Politik, který vstal v době koronakrize z mrtvých, Jan Hamáček (ČSSD), ve středu oznámil, co Ústřední krizový štáb doporučí vládě: prodloužit nouzový stav o celý další měsíc. S tím má Babišův kabinet předstoupit před sněmovnu.
Nepochybuju, že poslanci prodloužení schválí. Ve společnosti je cítit velký strach z Covid-19. Místní občané jsou navíc ve strachu trénovaní, bojí se rádi a často. Stačí vzpomenout na český děs z lidí (dokonce i dětí), kteří utíkají před válkami, terorismem nebo smrtí hlady.
Měli bychom však být velmi, velmi ostražití. Andreji Babišovi (ANO) chutná moc, to víme. On je politik nového střihu, populistický miliardář, pro něhož téma svobody a demokratických principů nehraje zásadní roli. Spíš mu překáží. Vzpomeňme útoky na Senát jako zbytečnou instituci, na debaty ve sněmovně, které považuje za "žvanění", na veřejnoprávní i jiná nebabišovská a nezemanovská média, ale taky na občanskou společnost a neziskové organizace.
Ještě jeden důležitý a typický moment, Andrej Babiš obdivuje Viktora Orbána. Ten si nechal v Maďarsku odsouhlasit zákon, podle něhož může za nouzového stavu vládnout bez parlamentu, prostřednictvím dekretů. Ty mají, stejně jako nouzový stav, časově neomezenou platnost. Do klíčových státních a soukromých podniků Orbán vyslal vojáky, údajně aby hlídali hladký provoz.
Toto se u nás zatím neděje. Ale ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) navrhl, aby v případě, že parlament nebude akceschopný, přešlo krizové rozhodování na vládu. Pokud by pak byl nefunkční i kabinet, rozhodoval by sám premiér. Když se zpráva o Metnarově návrhu dostala na veřejnost, premiér obratem reagoval na Twitteru: "Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to SAMOZŘEJMĚ nebudeme. Nevím, proč teď ministerstvo obrany vytáhlo dokument, který jim zadala vláda už v roce 2015…"
Znělo to náramně, byla to lež. Jak vyplývá z vládních dokumentů, Metnar návrh předložil na konci března. Plnil úkol zadaný usnesením Bezpečnostní rady státu z 2. března.
Toto je důležitý moment - Babiš lhal. Nelze věřit, že by zapomněl na úkol z klíčového jednání Bezpečnostní rady státu. Lhal v takto důležité věci, jež, nic si nenamlouvejme, Orbánovo řízení Maďarska silně připomíná. Klidně se může stát, že Covid-19 sklátí poslance i některé ministry, a pak bychom tu měli českého "Viktora Babiše".
Právo shromažďovací se octlo v karanténě
Nákaza se jeví jako značné riziko pro demokracii. Pro občany byly, až na výjimky, uzavřeny hranice. Roman Prymula mluvil o měsících až dvou letech izolace. Šílené, jsme stát Evropské unie, odříznutí by mělo těžko představitelné následky. Zakázáno je, opět až na výjimky, vycházení. Smí se do práce a domů, nakoupit, pomáhat, případně do parku či lesa. Krom rodin (matky a otcové s dětmi) smějí ven jen lidé po dvou. Zastaven provoz většiny obchodů, všech škol. Zakázáno shromažďování.
Jistě, jeden měsíc, to chápeme, chyběly základní ochranné pomůcky. Bylo to nutné. Ale další měsíc? Smrtící škrcení ekonomiky, stát padající na ústa. Nejde to jinak? Chytřeji? Občané mají strach, Babiš a jeho lidé se cítí silní v kramflecích, mohou si dovolit cokoli. A tak premiér oznámí vznik nového centrálního štábu, který bude fungovat paralelně vedle Hamáčkova Centrálního krizového štábu. Povede ho generál. Osobou zajišťující styk s vládou, bude Prymula, bývalý voják, který kandidoval za Zemanovce. Pod touto armádní strukturou budou pracovat hygienici. Bude tam probíhat trasování osob zasažených virem. Armáda má nakaženým chodit dezinfikovat byt, pracoviště. Nevíme, jestli bude potřebovat náš souhlas. To je drsné, to je strašná změna.
I kdyby byl Babiš někdo jako Václav Havel, člověk, který za komunistů pro svobodu trpěl, bylo by to na pováženou. Babišovi ale značná část českých občanů nevěří. V klíčových momentech opakovaně lže. (Připomeňme kauzu Čapí hnízdo a jeho lhaní o majitelích. Nedávno vyprávěnky o rouškách a respirátorech, jak jsou nemocnice vybavené. Nebo čerstvou lež okolo Metnarova návrhu.) Jak máte věřit premiérovi, který lže a obratem je při lži nachytán? Ani se neomluvil.
Neprobíhá žádná veřejná debata o omezeních, jež vláda nařizuje. Potlačovány jsou dopady na ekonomiku. Vidíme nový typ podlézavosti vůči komunistické Číně, jež nám prodává zdravotnický materiál a pokračuje s propagandou. Staví se do role spasitelky před koronavirem. Není vůbec jasné, jakou hmotnou odpovědnost stát ponese za nařízené restrikce. Nevíme, nakolik jsou přijatá opatření zákonná. A sněmovna se zdá být utlumená, nečinná či málo činná.
Do toho další novinka, policisté možná dostanou pravomoc ukládat na místě pokuty až deset tisíc korun za porušení opatření zavedených kvůli koronaviru. Vláda už schválila návrh zákona. Poběžíte někde sám s rouškou na krku a napálí vám tisícovku pokuty na místě? Proč posilovat policii? Posílit by se měli občané. Je to špatně, návrat k nedobrým časům.
Jestliže kroky vlády přesáhnou únosnou mez, jak se budeme bránit? Právo shromažďovací skončilo v karanténě. Nesmíte jít demonstrovat. Přitom demonstrace se v posledních dvou letech staly jedním z mála nástrojů pokojného odporu vůči Babišovým a Zemanovým krokům.
Zbývá Ústavní soud, který ovšem neproslul pružností a rychlostí. Dále parlament, omezená část médií a nouzovým stavem přiškrcené občanské iniciativy. Neziskovky. A sociální sítě, z nichž se line kakofonie šíleností mixovaná s rozumnými postoji. Dohromady nic moc. A do toho nemalé množství k smrti vyděšených lidí křičí: "Kašlu vám na svobodu, já chci přežít, dělají to dobře!" My však ze své historie víme: kašlat na svobodu se krutě nevyplácí.
