* Výběr ze čtenářských komentářů najdete uvnitř článku.
Středeční pohřeb Ctirada Mašína za účasti ministra obrany diskusi o bratrech Mašínech stejně prudce, jako když spadne dýmovnice do úlu. Pokud je to vůbec možné, je dokonce ještě ostřejší než dříve, protože situaci „přibrousilo" také udělení nejvyššího českého vojenského vyznamenání - Zlaté lípy - bratrům Mašínům.
Nedá práci všimnout si, že prakticky všechny debaty o Mašínech jsou absolutně černobílé. Pro jednu stranu jsou absolutní hrdinové, pro druhou absolutní zločinci. Mezi tím nic, jen nekonečně pustá pláň.
Jak jednoduché, jak svůdně jednoduché by bylo postavit se na toto „konstruktivní stanovisko", povznesené nad obě „krajnosti". Jak jednoduché by bylo označit oba tábory za extrémistické pitomce a odebrat se z tohoto hnoje vezdejšího do výšin své objektivní velikosti.
Fotoreportáž Aktuálně.cz z pohřbu Ctirada Mašína v Clevelandu:
Je to svůdné, leč úplně blbé. A hlavně realita je nepoměrně složitější. Protože ve své podstatě se tyto hádky vedou o meritorní otázce, jež se ani zdaleka netýká jen Mašínů. Otázce, v této oblasti jakési "matce všech otázek", kterou v různých formách a obměnách řeší nyní dnes a denně statisíce, miliony lidí v Evropě, Americe, na Blízkém východě, ale i jinde. Otázce, která zní: Kde je hranice, do které se člověk může oprávněně bránit před zvůlí státu, násilím státu, utlačování státem, zotročování státem, brutalitě státu, krutosti státu, blbosti státu, okrádání státem, atd., atd.?
Co vy na to?!
Činy bratří Mašínových téměř šedesát let rozdělují naši zemi. Diskuse, jak jejich činy vnímat, je však zejména diskusí o tom, jak se člověk smí bránit před zvůlí státu.
Vážení čtenáři, děkujeme vám za vaše ohlasy k tomuto tématu. Nejzajímavější z nich jsme ve středu mězi 14.45 a 16.30 průběžně zařazovali přímo do článku.
U dalších diskusí na Aktuálně.cz se těšíme na shledanou. Vaše redakce.
Lidé v různých zemích řeší tuto otázku v podobných situacích různým způsobem. Ale také lidé v podobné situaci v jedné zemi řeší tuto otázku různě. Existuje na ni vůbec nějaká správná, pro všechny situace a pro všechny lidi platná odpověď? Je možné vytvořit nějaký jediný správný mustr, podle kterého by se lidé mohli řídit v různých situacích, kdy se chtějí bránit před státem? Nebo je takový mustr jen chimérou? Má se člověk bránit před útlakem státu vždy jen podle pravidel, které mu sám tento stát vytváří? Pak by ovšem byla jakákoli obrana nemožná… Nebo ne?
Jak je vidět z debat o činech bratrů Mašínů, drtivá většina debatujících je přesvědčena, že ví velmi dobře, kdy a jak je správné bránit například svobodu, kdy a jak - jakými prostředky - je správné se bránit před zotročováním, útlakem, nespravedlností ze strany státu. No dobrá, je hezké být pevně přesvědčeni o tom, že to víme. Ale dokážeme to také konkrétně, jasně a srozumitelně popsat? Máme na to odvahu?
Takže: Kdy a jak se smíme bránit před zvůlí státu? Kde je ta konkrétní hranice? A je to hranice, platná pro všechny případy státní zvůle? Co vy na to?
Vaše komentáře:
"Atentátníci na Heydricha a čeští letci v Anglii za druhé světové války na rozdíl od Mašínů hrdinové byli. V ostrém protikladu k Mašínům například pan Tigrid v emigraci udělal pro Česko hodně." Diskutující s přezdívkou "turista".
"Český narod si je zřejmě jist, že pan generál Píka, Milada Horáková a sta dalších byli zabiti komunisty v sebeobraně. Tisíce lidí v lágrech byli lumpové a Mašinové neměli pravo na ozbrojený odpor... Pro mne to jsou hrdinové." Diskutující jménem "Fr. Zákostelský."
"ODS uměle vyvolávaná kauza Mašíni je velmi nebezpečná, neboť může vyvolat dojem, že násilí v politickém boji je legitimní." Miroslav Souček na [email protected].
"Obdivuji všechny, kteří mají v tomto případu absolutně jasno. Stále se mi od někud vynořují pochybovačná kdyby a proč." Jana Drzá na Facebooku Aktuálně.cz.
"Pokud jde o postoje - co vnímám ze všech zdrojů o bratrech M., je jejich bezcitnost. Nemohu se zbavit silného dojmu, že za hezká slova o ideálech svobody schovávají svůj sklon k násilnostem, které jsou v hrubém rozporu s lidstvím a skutečnými ideály svobody." Diskutující podepsaný jako "čtverec".
"Mašíni jsou stejní zločinci jako Breivik. Také se svévolně rozhodli,že jsou ve válce a začali proto vraždit lidi jenom proto, že žili a pracovali a nevraždili spolu s nimi." Diskutující s přezdívkou "Jarda".
"Rozhodli se utéct? Ano, ale před problémem, rozhodně tím nic nevyřešili. Hrdinové jsou ti, kteří naopak zůstali a přispěli k boji s totalitou zevnitř." Diskutující s přezdívkou "Dlouhán".
Myslím, že bratři Mašínové by měli být VZOREM vzdoru, odvahy a vlastenectví. Ano, jistě - cestou z té tehdy komunismem likvidované země prostě zabili nějakého toho člověka. Stál v cestě, bohužel. Zajímavé je, že odpůrci bratří Mašínů obvykle nemají problém s Trockým, Stalinem, Gottwaldem... Nebyli nahodou právě oni ti VRAZI? Nebo opravdu platí, že když zabijete jednoho, je to vražda - když zabijete milióny, je to statistika? A kde je lidskost, kde je právo na sebeurčení, kde je svoboda?" Aleš Bleha na [email protected]
Jsou to vrazi! Vraždu pokladníka a následnou loupež peněz na cizí výplaty nepovažuju za legitimní způsob boje proti režimu. Ať už mohly být jejich ostatní činy jakkoliv hrdinské, tato podlost je všecky zastiňuje! Radovan Hlavička na Facebooku.
"Kdo si myslí, že bratři Mašínové byli vrazi, patří okamžitě odeslat do ozdravného sanatoria "Gulag", popřípadě alespoň na přátelské popovídání do Bartolomějské a následně do lázní "Mírov". Místní personál by mu tam tuto problematiku řádně vyjasnil." Diskutující s nickem "jh".
"Pokud jsou dnes Mašíni vzorem protikomunistického odboje, je to flusanec do tváře všem SKUTEČNÝM disidentům. Dienstbier se obrací v hrobě." Jiří Vojáček na Facebooku Aktuálně.cz.
"Já bych nepolemizoval o hrdinech, byli to v dnešních měřítkách teroristé a i přes to, že bojovali proti socialistické ideologii zabíjeli lidi, kteří zde žili stejně jako oni. Nějaké vyznamenání nebo ceremoniální pohřby? Podívejte se na takového Breivika, tenhle fašoidní pomatenec zabil desítky lidí pro to, že se neviděl v multikulturní společnosti a nabalil to na vkusné konzervativní bláboly, Mašínové jsou něco podobného, i když připouštím, že na tehdejší ideologické poměry moc možností neměli. Mít v rukou právo zabíjet je výsadou každého zbabělce se zbraní, ale vytvářet takové hodnoty, které by změnily společnost k lepšího, na to má nervy jen málo lidí. Je to už historie, která by měla být výstrahou pro to jak se nezachovat." Jan Šincler na Facebooku.
"Dejme lidu Mašíny, aby jej náhodou nenapadlo začít přemýšlet nad tím, jestli je defenestrace trestný čin nebo v českých zemích tradiční lidová veselice." Diskutující s přezdívkou "kristusek".
