Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
21. 5. 2021 11:11

Válka v Gaze odhalila americký zlom. Jednotná podpora pro věc Izraele je minulostí

Od svého vzniku se Izrael těšil nezpochybnitelné americké záštitě, založené na široké nadstranické shodě politiků i voličů. Teď se začala rozpadat. Počítat s tím musí Joe Biden, jeho nástupci v Bílém domě i židovský stát.
Tenkrát na Blízkém východě... Joe Biden na Telavivské univerzitě během návštěvy Izraele, kterou vykonal jako viceprezident 11. března 2010.
Tenkrát na Blízkém východě... Joe Biden na Telavivské univerzitě během návštěvy Izraele, kterou vykonal jako viceprezident 11. března 2010. | Foto: ČTK/AP/Tara Todras-whitehill

Benjamin Netanjahu a Joe Biden se znají přes čtyřicet let. Není to déle, než se táhne izraelsko-palestinský konflikt, který se nyní rozhořel další válkou. Ale dost dlouho na to, aby se už navzájem překvapovali. Bidenovi se to ovšem v jejich středečním telefonickém rozhovoru nejspíš podařilo.

Foto: Aktuálně.cz

V oficiálním prohlášení Bílého domu se říká, že Biden a Netanjahu "detailně diskutovali události v Gaze". A dále: "Prezident dal premiérovi na srozuměnou, že na cestě k příměří dnes očekává zásadní deeskalaci." A to je vše. Obvyklé, vlastně dosud povinné upozornění, podpora ze strany Bílého domu, že "Izrael má právo na svoji sebeobranu", tentokrát chybělo. Premiér Netanjahu následně během návštěvy velení vojenských sil Izraele uvedl, že je "odhodlán pokračovat v operaci až k dosažení jejího cíle".

Je to letitý konflikt, ale něco se v něm nově láme. Uvnitř Izraele se v zášti a násilí rozlomila společnost na židovskou většinu a Araby. Podle některých tamních politologů to sice bude těžké, ale snad se to může spravit. Uvnitř Spojených států se rozlomila podpora pro Izrael. V tomto případě jde patrně o předěl, od něj už cesta zpět nevede.

Osmasedmdesátiletý demokratický senátor Bernie Sanders je židovského původu, ale jako samozvaný "socialista" se z Demokratické strany vždy vymykal právě i svými kritickými postoji vůči Izraeli. Až do nedávna byl ovšem i v tomto ohledu považován za radikála. Teď už ne.

Jeho názorový text k současné válce v Gaze, který vyšel v deníku The New York Times, je teď už i postojem generačně či až dvougeneračně mladších progresivních demokratů, kteří mají stále silnější zastoupení v Kongresu. A to samozřejmě jako projev toho, že tento hlas nabírá na síle i v demokratické voličské základně.

Není to jen zlobivý Bibi

"Na Blízkém východě, kde Izraeli poskytujeme pomoc takřka 4 miliardy dolarů ročně, už nemůžeme dále omlouvat pravicovou Netanjahuovu vládu a její nedemokratické a rasistické chování," píše Sanders. Tento pohled na Netanjahua a jeho politiku je sice vyjádřen ostře, ale sám o sobě nový ještě není. "Bibi" si to u mnoha demokratů pokazil už před lety, když se kvůli jaderné dohodě s Íránem tvrdě vyhranil proti jejich prezidentovi Baracku Obamovi.

Kromě jiného přijal pozvání republikánského vedení a na jaře 2015 přednesl Obamovi pod nosem, v americkém Kongresu, pro demokratického prezidenta velmi nepříjemný projev. A to, jak si pak Netanjahu přivlastnil Donalda Trumpa, a Trump si zase stranicky zprivatizoval jeho, skepsi amerických demokratů vůči Bibimu jen prohloubilo. 

Jenže zdaleka nejde jen o aktuální politické vedení státu Izrael. Sandersův pohled na celou izraelsko-palestinskou věc má mnohem širší pozadí. "Musíme uznat, že na právech Palestinců záleží. Na životech Palestinců záleží," odvolává se Sanders v samotném závěru svého textu zcela záměrně na americké občanskoprávní a rasové hnutí Black Lives Matter (BLM).

Od konce vietnamské války zde sledujeme asi nejsilnější průmět politického neklidu a generačního předělu uvnitř USA do americké zahraniční politiky. Přesněji řečeno do tlaku na její změnu - a zcela konkrétně na radikálně jiný vztah k Izraeli.

"Nelze obhajovat rasovou rovnost, práva LGBT a žen, odsuzovat korupci a násilné režimy a další nespravedlnosti, a zároveň ignorovat potlačování Palestinců. To nejde dohromady," říká prohlášení BLM k současné válce v Gaze.

Na Izrael je potřeba přísnost

Co vyjadřuje? Postoj nemalé části demokratických voličů. Komu je určeno? Těm demokratickým politikům, kteří to ještě takto nevidí, nechápou. A přímo v Kongresu to nejen těmto svým kolegům, ale také prezidentu Bidenovi vzkazují progresivní poslanci a poslankyně. "Jako někdo, kdy byl brutálně napaden policií, silně solidárně stojím s Palestinci v jejich povstání proti armádě, policii a státnímu násilí," píše na Twitter aktivistka BLM a kongresmanka Cori Bushová z Missouri. "Státy apartheidu nejsou demokraciemi," říká zase kongresmanka z New Yorku Alexandria Ocasio-Cortezová a myslí tím Izrael.

Je pravda, že jsou to stále ta samá jména, a vypadá to jako hrstka, která generační změnu nedělá. Jenže za těmito progresivními političkami a politiky je už nemalá voličská síla a zároveň celkový posun demokratické základny. Biden kandidoval jako středový demokrat, ale ve své domácí agendě od příchodu do Bílého domu prosazuje progresivní politiku.

S ambiciózní klimatickou agendou, s plány mohutných státních výdajů do nových rodičovských, školských a dalších podpůrných programů, s návrhem zvýšení daní či právě s důrazem a snahou prosadit opatření k odstranění "systémového rasismu". Ve všech těchto věcech se Biden posunul. A ať už to bylo z jeho vlastního přesvědčení, že doba nazrála, nebo to bylo pod tlakem progresivního křídla, není teď na obzoru i pohyb Bílého domu ve vztahu k Izraeli?

Za Bidena se tak nejspíše nestane, ale kdo ví, kdyby jej například v oválné pracovně vystřídala Kamala Harrisová. Podle Gallupova ústavu si dnes více než polovina demokratických voličů myslí, že v tlaku na kompromis by měly být Spojené státy tvrdší na Izrael než na Palestince. Ještě v roce 2008, v roce prvního volebního vítězství Baracka Obamy, si to myslela jen menšina, třetina, demokratů.

S USA na věčné časy…

Zajímavý je i pohled do sice podstatně menšího, ale pro tuto věc důležitého výseku voličstva, mezi americkou židovskou komunitu. V generaci nad 65 let cítí dvě třetiny amerických židů "emociální vazbu k Izraeli". V generaci pod třicet let je to podle PEW Research Center už jen necelá polovina (48 procent).

"Spojené státy byly první zemí, která v roce 1948 uznala Izrael, několik minut po jeho vyhlášení nezávislosti, a tyto hluboké vazby a přátelství mezi USA a Izraelem jsou stále stejně silné a neotřesitelné," zaslal prezident Barack Obama v dubnu 2009, nedlouho po svém příchodu do Bílého domu, do Izraele zdravici k výročí jeho vzniku.

Vazby ještě přetrvávají, přátelství také, ale jejich kvalita už je jiná. Nezpochybnitelná pevná záštita, kterou měl Izrael ve Spojených státech, založená na nadstranické podpoře amerických voličů a politiků, se patrně stává minulostí. Musí s tím počítat už současný prezident Joe Biden a ještě větší problém s tím budou mít jeho nástupci v Bílém domě. A měl by s tím počítat také židovský stát.

"Odpovím, až si stoupnete před auto." Biden odmítl novinářce odpovědět na otázku ohledně Izraele (video z 19. května 2021)

Joe Biden vyzkoušel elektrický Ford F-150, aby upozornil na své plány o investicích do rozvoje elektromobilů. Dění v Izraeli ale odmítl komentovat. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 3 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy