Pro ilustraci: rozdíl v ceně cigaret zakoupených v Británii (v přepočtu 250 Kč za krabičku) a pořízených v Lotyšsku (20 Kč za krabičku) činí 1200 procent. Jednotný trh neznamená ještě trh rovnovážný.
"Staré" státy Evropské Unie se proti této disharmonii, která by se při čilém obchodním a turistickém trhu mohla proměnit v zející díry v národních rozpočtech, pojistily restrikcemi na nezdaněný import tabákových výrobků. Stejně jako před rozšířením Unie lze dovážet přes hranice jen jeden karton cigaret.
Pokud si "volně pohybující se občan" veze pro svou spotřebu větší množství, měl by je u příslušného celního úřadu přihlásit k dodatečnému zdanění.
"Vive la (cheap) France!"
Přetrvávající nerovnováha ve výši spotřebních daní vede ostatně k čilému obchodu i mezi zeměmi bývalé patnácky. Francouzi, kteří se tak hlasitě brání jakémukoliv daňovému dumpingu mají téměř nulovou spotřební daň na víno (necelou 1 Kč na 0,7 litru) a dokázali si uhájit pouze pětiprocentní daň z přidané hodnoty na pivo prodávané v supermarketech.
Dost možná nepovažují kontinentální ležák za alkoholický nápoj - obchody v přístavech na francouzské straně Lamannškého kanálu však díky téhle daňové "disharmonii" vzkvétají díky zákazníkům z Albionu, které při pohledu na výhodné ceny v přeplněných regálech se značkovým vínem zapomínají na svou hrdost i jistou přežívající rezervovanost vůči všemu, co přichází právě z kontinentu. Spanilé jízdy za levnějšími cigaretami a alkoholem přes mořskou úžinu patří k oblíbené kratochvíli domácností, minimálně z jihovýchdoní Anglie.
Obchodníci na druhé straně Kanálu samozřejmě brblají, protože ztrácejí zákazníky - pokud se ovšem v převlečení za turisty nevydávají na francouzský břeh sami, aby levným zbožím z francouzských velkoskladů doplnili, byť ilegálně, svůj sortiment.
Všechny spory vedou do Lucemburku
Navíc, Evropský soud ve Štrasburku se příští týden chystá zruši restrikci, která umožňovala "volný pohyb" piva, vína, destilátů a cigaret přes státní hranice členských zemí pouze v doprovodu konzumentů.
Jak upozornil ve svém posledním vydání britský nedělník Sunday Telegraph, Britové, kteří platí jednu z nejvyšších spotřebních daní v Evropě, budou moci nakupovat zboží, jež dosud podléhalo restrikci, pomocí počítačové klávesnice přes Internet. Poplatky za zásilkovou službu by se přitom měly pohybovat kolem pěti liber - tedy asi 200 korun.
Po pátém půl litru kvalitního, přehnanou daní nezatíženého kontinentální ležáku pak možná ztratí ostrované vůči Evropské unii ostych a skepsi. A vezmou Brusel - byť Evropský soudní dvůr sídlí v Lucemburku - na milost. Alespoň do té doby, než bude muset vláda kompenzovat ušlý výnos škrty ve veřejných výdajích, či zvýšením jiného typu daně.
Ivan Kytka; [email protected]
