Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
10. 12. 2014 13:15

Brigádníky vyhnali těžkooděnci. Klinika státní tuposti

Jestli skutečně GIBS potřebuje omlácenou bývalou polikliniku na Žižkově, nebo by tajní mohli sídlit úplně jinde a všichni včetně nich by byli spokojeni, se ještě uvidí. Příběh nekončí.
Tohle stát umí bezvadně. (Těžkooděnci při vyklízení centra Klinika na Žižkově).
Tohle stát umí bezvadně. (Těžkooděnci při vyklízení centra Klinika na Žižkově). | Foto: Vojtěch Marek

Praze na Žižkově se odehrává učebnicový příklad státní tuposti. V Jeseniově ulici tu stojí roky pustnoucí budova bývalé polikliniky. Na rozdíl od eráru, kterému patří, se o ni začali zajímat squateři, kteří tu chtěli zřídit sociální a kulturní centrum. Budovu nejdřív uklidili od odpadků a rozjeli první aktivity, načež na ně stát poslal těžkooděnce. Osm přítomných bylo dobrovolně či násilím vyvedeno; tři z nich, jak oznámila policejní mluvčí, „skončili na služebně“.

Celé to působí jako taková soft verze památného CzechTeku. A zákrok státní moci dává zhruba stejný smysl. Žádný, záporný.

Zatímco Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) přihlížel, jak areál chátrá a slouží nejvýš drogově závislým a bezdomovcům, brigádníci z Kliniky tu vykonali x hodin veřejně prospěšných prací, což je v tomto případě velmi výstižný terminus technicus. Šéf úřadu, jak tvrdí jeden z nich, jim pak řekl, že se je o to „nikdo neprosil“. Slušná arogance.

"Naši pracovníci budovu zajišťují zvenčí. Až nás policie pustí dovnitř, udělám to samé i zevnitř," popsal aktuální výkon ÚZSVM jeho mluvčí. Náhlá intenzivní péče. Je to celé na hlavu.

Samozřejmě že lidé z Kliniky „obsadili“ majetek, který není jejich. Vysvětlení, že kdyby šli na věc přísně legálně a po dohodě, vleklo by se jednání měsíce nebo roky, je naprosto věrohodné (a taky odpovídá nezávislé povaze aktivistů). Stejně tak je srozumitelný argument, že tím chtěli upozornit na nečinnost úřadů, které prázdné budovy netečně nechávají chátrat – v tomto případě jde dokonce přímo o státní majetek, ne o soukromý dům, vlastněný poštovní schránkou někde v Lichtenštejnsku.

Dodržování a vymáhání pravidel je naším chronickým problémem. Netýká se zdaleka jen pustnoucích nemovitostí v rukou spekulantů nebo někoho jiného. Tak proč jsou úřady, stát – a není to zdaleka první případ – vždycky najednou tak hyperaktivní, když jde o squatery? Proč zrovna tady ukazuje moc svaly a tváří se, že „pořádek musí být“ a „pravidla platí pro všechny“?

Jednoduše proto, že squateři jdou na věc přímo, jsou na rozdíl od majitelů P. O. boxů z masa a kostí a jejich právníci nehrozí žalobami a arbitrážemi. „Porušují pravidla“ bezelstně, očividně, na just. A to hned státu, především jeho represivním složkám, zabliká kontrolka: živly => vyhnat. Zásah má mít exemplární charakter. Vyhodit někoho za bílý límeček neumíme, o to víc se zaměříme na tyhle.

Speciálním paradoxem je v případě Kliniky to, že s aktivitou squaterů je srozuměná místní radnice, zřejmě i řada okolních obyvatel a dokonce i městská policie, která by už nemusela opuštěnou budovu kontrolovat jako potenciální ohnisko kriminality. Podtrhněme, že v tomto případě nešlo o squat jako ubytovnu, ale mělo tu svépomocí vzniknout místo pro společenské setkávání a nezávislou kulturu, tedy velmi bohulibá věc.

Jenže stát si najednou vzpomněl, že sem chce nastěhovat Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Než by se tak stalo, areál by potřeboval mnohamilionovou investici, včetně nákladů na bezpečnostní opatření. Kulturní centrum zatím platili nadšenci a přívrženci, do budoucna by daňové poplatníky nestálo skoro nic.

Stát sám nemá přehled o tom, kolik budov pro své úřady využívá a kolik ho to stojí. Aby to zjistil, zřídil předloni Centrální registr administrativních budov (CRAB), který podle NKÚ zatím stál čtvrt miliardy, podle neziskové organizace Acta non verba ještě mnohem víc. A navíc se do něj pořád spousta nemovitostí neregistrovala nebo jsou tam nesprávné údaje, takže je tak trochu k ničemu. Ministr financí Andrej Babiš nařídil audit CRAB a po něm se snad ukáže, jestli to je, nebo není tunel.

Tolik k nemovitostní politice České republiky. Jestli skutečně GIBS urgentně potřebuje omlácenou bývalou polikliniku pod Parukářkou, nebo by tajní mohli sídlit někde úplně jinde a všichni včetně nich by byli spokojeni, se ještě uvidí. Příběh nekončí.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy