Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
27. 8. 2021 11:11

Biden už nemá ani naději, že Američané na Afghánistán zase rychle zapomenou

Když Biden odůvodňoval odchod z Afghánistánu, uvedl, že tahle válka už nemá pro Američany ospravedlnění, že nestojí za jediný další život amerického vojáka. A také uvedl, že základních cílů bylo dosaženo, že Afghánistán už není zázemím teroristů. Teď ale teroristé v Afghánistánu zabili třináct Američanů.
Joe Biden bude mít po odsunu splněno, bude se moct znovu plně věnovat své domácí politické agendě. Tomu podřizuje vše a je to i klíč k pochopení jeho chaotického úprku z Afghánistánu.
Joe Biden bude mít po odsunu splněno, bude se moct znovu plně věnovat své domácí politické agendě. Tomu podřizuje vše a je to i klíč k pochopení jeho chaotického úprku z Afghánistánu. | Foto: Reuters

Při sebevražedných útocích u letiště v Kábulu, ke kterým se přihlásili teroristé z Islámského státu, bylo ve čtvrtek zabito třináct amerických vojáků. "Dopadneme vás," vzkázal strůjcům útoku viditelně otřesený Joe Biden. Stranou všech dalších tragédií, zničených životů a osudů je to i jeho těžká osobní a politická prohra.

Před čtvrtkem snad mohl doufat, že Američané na Afghánistán zase zapomenou, že jeho chaotický odsun, kde na konci řetězce událostí byla čtvrteční tragédie, dříve či později překryje domácí dění v USA. Teď Biden i tuto naději prohrál.

Už to zde bylo vícekráte konstatováno, že americký odchod z Afghánistánu byl jistý a nevyhnutelný. Kdyby byl teď prezidentem Donald Trump, Američané by tam už nebyli. Ještě jako prezident Trump loni vyhlásil, že z Afghánistánu odejde k letošnímu 1. květnu. Jak zněla i dohoda, kterou už loni na jaře uzavřel s Tálibánem, a to, připomeňme, bez jakékoli účasti tehdejší afghánské vlády.

Místo spořádaného odchodu chaotický úprk

Biden po příchodu do Bílého domu odchod pouze o něco málo zdržel, letos v dubnu oznámil, že Američané odejdou nejpozději k 11. září, tedy k 20. výročí teroristických útoků na USA, které byly důvodem následného amerického úderu na Afghánistán a začátkem celé "války s terorem".

Foto: Aktuálně.cz

Války, která americkou veřejnost postupně vyčerpala, unavila. V posledních několika letech průzkumy veřejného mínění opakovaně ukazovaly, že lidé v USA chtějí, aby jejich vojáci z Afghánistánu odešli. Biden, stejně jako před ním Trump, se mohl opřít o podporu většiny společnosti. Způsob, jakým odsun provedl, mu ale nyní Američané nezapomenou.

Není to zabezpečený, spořádaný odchod, jak sliboval, ale zoufalý chaos, kde jsou teď ve výsledku životy amerických vojáků závislé na spolupráci s Tálibánem, s kterým Američané předtím dvacet let válčili. Šéf CIA William Burns před týdnem přímo v Kábulu jednal s vedením Tálibánu právě o akutním nebezpečí, které představují teroristé z Islámského státu. Útok se čekal, bylo jen otázkou, zda Američané a spojenci stihnou evakuaci z Kábulu rychleji, než přijde.

Nestihli to. Což teď také znamená, že desetitisíce (a podle některých odhadů spíše statisíce) Afghánců, kteří v minulých letech spolupracovali s americkými a spojeneckými vojáky a kterým teď hrozí msta z rukou Tálibánu, zůstanou napospas svému nejistému osudu. Biden teď bude rád, když dokáže z nebezpečného Kábulu bez dalších ztrát dostat všechny americké občany.

"V zásadě nesu odpovědnost za vše, co se stalo," uvedl Biden ve čtvrtek po vražedných teroristických útocích u kábulského letiště. To je prohlášení hodné muže. Jinak jsme ale svědky těžkého poškození kreditu Spojených států a osobně jejich prezidenta. Za Bidenovým rozhodnutím a umíněným postojem odejít bleskově byl jasný, chladnokrevný kalkul.

Amerika není zpět

Biden neměl iluze, věděl, že situace v Afghánistánu po odchodu amerických a spojeneckých vojsk bude degradovat a že Tálibán si zemi nejspíše vezme zpět. Americký prezident ale předpokládal, že se tak stane později, kdy už budou američtí vojáci se země v bezpečí pryč a doma v USA už bude mít veřejnost úplně jiné starosti.

