Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
30. 4. 2021 11:11

Bidenův ostrý start. "Ospalý Joe" dělá progresivní revoluci, před kterou sám varoval

Během prvních 100 dnů v Bílém domě představil Biden politický program, který má změnit Spojené státy. Amerika by se o něco více podobala Evropě. Více sociálních jistot, více státní podpory, ale také "velká vláda" a vyšší daně.
Pojďme změnit Ameriku. Prezident Joe Biden během projevu, který přednesl před americkým Kongresem 100 dnů po nástupu do úřadu.
Pojďme změnit Ameriku. Prezident Joe Biden během projevu, který přednesl před americkým Kongresem 100 dnů po nástupu do úřadu. | Foto: ČTK/AP/Jim Watson

Loni v březnu v televizní debatě demokratických kandidátů na prezidenta Joe Biden odmítl progresivní programové návrhy jednoho ze svých tehdejších konkurentů Bernieho Sanderse. "Lidé chtějí výsledky, nechtějí revoluci," vymezil se vůči radikálnější agendě progresivního křídla Demokratické strany. Sám kandidoval s umírněnějším středovým programem.

Foto: Aktuálně.cz

Vyhrál s ním demokratické primárky. Zvítězil v listopadových prezidentských volbách. Má za sebou prvních 100 dní v úřadě. A vládne? A vládne jako nefalšovaný revolucionář!

Na začátku března podepsal anticovidový balík ve výši 1,9 bilionu dolarů, z něhož krom jiného odešel ke třem čtvrtinám dospělých Američanů jednorázový šek na 1400 dolarů, až do září se prodloužily zvláštní dávky v nezaměstnanosti či dočasně vzrostly přídavky na děti.

Před pár týdny představil návrh státních investic do infrastruktury, který je výjimečný nejen svou cenovkou 2,3 bilionu dolarů, ale také plánovaným určením peněz. Jen zhruba třetina by jich šla do dopravní infrastruktury (dálnice, železnice, letiště, vodní cesty atd.), zatímco největší část koláče (zhruba 900 miliard) je vyhrazena na zelenou agendu - do rozvoje elektromobility v USA a do přechodu americké energetiky na čisté zdroje. Podle Bidenova plánu by se tak mělo stát do roku 2035 a znamenalo by to zásadní strukturální změny v americkém výrobním sektoru, rozsáhlou transformaci zaměstnaneckého trhu.

Ve stopách F. D. Roosevelta

A do třetice, ve středu, těsně předtím, než pak večer přednesl projev v Kongresu, Biden přišel s programem investic do "lidského kapitálu". Do sociálních programů, do školství, do podpory rodin s dětmi, do zdravotnictví. Z plánu o úhrnné sumě 1,9 bilionu dolarů by se chudším a středněpříjmovým rodinám hradila předškolní péče, 12 týdnů rodičovské dovolené, do bezplatného režimu by pak přešlo vyšší státní školství. Přídavky na děti, posílené už výše zmíněným anticovidovým balíkem, by se staly několikaletým, v podstatě permanentním státním příspěvkem.

Sečteno, v prvních 100 dnech svého prezidentství Joe Biden oznámil federální výdaje v úhrnné výši šest bilionů dolarů. A narýsoval největší změny v ekonomické politice a v programech sociálního zabezpečení za posledních padesát let. Od doby, kdy za prezidenta Lyndona Johnsona v polovině 60. let vznikly státní programy zdravotního zabezpečení pro seniory (Medicare) a zdravotní pomoci pro lidi se s nízkými příjmy (Medicaid).

Někteří američtí komentátoři teď Bidena v tomto ohledu k Johnsonovi přirovnávají a jiní jdou ještě dále, když připomínají F. D. Roosevelta a jeho Nový úděl, v rámci kterého v USA kromě jiného vznikl důchodový systém. Ale i bez těchto srovnání, samy o sobě - Bidenovy plány by byly radikálním posunem, zásadním rozšířením role státu a federální vlády v životě Američanů. Včetně toho, že přinejmenším část obrovských výdajů by chtěl Biden nahradit zvýšením daní. Nejen pro korporace, ale s většími daněmi by museli počítat i nejbohatší Američané.

Republikáni řinčí zbraněmi. "Nezodpovědné utrácení, přerozdělování, socialismus…". A nejen jim naklonění komentátoři píší, že k takové politice Biden v loňských volbách mandát nedostal, že vyhrál díky špatnému výkonu Donalda Trumpa v epidemii covidu, ne proto, že by lidé hlasovali pro progresivní agendu, že rozhodně nechtějí návrat, a už vůbec ne výrazné posílení "velké vlády". 

