Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
25. 8. 2020 7:30

Babiš se dál potácí mezi Zemanem a Západem (Navalnyj, Bělorusko, okupace 1968)

Když sněmovna hlasovala o Bělorusku a o bodu, kterým neuznává oficiální výsledky voleb a žádá jejich opakování, 49 babišovců se zdrželo. Skutek utek.
Případ Alexeje Navalného ukazuje velmi jasně, jak to v Rusku dnes chodí.
Případ Alexeje Navalného ukazuje velmi jasně, jak to v Rusku dnes chodí. | Foto: Reuters

Za pozornost stojí reakce dvou českých špiček, premiéra Babiše a prezidenta Zemana, na hlavní události východního zahraničí. Byly tři, běloruské volby, výročí okupace Československa v roce 1968 a otrávení (podle německých lékařů šlo o travičskou akci) opozičního předáka Alexeje Navalného v Rusku. Hrad se, pokud lze dohledat, k Navalnému nevyjádřil, mluvčí prezidenta Ovčáček mu nevěnoval ani jeden tweet.

Začněme nejznámějším ruským opozičníkem, politikem, který v Rusku odhaluje korupci v nejvyšších oligarchických kruzích a jeho videa jsou masivně sledována. Minulý týden letěl ze sibiřského Tomsku do Moskvy, cestou se mu udělalo zle, letoun nouzově přistál v Omsku, Navalnyj byl hospitalizován, později transportován do Berlína, kde leží v umělém spánku v univerzitní nemocnici Charité. "Klinické nálezy nasvědčují intoxikaci látkou ze skupiny inhibitorů cholinesterázy. Konkrétní látka ještě není známa," uvedla nemocnice v tiskovém prohlášení. "Působení toxické látky, tedy inhibitoru cholinesterázy, bylo prokázáno několikrát a v nezávislých laboratořích."

Útok jedem na Navalného ilustruje současné Rusko. Neví se, co se mu stalo, lékaři v Omsku nejprve nevyloučili otravu, pak tvrdili, že v krvi a moči nenašli stopy jedů. Tým Navalného trval na transportu z Ruska. Němci nabídli pomoc (česká vláda ne). Podstatné je, že toto se v Rusku běžně děje. V roce 2015 byl zavražděn Putinův kritik Boris Němcov, vykonavatele dopadli, objednatele vraždy však nenašli. Známy jsou případy otravy ruských exagentů v zahraničí (Litviněnko, Skripal). Rusové žijí v šíleném, násilném režimu, vražděni a zavíráni jsou odpůrci Putina, novináři, hudebníci. Odporný, nedemokratický režim. Nepochopitelné, jak někdo může vzhlížet k Putinovu Rusku. 

Miloš Zeman nereagoval. Co by taky vyznavač Putina psal o pravděpodobném pokusu oddělat jeho kritika, že. Na Twitteru se však 21. srpna k Navalnému vyjádřil Andrej Babiš: "Od včerejška sleduju nesmírně znepokojivé zprávy o stavu Alexeje Navalného. Pevně doufám, že se ho podaří převézt tam, kde mu mohou poskytnout nejlepší zdravotní péči." Zdravotní pomoc mu za Česko nenabídl, aspoň však událost komentoval. Oproti Zemanovi. Dost možná se takto nenápadně vůči proputinovské "hlavě státu" vymezuje.

Výročí československé okupace, již řídili Rusové, je vnímáno jinak. Zeman si uvědomuje, že toto je české trauma. Kancelář prezidenta republiky 21. srpna tweetovala: "Dnes si připomínáme 52. výročí vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa. Zástupci Kanceláře prezidenta republiky a Vojenské KPR dnes uctili památku obětí srpnových dnů položením věnce prezidenta republiky k pamětní desce na budově Českého rozhlasu v Praze." Ovčáček jen retweetoval. Víc nic.

Říkali jsme jim Rusáci

Babiš výročí okupace věnoval osobní tweet (otázkou je, zda ho psal), který odkazuje na třetí velkou východní událost: "Dnes je to 52 let, co nás obsadil Sovětský svaz. Tehdy jsme jim říkali Rusáci. Kvůli tomu jsme ztratili 21 let svobody a demokracie. Teď máme svobodné volby, lidé mohou říkat, co chtějí, každý může žít, kde a jak chce. Nemůžu při tom s velkou nadějí nemyslet na Bělorusko."

Dvaapadesát let od okupace je důležité datum. Když porovnáme tehdejší a dnešní ruský režim, jsou podobně agresivní, současný má na minulost úzké vazby, Putin byl agentem KGB. Rusové atakují vše, co zvládnou, viz Ukrajina a okupovaný Krym, viz hybridní válka proti EU. Putin je pro nás stejný nepřítel, jako byl Brežněv v roce 1968. Putinovi lidé jsou pro nás dál "Rusáci".

Je to patrné i na Bělorusku, které má za sebou volby, jež zjevně volbami nebyly. Putin nabízí Bělorusku pomoc (zřejmě opět bratrskou) a je mu nejspíš jedno, jestli tam povládne Lukašenko, nebo někdo jiný. Podstatná je vazba na Moskvu, závislost na Moskvě. Rozdíl mezi námi v roce 1968 a Bělorusy dnes je zřejmý - mnoho jich Rusku věří. My jsme mu nevěřili.

Reakce Babiše na běloruské volby se zdála jasná - 13. srpna tweetoval: "Díval jsem se teď na vícero videí z Běloruska, kde zbabělá agresivní policie mlátí bezbranné lidi. Je to neuvěřitelné zvěrstvo. Pevně doufám, že jsou to poslední hodiny diktátorského režimu a že občané zvítězí."

Den poté: "Mluvil jsem s polským premiérem @Mateusz Morawiecki a navrhneme @Charles Michel urgentní videocall členů Evropské rady. Nelze čekat. Bělorusové potřebují naši rychlou pomoc. Volby v Bělorusku se musí opakovat, musí být transparentní a za přítomnosti zahraničních pozorovatelů."

Slova ano, činy ne

O několik dní později: "V Bělorusku je hodně zraněných. Potřebují pomoc. ČR by jim ji mohla poskytnout. Domluvíme se, co je možné, jestli bychom zraněné vzali k nám do nemocnic na ošetření. Pomůžou nám i běloruští lékaři žijící u nás." Pěkné, ale poslanci ANO (jejichž poslušnost Babišovi je známa) jednali jinak. Když sněmovna hlasovala o Bělorusku a o bodu, kterým neuznává oficiální výsledky voleb a žádá jejich opakování, 49 babišovců se zdrželo, skutek utek.

Stejně tak nepodpořili opozici, jež vyzvala Babišovu vládu, aby "nastavila vstřícnou politiku vůči těm, kteří z Běloruska prchají před politickými represemi, a poskytla podporu běloruským studentům, kteří projeví zájem o studium na českých školách". Zdůvodnění šikovné, prý by se nemělo jinak přistupovat k lidem, kteří prchají z Běloruska a žádají v Česku o azyl, než k jiným žadatelům.

Nešlo přehlédnout zásadní rozdíl mezi slovy Babiše a činy jeho poslanců. Předseda ANO a jeho marketingový tým zřejmě usoudili, že teď frčí stát proti Lukašenkovi, ale jenom jako, dělat se nic nemusí. Leda dát pár korun (ministerstvu zahraničí vláda kývla na vznik fondu na pomoc Bělorusům, které postihly restrikce tamního režimu. Dá do něj 10 milionů.).

Hrad se připojil k Prohlášení prezidentů zemí Visegrádské skupiny o Bělorusku (19. srpna). Vyjádřili "nejhlubší znepokojení nad prezidentskými volbami v Bělorusku", vyzvali k politickému řešení, podpořili právo běloruského lidu na svobodné, férové a demokratické prezidentské volby a taky vyzvali "zahraniční aktéry ke zdrženlivosti od akcí, které by podkopaly nezávislost a suverenitu Běloruska" (to poslední míří zjevně na Putina).

Reakce na Bělorusko je tedy výhradně slovní, nic konkrétního nenabízíme a oficiálně držíme evropský postoj (díky bohu za to). Reakce na děsivou otravu Navalného je slabá či nulová (Hrad). Babiš se bojí si to se Zemanem rozházet, ale jeho tým dbá, aby premiér vypadal západně. Dělat nebudeme nic, což je typicky český postoj.

Alexej Navalnyj má spoustu nepřátel nejen v Kremlu. Je teď víc investigativní novinář než opoziční politik, říká redaktor Aktuálně.cz Martin Novák. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Výroba aut za v Česku tři čtvrtletí klesla o čtvrtinu

Výroba osobních aut za tři čtvrtletí meziročně klesla o 24,3 procenta na 808 279 vozů. V září byla díky postupnému oživování poptávky nižší jen o 4,5 procenta, když automobilky vyrobily 119 722 aut. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu.

Škoda Auto zvýšila v září produkci o 2,5 procenta, což jí pomohlo snížit celkový pokles za devět měsíců na 20,3 procenta. Největší tuzemská automobilka tak celkově letos vyrobila 534 211 vozů. Výroba v Hyundai klesla o 30,5 procenta na 163 440 aut a v TPCA se i kvůli dvoutýdenní technologické odstávce spojené s rozšiřováním produkce a instalováním nových technologií snížila o 31,7 procenta na 110 628 vozů.

"Vývoj výroby vozidel v Česku odráží pozvolné oživení poptávky po nových automobilech v EU i v dalších částech světa. Také dodavatelé dohánějí, co se dá, když zahraniční automobilky plní odložené objednávky z první poloviny roku," uvedl prezident sdružení Bohdan Wojnar.

Další zprávy