Libor Stejskal Libor Stejskal | Komentáře
10. 12. 2010 9:06

Bojovali proti komunismu. Zaslouží si ocenit zákonem?

Senát hlasy levice a části lidovců odstavil zákon o ocenění protikomunistického odboje
Foto: Aktuálně.cz

Jedni bojovali za vznik samostatného Československa, druzí proti nacistům (často se zbraní v ruce).

Třetí se pak postavili proti komunistické totalitě (až na výjimky beze zbraně).

Na účastníky prvního a druhého odboje pamatuje zákon jako na válečné veterány (vojáci, odbojáři, perzekuovaní i pozůstalí po nich mají nárok například na vyšší důchod apod). O tom, zda si podobné ocenění zaslouží i ti, které z politických důvodů třeba věznil minulý režim, se česká společnost dodnes nedokázala shodnout.

Čtěte také: Zemřel Paumer, který se s Mašíny prostřílel do Berlína

Další pokus, jak třetí skupinu postavit na roveň dvou předchozích, nyní narazil v Senátu. Senát hlasy levice a části lidovců odstavil návrh zákona o ocenění protikomunistického odboje, který schválila horní komora hlasy pravice v předvolebním složení. Rozhodl o tom, že zákon, který podpořila a zavázala se prosazovat vláda, stáhne ze sněmovny.).

Foto: Aktuálně.cz
Jiří Pehe:
Čtvrtý odboj

Zákon, na jehož prosazení mají zájem především členové Konfederace politických vězňů, počítal s tím, že bojovníci proti komunismu by měli mít podle míry své aktivity nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Osvědčení mělo vydávat ministerstvo obrany na základě stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů. Nepočítal s žádnými peněžními kompenzacemi, ale jeho držitelé by třeba měli nárok na lázeňskou péči nebo umístění v domově pro válečné veterány.

Foto: Aktuálně.cz
Jiří Dolejš:
Neudržitelná konstrukce třetího odboje

Senátoři ODS a TOP 09 označili rozhodnutí stáhnout zákon zpět za ostudné, arogantní a bezprecedentní.

Takzvané zpětvzetí navrhovaného zákona zdůvodňoval bývalý disident a senátor ČSSD Jiří Dienstbier tím, že předloha "není v souladu s hodnotami právního státu a historické pravdy".

Ani mezi lidmi, kteří se aktivně postavili komunistickému režimu, ale zákon nemá jednoznačnou podporu. „Pravdu o minulosti nelze definovat zákonem," říká například lidovecký místopředseda horní komory Petr Pithart, který hlasoval proti zákonu.

"K žádnému třetímu odboji po únoru 48 nedošlo, k jeho vyhlášení přece nedošlo ani v emigraci," míní Dienstbier.

Ostře se obul také do Ústavu pro studium totalitních režimů. "Považoval bych za urážku, aby kvalitu mého života posuzovaly úřady, a už vůbec ne nenávistné a demoralizované charaktery typu (bývalého šéfa ÚSTR) Pavla Žáčka," dodal.

Podle údajů ÚSTR bylo v letech 1948 až 1989 popraveno v souvislosti s politickými trestnými činy 248 lidí, na 4500 osob zemřelo ve vězení a nejméně 282 při pokusu uprchnout přes železnou oponu.

Do vězení se z politických důvodů dostalo přes 205 000 lidí, do táborů nucených prací šlo bez soudu asi 20 000 lidí, v Pomocných technických praporech (PTP) sloužilo kvůli svým politickým názorům asi 22 000 osob.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Na financování státního dluhu bude letos potřebovat 728,4 miliardy korun. To je o 182,1 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021. Za růstem je především zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun kvůli dopadům pandemie a změnám daní.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
Další zprávy