Tato Bidenova rovnice navíc vycházela z jeho celkového pojetí zahraniční politiky. Biden blafoval, když s nástupem do Bílého domu ohlásil, že "Amerika je zpět", že v mezinárodním dění "se vrací do čela spojeneckého stolu". Ve skutečnosti si Biden nechce pálit prsty nikde, kde to není vyloženě nutné. Už v předvolební kampani vyhlásil, že bude dělat zahraniční politiku pro "americkou střední třídu".

V praxi to znamená, že klíčový a také jediný problém, který by chtěl v zahraniční politice řešit, je Čína, vše ostatní by chtěl odstavit na vedlejší kolej. A proto i navzdory varováním svých vojenských velitelů trval na co nejrychlejším odsunu z Afghánistánu, chtěl to mít za sebou.

Teď ale Biden těžce zaplatí za to, že se ve své rovnici přepočítal. Afghánistán se zhroutil daleko rychleji, vyústění je pro Bidena nemilosrdné. Ještě v průběhu uplynulého týdne přitom evidentně doufal, že situace pro něj není prohraná. Na úvod svého úterního televizního projevu k Afghánistánu vítězně informoval, že Sněmovna reprezentantů Kongresu právě "učinila důležitý krok k historickým investicím, které přemění Ameriku, sníží daně pracujícím rodinám a nasměrují americkou ekonomiku k dlouhodobému růstu".

Demokraté ve sněmovně totiž v úterý odsouhlasili záměr rozpočtu na příští rok, který je (ve výši 3,5 bilionu dolarů) výchozím bodem k dramatickému rozšíření sociálního, zdravotního zabezpečení, k podpoře rodin a bezplatného vzdělávání v USA. Pokud by demokraté tento návrh v příštích měsících dotáhli do konce, šlo by skutečně o Bidenovo velké vnitropolitické vítězství.

"Dopadneme vás" dvacet let poté…

Biden se ovšem chtěl ve svém výše zmíněném úterním projevu nejen pochlubit, byla to i názorná ukázka, jak o celé věci uvažuje. Odsun z Afghánistánu se mi sice moc nepovedl, ale to vás, moji milí Američané, zajímat a pálit už nemusí, máme to z krku.

A třeba přiznat, že ještě v úterý to Bidenovi mohlo vyjít. Běžný americký volič opravdu nežije zahraniční politikou. Afghánistán už dlouho nebyl sám o sobě tématem, které by Američané řešili doma u večeře. A navzdory záběrům, které v posledních dvou týdnech přicházely z Kábulu a které připomínaly americký úprk ze Saigonu v dubnu 1975, mohl mít Biden naději, že Američané tyhle obrazy vytěsní z mysli na periferii zájmu a paměti.

Po čtvrtečních teroristických útocích tato možnost padla. Když Biden v dubnu odůvodňoval své rozhodnutí odejít, uvedl, že válka v Afghánistánu už nemá pro Američany ospravedlnění, že nestojí za jediný další život amerického vojáka. A také uvedl, že základních cílů bylo dosaženo. Bin Ládin je mrtev a Afghánistán už není zázemím teroristů. Teď ale teroristé v Afghánistánu zabili třináct Američanů.

"We will hunt you down (dopadneme vás)," vzkázal Biden ve čtvrtek strůjcům útoku. Použil stejná slova, jako před bezmála dvaceti lety vyslovil tehdejší prezident George Bush. "We will hunt them down (dopadneme je)," prohlásil George Bush několik hodin poté, co se 11. září 2001 zřítily na dolním Manhattanu do sutin věže Světového obchodního centra.

Začala válka, kterou se Biden nyní pokusil ukončit. Před dvaceti lety se George Bush mohl opřít, byť jen dočasně, o sjednocenou americkou společnost. S ničím takovým Biden teď počítat nemůže. Nezvládnutý odchod z Afghánistánu, kdy se stalo vše, čemu chtěl předejít, je pro něho nejen dosud nejtěžší krizí od nástupu do Bílého domu, ale bude to určující věc celého jeho prezidentství. Které, jak to nyní vypadá, bude spíše jen čtyřleté, než že by Biden v roce 2024 mohl obhájit Bílý dům.

Expert: Výbuchy v Kábulu? Čím dříve evakuace skončí, tím líp, může přijít nové násilí (video DVTV z 26. srpna 2021)

Jedná se pravděpodobně o sebevražedného útočníka, IS nebo Al-Káida se nabízejí jako pachatelé, říká analytik Břetislav Tureček. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 6 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy