David Klimeš David Klimeš | Komentáře
3. 5. 2022 14:17

Babiš už billboarduje Česko. Kde je prezidentský kandidát vlády?

Zázraky se občas dějí a třeba nakonec zazáří i uchazeč, kterého chce do souboje o Hrad kabinet vyslat až na poslední chvíli. Hřešit na takové štěstí ale znamená hlasitě si koledovat o výprask.
Stěhování už se blíží. Další nájemce zatím neznámý...
Stěhování už se blíží. Další nájemce zatím neznámý... | Foto: Jakub Plíhal

Byl květen 2012, rychle se blížila přímá volba prezidenta a Miloš Zeman stále tvrdil, že hlavou státu vlastně ani být nechce, ale čím dál více přátel ho k tomu přesvědčuje.

Je květen 2022, rychle se blíží přímá volba prezidenta a Andrej Babiš stále tvrdí, že hlavou státu vlastně ani být nechce, ale čím dál více přátel ho k tomu přesvědčuje.

Jedním z nejzásadnějších předpokladů úspěšné kandidatury na nejvyšší ústavní funkci je v našich končinách umění předstírat zdrženlivost, zároveň ale přitom mezi lidmi vyvolávat a živit volání, aby se dotyčný přece jen obětoval a o úřad se ucházel.

Miloš Zeman proto před historicky první přímou volbou začal říkat, že se uvolí kandidovat, pokud jeho kumpáni seberou dostatek podpůrných podpisů. Celou věc představil jako referendum o svém návratu do politiky. Ohánění se petičními archy už ale přece jen trochu zevšednělo, takže Andrej Babiš nyní přidává další ingredienci. Po republice se množí billboardy "obyčejných lidí", kteří mají potřebu unisono informovat spoluobčany, že "za Babiše bylo líp". A Babiš jim děkuje "za statečnost", neboť právě té se prý figuranti hnutí ANO svou účastí v jeho kampani dopouštějí.

Můžeme si o tomto stylu politického marketingu myslet prakticky cokoli, je ale velmi silně pravděpodobné, že kdo do přetlačované o přízeň národa naskočí až několik málo měsíců před lednovou volbou, pohoří. Přesto se vládní pětka z nepochopitelných důvodů rozhodla vydat právě touto cestou.

Chce to čas

Lze samozřejmě namítnout, že v českých volbách často dochází na zázraky. Například v roce 2013 se před prvním kolem klání o Hrad držel Karel Schwarzenberg na bezpečně nepostupovém místě. Přesto se mu díky mocnému závěru kampaně nakonec podařilo dostat až do finále. Což bylo jistě nečekané, ale nikoliv nezasloužené. Knížecí tým propagoval svého uchazeče už od roku 2011, celá republika tedy o jeho kandidatuře věděla a znala jeho názory.

Že je zhola nerozumné rozjíždět kampaně až pět minut před hlasováním, dosvědčuje i slovenská zkušenost. Stávající bratislavská prezidentka Zuzana Čaputová ohlásila kandidaturu v květnu 2018, volbu pak vyhrála v březnu 2019. Ještě delší maraton uběhl její předchůdce Andrej Kiska, který své ambice oznámil v roce 2012, ačkoli k urnám šli voliči až v roce 2014.

Lze tušit, proč se česká vládní pětikoalice pořád nemůže shodnout na tom správném jménu - žádné ideální totiž není po ruce. Také je zřejmé, proč má být dosud nejpravděpodobnější varianta - tedy kandidatura Miloše Vystrčila - oznámena až po zářijových volbách, během nichž bude předseda horní parlamentní komory obhajovat senátorské křeslo.

Pravidla kampaně jsou ale neúprosná: kdo začne svůj prezidentský majestát budovat až v předvečer závodu, jen sotva v něm pak uspěje.

Vládní voliči na vandru

S váháním pětikoalice je tak nepochybně velmi spokojen Andrej Babiš, který si bez jakékoliv vládní konkurence může oblepovat republiku billboardy a v klidu chystat obytný vůz na sérii předvolebních jízd.

Do not to ale hraje také občanským kandidátům mimo stranické struktury. Babišovi se dle průzkumu Medianu daří shromažďovat podporu lidí, kteří volí ANO, vládní strany ale své voliče nabízejí prakticky komukoliv, kdo jde zrovna kolem.

Generál Petr Pavel se například těší z více než třetinové podpory mezi těmi, kdo dali své hlasy Pirátům a STAN. A volit jej hodlá i pětina těch, kdo hlasovali pro koalici Spolu. Podobně pak mezi nimi boduje i senátor Pavel Fischer.

Začít těmto voličům čtvrt roku před soubojem o Hrad vysvětlovat, že už se jim vlastně nemá pozdávat občanský kandidát a měli by svou přízeň rychle věnovat nově oznámenému favoritovi či favoritce pětikoalice, z toho nekouká nic dobrého. Respektive ano, ale pro Andreje Babiše, kterému se ještě více rozdrobí pole konkurentů.

Rozdrobit a neuspět

V takto rozjetém prezidentském závodě pak nakonec nemusí zůstat bez šance ani odborový předák Josef Středula, jemuž nyní sympatie vyjádřil i Miloš Zeman. A to navzdory tomu, že momentálně se podle průzkumů veřejného mínění jeho podpora pohybuje jen kolem pětiprocentní hranice.

Středulovou výhodou je však jasný "příběh". Vede odbory, nyní v čase drahoty hrozí generální stávkou a mezi uchazeči o nejvyšší úřad je jako jediný jasně levicově orientovaný. Zatímco od středu napravo defiluje už nespočet zaměnitelných osobností, zleva může na Babiše útočit jedině on.

Sám nejspíš dobře ví, že si v prvním kole jen těžko může sáhnout na vysoký výsledek. Ale co když v říjnu oznámený vládní kandidát ještě více rozředí preference pro Petra Pavla a jemu podobné? Nebylo by pak vůbec nereálné, aby se z pelotonu zaměnitelných desetiprocentních uchazečů utrhl s podporou 11 procent levicových voličů právě Středula.

Je to všechno zatím jen "co by kdyby", jedno je ovšem jasné. Vyčkávání pětikoalice, zda postaví vlastního kandidáta či podpoří nějakého z těch stávajících, nepomáhá vůbec nikomu. S výjimkou Andreje Babiše.

Video: Byl bych skvělý prezident. Lidé by měli ocenit, že to chce někdo udělat, říká Březina.

Prezidentem nemůže být naivní člověk. Je potřeba, aby byl životně i věkově zralý. A jen takový má mít ambici, aby tohle řešil, říká podnikatel. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy