Praha - Mají se vyspělé země zaměřit na jadernou energii, či raději věnovat svoji pozornost alternativním zdrojům?
Co mluví pro jádro a co naopak proti němu?
A kdy už konečně budeme vědět, co s vyhořelým jaderným palivem?
Čtěte také: Větší Temelín = více jaderného odpadu. Kam s ním?
Jaderný fyzik František Janouch je přesvědčen, že svět se bez jaderné energie v budoucnu neobejde.
"Přiznám se, a nepřiznávám se k tomu veřejně ani poprvé, ani naposled, že jsem vlastně jakýmsi zamaskovaným zeleným. Mnohé z jejich cílů jsou mi blízké, pod mnohými z nich se mohu bez rozmýšlení podepsat. Stejně jako zelení hledím s obavami na naše plýtvání energií ... proto volím jádro," píše Janouch.
| František Janouch: Myslím zeleně - proto volím jádro |
Ekolog Jan Beránek, který od minulého roku vede evropskou protijadernou kampaň Greenpeace, poukazuje, že ani po desítkách let výzkumu není jasné, co s vyhořelým jaderným palivem.
"Vyhořelého paliva z komerčních reaktorů přibývá na naší planetě každý rok asi deset tisíc tun. Obsahuje směs mnoha radioaktivních látek včetně plutonia-239, které má poločas rozpadu 24 tisíc let. Potrvá statisíce let, než aktivita a toxicita odpadu klesne na úroveň srovnatelnou s přírodní uranovou rudou, píše Beránek.
A dodává: "Plány na jeho vystřelování do vesmíru, potápění do oceánů, transmutaci i hlubinné ukládání zůstávají vzdálenou a dost možná nedosažitelnou fikcí. Nepomohlo ani přejmenování vyhořelého paliva na palivo použité ve snaze podsunout lidem, že vlastně nejde o odpad, ale o cennou surovinu."
| Jan Beránek: Řešení jaderného odpadu? Jenom rostoucí potíže. |
