Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
9. 7. 2021 11:11

Biden "tvrdě" varuje Putina. Slovně. A z toho ruský prezident vítr evidentně nemá

Bidenova opakovaná varování, že Moskva zaplatí za své nepřátelské kroky vůči USA a jeho spojencům, začínají působit rozpačitě. Putin testuje, kam až může zajít, ale Biden zatím zůstává jen u slov.
Když Joe Biden v dubnu oznámil, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nabídl osobní setkání, mnozí to označili za chybu.
Když Joe Biden v dubnu oznámil, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nabídl osobní setkání, mnozí to označili za chybu. | Foto: Reuters

Závázné, exatně měřitelné cíle, stejně jako červené čáry, po jejichž překročení musí přijít reakce, jsou politicky ošemetná věc. Na jednu stranu je to pro politika příležitost, aby svoji agendu a rozhodnutí naprosto srozumitelně vysvětlil a obhájil. Toto jsem si předsevzal a tady jsem to doručil. Mnou vytyčená linie byla prolomena, a proto musel přijít trest.

V pravý opak, v problémy a nepříjemnou blamáž, se vše naopak může obrátit, když sliby nejsou naplněny, a výstraha odplatou se po porušení červené linie nedostaví. Prezident Joe Biden teď v jednu chvíli řeší obě tyto situace.

Foto: Aktuálně.cz

První je do značné míry mimo jeho politické síly a kontrolu. Do Bílého domu v lednu nastoupil s jednoznačnou prioritou potlačit epidemii koronaviru v USA Klíčovým nástrojem bylo a je očkování. Biden nejdříve vyhlásil, že do prvních 100 dnů v úřadě vpraví do paží Američanů 100 milionů dávek vakcíny. Což se ukázalo jako cíl velmi snadný, podle Bidenových kritiků záměrně "podstřelený". Biden tuto metu také skutečně poměrně lehce naplnil.

Republikánská past na Bidena

Když se letos v dubnu v USA očkovalo rekordním tempem, v průměru tři miliony dávek denně, vytkl si prezident novou hranici. Do Dne nezávislosti bude mít nejméně 70 procent dospělých Američanů v sobě nejméně jednu dávku vakcíny. Den nezávislosti připadl na minulou neděli - a tentokrát Biden splněno nemá.

Naočkováno je "jen" 67 procent dospělé populace. Jsou to sice pouhá tři procenta, která mu scházejí, ale kromě toho, že Biden nepřeskočil svoji vlastní laťku, tak nejen pro něho, ale pro všechny Američany z toho kouká nepříjemný problém. Hranice proočkování v USA patrně narazila na své meze, teď už to bude boj o každou desetinu procenta další naočkované populace.

Přímo v terénu se očkování výrazně zpomalilo, v průměru jde teď o 700 tisíc dávek denně, a ještě varovnější zprávu přinášejí poslední průzkumy veřejného mínění. Například podle šetření pro list Washington Post se takřka tři z deseti Američanů, přesně 29 procent, nehodlají nechat naočkovat.

"Je to největší vlastenectví, které teď můžete prokázat," apeloval Biden na Den nezávislosti na své spoluobčany, aby se nechali píchnout. Jeho výzvy však nepadají na příliš úrodnou půdu. Zatímco mezi demokraty se nechce nechat očkovat šest procent dotázaných, na straně republikánů je to bezmála polovina, 47 procent. Jako v řadě jiných otázek, kde se to zdá nesmyslné a nelogické, je v USA i očkování politické téma. Biden nemá jak své oponenty přesvědčit, některé z nich může jeho naléhání spíše jen utvrdit v tom, že mají pravdu, když odmítají Bidenův vládní diktát.

Více méně bez vlastní viny se tak Biden může ocitnout v politické pasti. Republikánští politici ho budou s gustem kritizovat, že svůj souboj s epidemií nedotáhl do konce, že ji plně nepotlačil. A přitom to budou republikánští voliči, kteří na tom budou mít největší "zásluhu".

Řeknu to Putinovi do očí!

S červenými čárami má Biden poměrně důvěrnou zkušenost z doby, kdy byl viceprezidentem v Bílém domě Baracka Obamy. Zblízka sledoval, jak Obama v roce 2012 narýsoval před syrským prezidentem Bašárem Asadem čáru, že pokud použije chemické zbraně, přijde trest. Asadův režim je pak skutečně použil, Obama ale varovně zdvižený prst stáhl. Na podnět Ruska začal s Damaškem jednat o likvidaci jeho chemického arzenálu. Ověřit, co vše Asad odevzdal a co si ponechal, ale prakticky nelze.

Nyní, už jako prezident USA, může mít Joe Biden potíže se svojí vlastní červenou linií. A opět je u toho Rusko, tentokrát ale už ne ve vedlejší, nýbrž rovnou v hlavní roli. Když Biden v dubnu oznámil, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nabídl osobní setkání, mnozí to označili za chybu. Ve stejné chvíli, kdy Putin doma vězní a trýzní svého politického oponenta Alexeje Navalného, kdy haraší zbraněmi u hranic s Ukrajinou a kdy z Ruska směřují do USA jeden za druhým nebezpečné, paralyzující a vyděračské, kybernetické útoky, to Bidenovi kritici označili za projev slabosti.

Tvrdili, že Putina není proč schůzkou "odměňovat", Biden by měl na ruského prezidenta nejdříve přitlačit, aby měl on sám důvod jednat. Autorovi tohoto textu ale znělo logičtěji Bidenovo vysvětlení, že hodlá Putinovi osobně říct, "právě to, co já chci, aby od mě slyšel", jak americký prezident uvedl. Ve vztahu k dnešnímu Rusku, ve kterém všechno a kdeco, včetně zahraniční politiky a diplomacie, ovládá a rozhoduje právě Putin, je to nejpřímější a nejjednodušší cesta.

