reklama
 
 

Blog: Zeman a jeho pseudokmotři

4. 3. 2014
Foto: Aktuálně.cz
Ti, kterým přezdíváme "kmotři", jsou u nás jen obyčejní podvodníci a šíbři, kteří vyvádějí státní či evropské peníze na svá konta. A kmotry, tedy patrony, jsou naopak politici, kteří se o ně starají.

Prezident Miloš Zeman se koncem minulého týdne v rozhovoru pro ČTK distancoval od kmotrů, kteří podle něj jsou roztroušeni ve všech politických stranách, a prohlásil, že si s nimi nikdy nezadal. Po výčtu jejich struktur řekl: "Celý problém kmotrovských mafií vůbec není založen na kmotrech, ale na těch, kdo kmotry kryjí. Protože bez politického krytí by kmotři nemohli existovat, a když, tak na velmi krátkou dobu..."

Už z těchto pár slov je však zřejmé, že pojmenování je v českém kontextu poněkud nepřesné a pomáhá maskovat skutečnost. Kmotr je osoba, která podle tradičního pojetí přebírá za dítě záruku, která se o něj stará a v případě úmrtí jeho rodičů je jeho pěstounem. Jde tedy o patrona. V mafiánském prostředí se tak přezdívá bossovi, který kryje svůj klan. U nás však ti, kterým takhle přezdíváme: jsou obyčejní podvodníci a šíbři, kteří různými triky šíbují s penězi: vyvádějí státní či evropské peníze na svá konta a kmotry, tedy patrony, jsou naopak politici, kteří se o ně starají, za to, že jim podvodníci přispívají na jejich předvolební či jiné kampaně nebo se o své zisky s politiky dokonce dělí. Proto se vždy v souvislosti s každým podobným šíbrem hovoří i o nějakém politikovi: Fungují v párech: Janoušek je vždy jmenován společně s Bémem, Dalík s Topolánkem, Rittig s Nagyovou-Nečasovou atd.

Miloš Zeman se domnívá, cituji, že šíbra nejvíce potrestáme, když mu sebereme majetek, tedy když zavedeme zákon o majetkových přiznáních, který dlouhodobě prosazuje. Když však rozkryjeme maskovací jazyk, který prezident používá, je zřejmé, že tím neodstraňujeme příčinu, ale pouze následky, a ty jsou navíc většinou taky velmi dobře zamaskované, abychom šíbry nemohli potrestat. Nejlépe je to možné ilustrovat na kauze pana Rittiga: jemu nic nepatří. Proti podobnému zákonu jsou velcí zloději dávno pojištění. Kdybychom chtěli skutečně odstranit tento systém těsného napojení politických špiček na velké podvodníky a šíbry, museli bychom hlavně změnit financování politických stran a volebních kampaní, které je tím hlavním důvodem k propojení polopodsvětí na vrcholné politiky. O příčině se tedy Miloš Zeman nezmínil, i když i on z tohoto propojení vždycky těžil: podobně mu totiž jeho dvojče Miroslav Šlouf a dnes jeho kamarád Martin Nejedlý financovali kampaně včetně té poslední, prezidentské, která místo slibovaných třech milionů stála 37 milionů.

Tvrzení Miloše Zemana, že si v tomto zavedeném byznyse nezadal, je mírně řečeno nepřesné, protože sám byl několika z nich za kmotra. Proto hlavní příčině devastace politické kultury v Česku se raději vyhnul. Je to jen další důkaz selhání současné politiky: Už nejde o to odstranit problém, ale pomocí maskovacích slov vzbudit dojem, že ho odstraňujeme.

Psáno pro Český rozhlas Plus
Publikováno na blogu Karla Hvížďaly na Aktuálně.cz 4. března 2014.

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama