtvrť, nebo tančit na palubě Titaniku?
Já jen, abychom předešli (ne)příjemnému překvapení v roce 2021.
Hlavní zprávou z výroční konference vládní strany tak bylo něco jiného. Zaprvé, sněm se přesunul z plánované soboty na neděli s odůvodněním, že Babiš v sobotu bude na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Pak se na Instagramu paní Moniky ukázalo, že se slunil v Alpách (do Mnichova jel ministr Petříček). U politika, který je schopen svolávat zasedání vlády na šestou hodinu ráno a ostentativně si zakládá na tzv. makání, jde o pozoruhodnou výchylku.
Druhá věc s tou první pravděpodobně nesouvisí. Mohla by, snad jen kdyby premiér v Courchevelu narazil na nějaké mimořádně - geneticky či jinak - disponované lyžaře z České republiky.
V kandidátském projevu (na sněmu se volil předseda ANO) totiž prohlásil, a ta druhá věta - možná neúmyslně - přebila všechno ostatní: "Záleží mi na tom, aby naše země prosperovala, fungovala. Náš národ je geneticky určen k tomu, abychom hráli větší roli než doposud."
Spojení "genetické určení národa" působí speciálně ve středoevropském prostoru s jeho 20. stoletím zlověstně a není divu, že z úst premiéra vzbudilo pozornost. Ale vyložme si ho optimističtěji: předseda chtěl říct něco jako "máme na víc" (volební heslo Michala Horáčka) a rozpumpoval se trochu moc. Že kdo není Čech, nemá geny vyvolených, tak to snad nemyslel.
Babišův inspirační zdroj? Stačí si projít jeho program posledních měsíců. Jako iniciační okamžik v něm svítí pařížská schůzka se spisovatelem Milanem Kunderou.
Kundera v prosinci 1968 v časopise Listy otiskl stať s názvem Český úděl, která vyvolala obsáhlou polemiku. Velebil pražské jaro 1968 jako pokus vytvořit konečně (a poprvé v jeho světových dějinách) socialismus bez všemoci tajné policie, se svobodou psaného i mluveného slova, s veřejným míněním, jež je slyšeno, a s politikou, jež se o ně opírá, s moderní kulturou svobodně se rozvíjející a s lidmi, kteří ztratili strach) a psal, že Češi a Slováci poprvé od konce středověku stanuli opět ve středu světových dějin a adresovali světu svou výzvu. Po srpnové invazi Milan Kundera usoudil, že není na světě hned tak národ, který by v podobné zkoušce obstál jako my a prokázal takovou pevnost, rozum, jednotu.
Babiš si to po padesáti letech pravděpodobně vyložil jako myšlenková východiska pro tezi o údajné genetické dispozici národa k větší roli.
Nějakým nedopatřením se zapomnělo na to, že jsme výjimeční borci, tak vám to musím připomenout. Já.
Vedlejším Babišovým backgroundem je pak rétorika Klausovy transformace 90. let, kdy jsme se také hojně bušili v prsa a tvářili se, že se k nám mohou jezdit ostatní učit. Přesvědčení, že musíme hrát nějakou "větší roli", protože nám to jde líp než jiným, bylo silně rozšířené. Shrnul ho Václav Havel v Rudolfinském projevu v roce 1997: Chovali jsme se jako primusové, premianti či rozmazlení jedináčci, kteří mají právo se povyšovat nad jiné a všechny poučovat. Tato pýcha byla prazvláštním způsobem kombinována s jakýmsi maloměšťáckým provincionalismem či téměř zápecnictvím.
Pokud jde o Kunderu, Havel k Českému údělu namítl, že máme co činit s jakousi novou a velmi líbivou variantou jakési staré a velmi krátkozraké kamufláže. A dodal: Budeme-li si namlouvat, že země, která chtěla zavést svobodu slova - cosi, co je ve většině civilizovaného světa samozřejmostí - a která chtěla zabránit zvůli tajné policie, stanula kvůli tomu ve středu světových dějin, nestaneme se vážně ničím jiným než samolibými šmoky, směšnými se svým provinciálním mesianismem!
Takže s výjimečností a "genetickou" dispozicí národa k čemukoli - fakt - opatrně. A v politice a v zemi, kde to slovo odkazuje spíš na etnický než politický národ tuplem. Nebo snad Babiš aktualizuje svůj volební plakát: Jsme geneticky předurčený národ, jen nás řídí nemehla?