Na prvním místě Bidenova seznamu témat, která si chtěl s Putinem vyříkat, byly zmíněné kybernetické útoky. Důvodem je i to, že ataky, jako byl na začátku května vyděračský útok proti americké firmě Colonial Pipeline, který dočasně ochromil dodávky pohonných hmot v několika státech na východě USA, už Bidena nebezpečně ohrožují i vnitropoliticky.

Pane prezidente, kde je benzin?

Obyčejní Američané sice současné Rusko nijak zvlášť neprožívají, ale na fronty u benzinek jsou hodně citliví a okamžitě pak hledí směrem k Washingtonu. Tak pane prezidente, co s tím uděláte? A pokud v tom má prsty Putin, neměl byste ho přes ně klepnout?

Před třemi týdny, po setkání s ruským prezidentem v Ženevě, Biden oznámil, že dal Putinovi seznam 16 kritických oblastí (například elektrické a vodovodní sítě), vůči kterým jsou kybernetické útoky tabu. Dále uvedl, že dal Putinovi jasné varování: pokud ataky nepřestanou, Bílý dům zareaguje "odpovídajícím způsobem".

"Když budou porušovat základní normy, odpovíme," varoval Biden. A v prohlášení, které šlo naopak považovat za smířlivé gesto, dodal, že teď je potřeba nějaký čas počkat, než se ukáže, zda to Putin pochopil a přijal. V poslední týdnu se ale ukázalo, že se tak patrně nestalo.

Před minulým víkendem bylo hackersky napadeno federální vedení americké Republikánské strany, přičemž za útokem je patrně ruská tajná služba (SVR), která kromě jiného už před šesti lety obdobně napadla ústředí americké Demokratické strany. A přímo na Den nezávislosti přišel další atak, tentokrát proti komerčním firmám. K útoku, který v USA a jinde po světě ochromil na 1500 firem, se sama přihlásila skupina REvil, která má podle amerických služeb zázemí v Rusku.

Rozpačitá červená čára

Reakci Bílého domu tlumočila jeho mluvčí Jen Psakiová. "Pokud ruská vláda nemůže nebo nepodnikne kroky proti pachatelům kriminálních činů v Rusku, podnikneme to my, vyhrazujeme si právo k naší vlastní akci," uvedla Psakiová. Jenže tato opakovaná varování - opakovaně sama o sobě, nijak nepodpořena následujícími činy - začínají působit hodně rozpačitě.

Už i liberální deník New York Times ve svém zpravodajství o poslední reakci Bílého domu napsal: "Z Bidenova neurčitého vyjádření není jasné, zda plánuje další slovní varování - podobné tomu, které vyslal před třemi týdny na summitu v Ženevě - nebo zda přikročí k nějaké ostřejší akci."

Možná má Biden svůj vlastní plán a možná už přešel k činům, které jen nejsou vidět. V politice je ale také důležité, jak věci působí a jak to následně vnímá veřejnost. V tuto chvíli se zdá, že Biden buď Putinovi v Ženevě neřekl tak úplně jasně, co mu chtěl říct, nebo si z toho ruský prezident nic nedělá a dál Bidena testuje, kam až může zajít.

Vzbuzuje to nejistotu, kde přesně Joe Biden v Ženevě před Putinem narýsoval červenou čáru a zda je opravdu odhodlán proti Rusku za její překročení zakročit. A to ať už jde o kybernetické útoky, které nejvíce iritují samotného Bidena, nebo třeba o setrvalé podvratné aktivity Ruska ve státech bývalého východního bloku, co zase prioritně zajímá nás zde v Česku.

Historik Snyder: Češi by se Ruska měli bát víc, snaží se podkopávat vládu práva (video z 23. června 2021)

Nejlepší politika vůči Rusku je dobrá politika vůči Ukrajině, je velmi těžké působit na Rusko přímo, říká americký historik Timothy Snyder. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

před 7 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zemřel bývalý ukrajinský premiér a vyjednávač se separatisty Marčuk

Bývalý ukrajinský premiér Jevhen Marčuk ve čtvrtek zemřel. Bylo mu 80 let, uvedla agentura Unian s odvoláním na politikovu manželku. "Černý den, zemřel Jevhen Marčuk. Srdce se zastavilo," napsala na sociálních sítích.

Marčuk kromě toho, že byl čtvrtým předsedou vlády nezávislé Ukrajiny, se svého času stal prvním šéfem její tajné služby SBU. Ještě jako studenta jej do svých řad podle dostupných informací zverbovala sovětská tajná policie KGB, v jejíchž řadách prošel celou škálou důstojnických hodností. Za prvního ukrajinského prezidenta Leonida Kravčuka na počátku 90. let minulého století byl také povýšen na armádního generála.

Za následujícího prezidenta Leonida Kučmy se stal vicepremiérem, vládu vedl v letech 1995 a 1996. Neúspěšně kandidoval na prezidenta. Později býval tajemníkem rady národní bezpečnosti a ministrem obrany. Dvakrát byl také zvolen poslancem.

V letech 2018 až 2019 byl hlavním ukrajinským vyjednávačem domlouvajícím příměří a výměny zajatců s proruskými separatisty, kteří od jara 2014 vedou ozbrojený boj proti ukrajinské armádě v Donbasu na východě země.

Zdroj: ČTK
Další zprávy