Komentátoři varují, že příští rok ve volbách do Kongresu za to demokraté hořce zaplatí. Což se může opravdu stát, jako se stalo Trumpovi, Obamovi či Clintonovi, kteří všichni po prvních dvou letech prezidentství přišli o většinu v Kongresu. Biden si tohle riziko musí uvědomovat, ale přesto do toho jde. Proč?

Voňavé peníze ze státní kasy

Začneme-li u epidemie koronaviru, zdá se, jako by se Biden řídil sloganem, že "každou krizi je třeba využít". Epidemie znovu jednou zvýraznila, nasvítila - tentokrát v přímém přenosu a drasticky - rozdíly v americké společnosti. Ve zdravotní a sociální zranitelnosti. Najednou bylo otázkou "života, nebo smrti", kde a jak bydlíte, na jakého doktora máte, zda si jídlo pro rodinu koupíte, nebo musíte zajet do potravinové banky.

Americká veřejnost je extrémně politicky rozdělená, ale Bidenův postup proti epidemii koronaviru, včetně jeho finanční injekce z anticovidového stimulačního balíku, schvaluje 65 procent voličů. Potřebují a chtějí si nechat pomoci. Od Bidena, ale i od Trumpa. Trumpův první, úvodní anticovidový balík loni v březnu obnášel dva biliony dolarů, druhý loni v prosinci 900 miliard. A celkově, po započtení dalších dílčích programů, vydal Trump loni čtyři biliony ze státní kasy.

Republikáni v Kongresu tak teď sice křičí "hrůza, hrůza, Biden vyhazuje peníze oknem!". Jenže ve skutečnosti už ani republikánům státní zadlužování příliš těžkou hlavu nedělá. Politici tuhle kartu sice stále hrají, ale republikánským voličům Bidenův šek na 1400 dolarů určitě nevoněl o nic méně kvůli tomu, že by se snad starali o nárůst "statní sekery".

Biden riskuje, ale první průzkumy ukazují, že i jím ohlášený mohutný infrastrukturní balík (zopakujme: 2,3 bilionu) má sice už menší, ale stále ještě většinovou podporu veřejnosti. A Biden ví, na koho potřebuje mířit. Ve svém středečním projevu v Kongresu výslovně zdůraznil, že "90 procent pracovních míst", která by díky tomuto balíku vznikla, nevyžadují "college education", nižší stupeň vysoké školy.

Jinými slovy, "stačí střední škola a ta místa jsou vaše, milí spoluobčané, kteří pracujete ve výrobních provozech v Pennsylvánii, v Ohiu…", vzkazuje Biden voličům, z nichž mnohé demokratům "ukradl" Trump a Biden je teď láká zpátky.

Jeho třetí plán - rozšíření státních sociálních programů - se budou republikánští politici snažit roznést na kopytech. Docela dobře mohou uspět. Pro americké vidění světa, pro americké chápaní vlastní individuální zodpovědnosti uprostřed tržní ekonomiky, plné příležitostí i rizik, to může být, když ne vyloženě nepřijatelná, tak nejistá, neznámá agenda. A čeho se lidé bojí, pro to nehlasují.

Kdo nemá co ztratit, riskuje

Už současná demokratická většina v Kongresu je přitom tak křehká, že stačí pár křesel, a Biden ji v listopadu 2022 ztratí. Ale možná právě v tom je ta nejjednodušší logika jeho radikální politiky. Pokud se pro ni rozhodl, musí spěchat a pokusit se prosadit, co jde, dokud může. Je to revoluce v obsahu, zvolil tedy i revoluční prostředky.

Během prvních 100 dnů v úřadě Joe Biden představil a avizuje, že je odhodlán prosadit politický program, který by změnil Ameriku. Na prezidenta, kterého jeho poražený volební soupeř Donald Trump nazýval "ospalý Joe", to není vůbec málo. Američané si sami rozhodnou, co chtějí. Pro pozorovatele zvenčí je to ale mnohem dobrodružnější, než co se od Bidenova avizovaného "návratu k normálu" očekávalo. Tohle je zatím spíše raketový demokratický start a progresivní úprk vpřed.

Bidenův inaugurační projev: Budu prezident všech Američanů, obnovím stará spojenectví

Joe Biden se stal 46. prezidentem Spojených států amerických. Poslechněte si co slíbil v inauguračním projevu: Jednotu a obnovení starých spojenectví. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy