David Klimeš David Klimeš | Komentáře
20. 4. 2021 6:30

Kdo zachrání Česko? Babiš zařadil zpátečku a terorismus řeší jako pojistnou událost

Premiér se pokouší vůči Rusku zároveň stát na plynu i brzdě. Spojence máme, zatím to ale vypadá, jako bychom o jejich pomoc ani nestáli.
Pořád nevíte, co od nás vlastně chcete?
Pořád nevíte, co od nás vlastně chcete? | Foto: Reuters

My osmnáct. Oni flek, dvacet. My re, tutti, boty, kalhoty a celé osazenstvo náměstí Borise Němcova pryč. Spektakulární výhra! Jenže takto se vyhošťovací mariáš mezi Českem a Ruskem opravdu nemůže hrát, pokud nebude součástí západní koordinované akce. A že by něco takového bylo na obzoru, je čím dál nepravděpodobnější. Premiér rázem mluví o vraždění cizími špiony jako o útoku na zboží, ministr zahraničí ani nebyl schopen unijním partnerům jasně říct, co od nich vlastně žádáme.

Můžeme se stokrát ujišťovat, že vyhoštění osmnácti moskevských špionů bylo ještě velmi mírnou odplatou za skandální účast ruských provokatérů na výbuších ve Vrběticích - a Kreml by tak měl být vlastně rád. Jenže Rusové se pustili do boje a zjevně se snaží dezorientované Česko s rozloženou vládou vehnat do radikální odpovědi.

Však také mnozí politici už navrhují kompletní vymetení ruské ambasády s tím, že z Moskvy už nám Kreml stejně může vyhnat jen pár posledních diplomatů a naše záležitosti by pak mohlo zastupovat třeba bratrské Slovensko. Přesně tohle si ale Rusové nyní přejí: Bezhlavou emotivní reakci, která není koordinovaná s partnery a nedomýšlí důsledky.

V našem zájmu tedy je vyhošťovací mariáš nyní "pouze" dorovnat na ruskou dvacítku. Na další kroky už potřebujeme dobře připravený společný postup se spojenci v unii i alianci. Teprve až si vyjednáme jejich podporu - například ochranu před případným energetickým vydíráním z Kremlu -, je na řadě likvidace středoevropského rozvědného centra Ruské federace v Praze. Dříve by to připomínalo pověstné dupnutí na hrábě.

Jak prvním tahem obětovat krále

Vyhoštění 18 diplomatů působilo odhodlaně, na celé akci už ale začíná být bohužel patrné i to, že vznikala takříkajíc na koleně. Symbolem amatérismu není jen rytíř smutné postavy Jan Hamáček, který v rozpětí několika málo desítek hodin vyměnil poddanskou cestu do Moskvy za vyhánění ruských špionů z Prahy. Pomalé a nekoordinované oznamování solidarity od spojenců v západních strukturách ukazuje, že jsme si nebyli schopni včas zajistit jejich podporu a vláda promarnila příležitost k silné a jednotné unijní odpovědi na bezprecedentní útok.

Ta se nabízela, aby proti Moskvě Praha nestála osamocená. Připomeňme, že po otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury následovalo před dvěma roky vyhoštění stovky diplomatů z více než dvaceti západních zemí. Nyní to vypadá, jako by Černínský palác nežádal o víc než kondolence na hlavičkovém papíře.

Je samozřejmě dobře, že se kabinet konečně rozhoupal k alespoň nějaké obhajobě českých národních zájmů. Je také ale smutné, že přitom nevyužil trumfů, které se nabízely. Kdo zahajuje šachovou partii obětováním krále, málokdy se dostane k dalšímu tahu.

Politika ropných kohoutů

Česko-ruský mariáš se ale nehraje jen o počet diplomatů a špionů. Stále jsme energeticky výrazně závislí na Rusku a svou bezpečnost v tomto ohledu rozhodně nevyřešíme pouhým vyřazením Rosatomu z tendru na rozšíření Dukovan.

Jak laxně si v tomto ohledu počínáme, přitom naznačuje fakt, že když kabinet minulý měsíc schválil státní energetickou koncepci, prakticky nikdo se o jeden z klíčových strategických dokumentů nezajímal.

Připomeňme tedy, že ropa proudí do Česka ropovodem Družba, který je nyní vytížen asi na polovinu své kapacity. Druhá cesta Inglostat-Kralupy-Litvínov je už nyní na maximu. Některé pasáže ve státní energetické koncepci tak volají po zásadní změně: "Co se týče projektu Litvínov-Spergau, jedná se v tuto chvíli spíše o záložní projekt pro krizovou situaci, jeho skutečná realizace zatím není příliš pravděpodobná. Propojení na produktovod NATO Central European Pipeline System (CEPS) je pak zatím spíše ve stadiu úvah než reálného projektu."

Garance potřebujeme i ohledně plynu. A to nejen kvůli možnému krátkodobému vydírání. Od roku 2013 k nám sice už proudí především z Německa, nicméně pokud po očekávatelném krachu výstavby nového jaderného zdroje dojde na masivní budování plynových elektráren, jen to prohloubí náš bezpečnostní problém.

Jeden pruský generál by asi v aktuální situaci Česku důrazně připomněl, že energetika je pouze pokračováním politiky jinými prostředky.

Potřebujeme hvězdnou chvíli diplomacie

Přijmout teď ruské lákání k partii vyhošťovacího mariáše by opravdu nebylo rozumné. Je strašně snadné požadovat to první, co nás vůči Kremlu reflexivně napadne. A politiky toho nyní napadá opravdu hodně. Svých 15 minut slávy si užívá například předseda lidovců Marián Jurečka, který verbuje, že si "nesmíme nechat s*át na hlavu" a chce vyhoštěným ruských diplomatům zkracovat už jednou oznámenou dobu na odlet.

Bylo by však lepší, kdyby se místo exministrů zemědělství této nejtěžší polistopadové chvíle česko-ruských vztahů ujali zkušení diplomaté a spolu s unijními kolegy napravili to, co vláda pokazila. Nutně potřebujeme jasné a silné garance západních spojenců. Nikoliv od traktoru, ale od diplomatického stolu potřebujeme rychle dojednat, jak velká může být vlna solidárního vyhošťování z ostatních zemích. Pokud v tom zůstaneme sami, neuhrajeme s Ruskem ani betla. A ze zabíjení našich občanů kremelskými špiony se skutečně stane jen pojistná událost, jak si teď zjevně přeje pan premiér.

Chystá vláda reakci na ruskou odvetu? Brífink po jednání kabinetu (video z 19. dubna 2021)

Ministři se kvůli jednání o podílu Ruska na výbuchu ve Vrběticích výjimečně sešli osobně ve Strakově akademii. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 26 minutami

Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 4,1 procenta

Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o 9000 na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407. Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než 10 000. Nezaměstnaných meziročně skoro 44 000 přibylo.

"S příchodem jarního období došlo k rozjezdu sezonních prací," sdělil k meziměsíčnímu poklesu nezaměstnanosti generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. "Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech," doplnil. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pomohly i státní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. "Vývoj na trhu práce ukazuje, jak důležitá je v době krize efektivní ochrana pracovních míst," sdělila v pátek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy