Opozice slaví. Po krajských volbách se demokratickým stranám podaří vystrnadit ANO z lecjakého hejtmanství. Navíc se zdá, že menší strany konečně pochopily výhody koaliční spolupráce, při níž mohou být úspěšnější, protože ve volební matematice se často jedna plus jedna rovná třem.
Má si snad Andrej Babiš pomalu koupit metr na stříhání? Opatrně s takovou představou. Z krajských voleb, kterých se zúčastnilo 38 procent lidí, lze jen obtížně něco vyvozovat pro hlasování jiného typu, k němuž chodívá o třetinu lidí více. To bychom museli vidět nějaký výrazný trend - třeba jako byl nástup ANO v minulých krajských volbách před čtyřmi roky.
Nic takového ale momentálně vypozorovat nelze - Andrej Babiš jako první předseda vlády v historii Česka dokázal během svého premiérování vyhrát se svou stranou krajské volby. A to dokonce po těžce nezvládnuté přípravě na druhou vlnu koronavirové pandemie. Je to jev, který si zaslouží být zaznamenán. Zároveň počty mandátů (s výjimkou očekávaného vzestupu Pirátů) nic moc zásadního neříkají. ANO celkově dokonce o dva posílilo.
Že demokratické strany v jednotlivých krajích dokážou seskládat v zastupitelstvu většinu, je jistě pro region zásadní a může to být i velmi prospěšné (zdravíme do Středočeského kraje), ale bod zlomu to nepředstavuje.
Zvláště když do skládačky započítáme poslední proměnnou - vedle těch, kdo k volbám přišli, i ty, kdo u nich absentovali, ale ty sněmovní si za rok nejspíš ujít nenechají.
Aktivní zálohy
Matematik Michal Škop velmi detailně propočítal, jak se oproti různým typům předchozích voleb nyní o víkendu hlasovalo. Zásadní je především porovnání se sněmovními volbami z roku 2017, protože po nadcházejícím víkendu už bude vše směřovat právě k výběru celostátních poslanců.
Podle Škopa teď nepřišlo Andreje Babiše podpořit 60 procent jeho voličů z roku 2017. Je to opravdu hodně a je trochu zázrak, že i za této situace dokázal být v deseti krajích první na pásce - byť ne náhodou často s velmi malým náskokem. Podobně tragická účast postihla i všechny premiérovy blížence. Zcela vyhořela levice, ČSSD dostala k urnám jen 45 procent svých někdejších voličů, KSČM polovinu. Když vezmeme v potaz už tak bídné výsledky obou stran v roce 2017, není divu, že nyní podpora oranžových a rudých často nestačila ani na krajské zastupitelstvo.
Nezapomínejme ale ani na dalšího Babišova oblíbeného partnera, který se vždy ochotně nabídne pro cokoliv: SPD na mandáty posílila i přesto, že do volebních místností teď dostala jen 35 procent z voličů, kteří jí odevzdali hlas před třemi roky.
Teď tedy otázka za milion: ztratila vládní parta definitivně podporu svých příznivců? Nebo jejich voliči jen krajské volby vypustili? Mnohem pravděpodobnější se zdá být druhá možnost. Speciálně Babiš a Okamura nebudou mít sebemenší problém vystrašit své příznivce natolik, aby měli pocit, že bez jejich hlasu se republika propadne příští rok do naprosté zkázy.
Proti tomu demokratické strany aktivizovaly své příznivce velmi silně - ODS a lidovce volilo 80 procent voličů z roku 2017, TOP 09 a STAN pak tři čtvrtiny. Snad jen Piráti mohou ještě někde brát (přišlo jim 60 procent příznivců z roku 2017).
Babiš versus Babiš
Jedním z nejcennějších politických skalpů získaných na Andreji Babišovi je nepochybně pád ANO ve Středočeském kraji - krasojízda paní hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové po zásluze skončila. Hlavní ponaučení ale netkví v tom, že by ji porazila opozice, nýbrž že se zvládla odrovnat sama. Udržela si sice 50 tisíc anoistických hlasů ze sněmovních voleb, dalších 100 tisíc lidí ji ale opustilo a odešlo do řad nevoličů. To je jedna z největší ztrát, jakou vládní hnutí utržilo v jednotlivých krajích.
Oproti tomu třeba celostátně mnohem menší STAN si udržel svých 30 tisíc středočeských voličů - a ještě tam získal desítky tisíc nových, což rázem stačilo na krajské vítězství.
Mizerného výsledku docílila končící hejtmanka i ve srovnání s výhrou před čtyřmi lety - ze svých podporovatelů si udržela jen 30 tisíc voličů, deset tisíc jich sebrala sociální demokracii, ale mnohem více jich od ní zběhlo jinam.
Babiš a jeho tým už nepochybně řeší, jak ve sněmovních volbách nic takového nedopustit. Rezervní armáda voličů nyní lídrovi ANO ukázala svou apatií trochu nevole, nelze ale vůbec vyloučit, že dobře cílenou kampaní je premiér bude schopen dostat ve velkém zpět.
K nevoličům, nikoli k opozici
Andrej Babiš je teď evidentně rozčílený ze ztráty vlády v několika krajích - jak prozradil jeho pozoruhodně hloupý projev o "spiknutí nenávisti", což je zatím asi ta nejpodivnější definice demokracie. Lze ale předpokládat, že jeho tým se ve skutečnosti kvůli pandemii bál mnohem horších výsledků.
Pokud tedy předseda ODS Petr Fiala nyní už zase doufá, že odstartoval změnu a příští rok bude premiérem, lze mu doporučit studium čísel. Příznivci ANO, levice a extrému se přesunuli mezi nevoliče, ale ještě ne k ODS a dalším protivládně naladěným stranám.
Nikde není řečeno, že se tak za rok ještě nemůže stát, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Že se v některém kraji nyní urodí z dohody druhého, třetího a čtvrtého na pásce jiný než anoistický hejtman, pro sněmovní volby příštího roku nemusí znamenat vůbec nic.
Babiš už mnohé své příznivce jistě irituje a někteří jeho vládní partneři připomínají spíše mrtvé než živé. Avšak fakt, že zklamaní lidé zatím posílili spíše řady nevoličů, než aby přešli ke konkurenci, naznačuje, že opoziční nabídka zatím stále není tak úplně zajímavá.
