Znáte ten vtip, jak autobus přestane jet, řidič kouká do kouřícího motoru, neví, přijde chlapeček s lehkým mentálním handicapem a povídá: "Já vím, co tomu je." Řidič ho odhání: "Ale nepovídej." Chlapeček zas: "Já vím, co tomu je." Řidič: "No, tak co teda, když jseš tak chytrej?" Chlapeček: "Je to lozbitý." Ten vtip mi připomněl Andrej Babiš, když ve čtvrtek vystoupil před novináři po hodinovém jednání (peskování?) s prezidentem Zemanem na téma "Staňka neodvolám". Rozbil se nám premiér, měli by přijet mechanici z Agrofertu a vyměnit mu svíčky nebo alternátor.
Podobně to ostatně popsal předseda pirátů Ivan Bartoš. "Vrcholná" schůzka měla opět nulový výsledek, Babiš řekl, že Zeman "má názor", a že tedy bude "čekat". Bartoš to okomentoval slovy: "… je zarážející, jakým způsobem pan premiér Babiš nefunguje ve vyjednávání. Na to, že neustále všem vykládá, jak je silný předseda vlády a schopný stratég a diplomat i na zahraniční úrovni, tak na rozdíl od svého předchůdce premiéra (Bohuslava) Sobotky, kterého často kritizuje, se nedokáže ani zbavit ministra vlastní vlády."
Svatá pravda, Babiš, ten dříve dobře namazaný marketingový stroj, nefunguje, rozbil se, vypadá doslova směšně, jako Lamborghini Huracán, jemuž hlava státu nechala zabavit motor a kola.
Jediné, co Babišovi po rande se Zemanem zbylo z minulosti, byla schopnost urážet novináře, odmítl odpovídat na relevantní otázky investigativce Ondřeje Kundry z Respektu, kterého zajímalo, jaký obchod se pokoušel Babiš dohodnout, jestli třeba Zeman žádal pustit Rusy do Temelína či odvolat ředitele BIS Michala Koudelku. Nebo jestli snad premiér ustupuje, protože spoléhá na jeho případnou milost v kauze Čapí hnízdo. Babiš s nervózním smíchem odvětil: "Na vaše nesmyslné otázky nebudu odpovídat, pane Kundra." Ochota odpovědět na klíčové dotazy mu tedy zůstala, v tom se nepokazil.
Ale znovu: hodinová schůzka, před níž premiér s dcerou zašel do Chrámu svatého Víta (Co tam dělal? Modlil se "Pane Bože, dej, ať toho Hamáčka zlomím, protože na starého pána nemám"?) a po níž neměl absolutně co říct, schůzka, o niž sám požádal, těžko si představit něco pro předsedu vlády v parlamentním systému potupnějšího.
Premiér bez moci, bezmocný, neschopný využít sílu, kterou mu poskytuje ústava. Dokonce už i politologové mluví o poloprezidentském systému, který ovšem u nás uzákoněn není.
Další věci se odehrály v pátek ráno. Babiš České televizi řekl, že mluvil s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem i s ministrem kultury Antonínem Staňkem: "V této chvíli je to hlavně nominace pana Šmardy. Myslím, že problém s panem Staňkem se vyřeší," pravil.
Rozuměj, zřejmě i Miloš Zeman už by docela rád vycouval. Nechce riskovat relevantní ústavní žalobu. Nezapomeňme, že Ústavní soud vede Pavel Rychetský, který má zjevně plné zuby hradního pohrdání českou ústavou i Zemana samého, hlavně však ústavu dobře zná a vadí mu její cupování. Sebestředný Zeman zároveň nemůže prohrát, takže si zřejmě dupl, že Michala Šmardu ne a ne a ne. (Není k tomu žádný důvod, ale tím lépe, že.) A pokud by ČSSD na Šmardovi trvala, Zeman rád a s chutí rozbije vládu a udělá si novou, polo-svoji, svoji.
Prezident se teď nerozbil, prezident je rozbitý už dlouho, protože jeho cílem je jen a jen rozbíjení. Rozbil Babiše, rozbíjí vládu, rozbíjí ústavu, rozbíjí Česko. A premiér tomu jen přihlíží, slabý jak čaj z kopřiv, auto bez motoru. Prostě "je to lozbitý".