"Svět není černobílý a tak i Mašínové jsou něco mezi vrahy a hrdiny." Jakub Hájek na Facebooku Aktuálně.cz.
"Tento čin ukázal, že v naší republice nejsou jen aktivní zrádci-prospěcháři, ne jen lidé klonící hlavy - jako mlčící většina, nebo lidé ochotní odevzdat svůj život na vzdor - jako později Palach, ale i lidé, kteří svoji svobodu a život nedali tak lehce a bojovali, třeba i vraždili." Diskutující s nickem "A".
Fotogalerie z loňského pohřbu Milana Paumera, společníka a přítele bratří Mašínových:
Zde je několik názorů o bratrech Mašínech a o státu od blogerů Aktuálně.cz:
Nedávno jsem byl v jakési literární porotě, kde se stočila řeč na knihu o bratrech Mašínech. Ihned byla vyřazena s tím, že hrdlořezové se diskvalifikovali sami. Namísto ní upoutaly memoáry Trockého - Lev Davidovič totiž nezamordoval několik jednotlivců, ale statisíce a možná miliony lidí, byť jistě většinu ne vlastnoručně. Ač bych bratry Mašíny za kamarády mít nechtěl, ptám se, čím se jejich činy lišily od činnosti partyzánů, kteří stříleli za války ze zálohy Němce - ti měli doma také rodiny, dokonce do wehrmachtu nastoupit museli. Tím méně bych chtěl za kamaráda Lva Davidoviče, byť znám dost těch, kdo by si to přáli.
Stanislav Komárek, biolog, filosof a spisovatel
Odpůrci komunismu, v našem případě skupina bratrů Mašínových, byli podle komunistické ideologie a s manifestační podporou "lidové demokracie" za této situace již předem zločinci. Pro erudovanější komunistické vrstevníky byli takoví lidé, kteří se nesmířili s mocensko-zločineckou praxí tehdejší komunistické ideologie, nepřijatelní a Mašínové exemplárním příkladem "nepřátelské, prohnilé a nespravedlivé" ideologie západní demokracie…
Heřman Chromý, ekonom a spisovatel
Podle dostupných zdrojů byl 28. září 1951 Ctiradem Mašínem podřezán po podání chloroformu svázaný příslušník SNB strážmistr Jaroslav Honzátko při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní. Bratři Mašínové obhajují tento čin, stejně jako další případy fyzické likvidace, s nimiž se pojí jejich jméno, „válkou", kterou vyhlásili zločinnému komunistickému režimu.
Jenže i kdyby šlo skutečně o „válku", pak ve výše zmíněném případě porušili Úmluvu o zacházení s válečnými zajatci z roku 1929, podle níž by se jednalo o popravu bezbranného zajatce, tedy o válečný zločin.
Jiří Pehe, ředitel New York University v Praze
Vidím několik zásadních shrnujících proudů mezi těmi, kterým připadají dnes Mašínové jako vrazi:
1. Ti, kteří se na komunistickém režimu aktivně podíleli a dodnes jej pokládají za morálně vpořádku…
2. Ti, kteří vyčítají Mašínům zabíjení nevinných. Pak je ale namístě definovat, od které šarže výš začínala vina. Je v pořádku zabít generála a nadstrážmistra ušetřit?
3. Ti, kteří vidí ve rvačce s pokladníkem o pistoli úkladnou vraždu.
4. Ti, kteří si nezjistili fakta a spokojí se s něčím z ideologicky spřízněného doslechu.
5. Ti, kteří považují za úspěšný jen odboj bez obětí nebo odboj cílený na symboly.
6. Ti, kteří považují za hrdiny jen ty, kteří to nepřežili.
7. Ti, kterým připadá chucpe, když současní politikové exhibují před kamerami svalnatými slovy o hrdinech.
8. Ti, kterým připadá odboj správný pouze v případě, vede-li se proti příslušníkům jiných národů.
Alexandra Alvarová, novinářka a fotografka
