David Klimeš David Klimeš | Komentáře
17. 3. 2022 7:29

Buď teď podpoříme uprchlíky miliardami. Nebo to později vyjde o dost dráž

Dobře provedená integrace ukrajinských uprchlíků je nejen morální povinnost, ale Česku se i vyplatí. Pokud se bude teď šetřit na nesprávných místech, o to více si později připlatíme za sociální a integrační problémy.
Tohle řeší ministerstvo školství, tohle vnitra, tohle zase práce a sociálních věcí...
Tohle řeší ministerstvo školství, tohle vnitra, tohle zase práce a sociálních věcí... | Foto: Radek Bartoníček

Pokud se Vladimir Putin rozhodl bombardovat už i divadla, ve kterých se ukrývají stovky lidí, rozhodně to nevypadá, že by ukrajinská utečenecká vlna v brzké době polevila. Česko se musí vyrovnávat už s přílivem 200 tisíc běženců, realistický je přitom odhad, že velmi brzo to bude i dvojnásobek.

Česko zvládlo první reakci: Rozhodlo se masově poskytovat takzvaná víza strpění bez velkých byrokratických okolků. Český premiér symbolicky podpořil se svými partnery Ukrajinu i cestou do Kyjeva.

Teď ale přijde to nejdůležitější - dobře vymyslet pravidla pomoci pro Ukrajince v Česku. Již z prvních zmatků vidíme, jak nepříjemné důsledky to může mít. Vláda příliš pozdě přikročila k řízení migrační vlny, takže Praha a některá další místa republiky jsou již zcela přetížené, zatímco jinde mají regiony ještě volné ubytovací kapacity.

To se nyní rychle napravuje. Stejně tak se přijímají první pravidla finanční a jiné pomoci. Ale jsme opravdu teprve na začátku. Celý systém pomoci přitom musí být dobře propojený.

Politici by už neměli Čechům tajit, že pomoc Ukrajincům jistě přijde jen tento rok na miliardy. Ale budou to dobře utracené miliardy, protože šetření na integraci stovek tisíc lidí, z nichž velká část tu jistě zůstane na delší dobu, by bylo později velmi drahé.


Nesmí chybět ani jeden dílek

Ministři se postupně dostávají do obrazu a spojují síly. Ministerstvo školství se pokouší rychle začlenit ukrajinské děti do škol. Ministerstvo vnitra a místního rozvoje řeší nedostatek vhodného ubytování. A ministerstvo práce finalizuje první finanční podpory.

Je toho tolik, že je třeba mít dobrou strategii, jak všechno toto úsilí propojit. Že si v této neočekávané krizi každý ministr nemůže hrát jen na svém písečku, to dobře ukazuje i nová studie "Integrace ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+: bydlení, trh práce, vzdělávání" od PAQ Research, Českých priorit a dalších odborníků.

Zmíněné tři oblasti do sebe musí zapadat jako skládačka. Pokud nějaký dílek nebude sedět, celé se to sesype. Jeden příklad za všechny. Můžeme Ukrajincům otevřít trh práce, můžeme najít volné kapacity ve školkách a školách, ale celé to bude k ničemu, když v červenci a srpnu zavřeme školy a osamoceným ukrajinským maminkám dáme zase na dva měsíce děti k celodennímu hlídaní. V takové situaci se o práci začnou zajímat nejdříve v září. Ne náhodou proto experti navrhují bezplatné tábory či pokračování výuky ve školách.

A takových dobře navazujících kombinací je nutné vytvořit celou škálu. To koneckonců pochopí i každá česká rodina, která sama jen s největšími obtížemi proplouvá nepříliš dobře navazujícími sociálními, zdravotnickými a vzdělávacími systémy.


Dobře nastavit podporu

Mezi českými politiky zaznívá nebezpečné nadšení pro montované základny a vytváření velkých utečeneckých táborů. Jen to ne. Příliv uprchlíků je obrovský, ale stát ještě neposkytl všechny prostory, co má. Levnější nakonec bude i podpora solidárním domácnostem, které ubytují Ukrajince. Na to už přišla i vláda. Místo nuzné původně navrhované tisícikoruny měsíčně by ubytovaný Ukrajinec měl být podpořen třemi tisíci korun, maximálně však devíti tisíci korun na domácnost. Experti ve studii by sice chtěli čtyři tisíce, ale už se blížíme ke smysluplnému číslu. Problém je ovšem s příspěvkem na nouzové přístřeší, tedy všechny ty ubytovny, tělocvičny a hotely. Dvě stovky až dvě stě padesát korun na noc je rozmezí, ve kterém se nenachází vůbec nic. Náklady jsou mnohem vyšší. Realistické je se bavit o třech až pěti stovkách. Je třeba si uvědomit, že první dny je opravdu nutné Ukrajincům zajistit ubytování - a to bez odpovídající podpory nejde. Vláda na to ale bude potřebovat zjevně ještě pár schůzí, než si to připustí.

Velkou výzvou je školství. Až dosud jsme ve veřejném prostoru řešili, proč se někde nemůže pár dětí dostat do školky, případně zda ten či onen má jít, nebo nejít na víceleté gymnázium. Nyní řešíme problém úplně jiných rozměrů: jak na sto tisíc mladistvých rychle umístit do vzdělávacího procesu.

Experti navrhují vybrat zhruba na dvě tisícovky základních škol, kde budou integrační třídy a silné doučování češtiny. Jen nabrání učitelů češtiny jako dalšího jazyka a celý výukový program může přijít až na dvě miliardy. Ale je mnohem lepší tento výdaj investovat teď než potom řešit sociální problémy s nezvládnutou integrací.

Vzhůru na Kafkův trh práce

Hledání práce bude další oříšek. Regulace českého trhu práce je poctou někdejšímu rakousko-uherskému mocnářství střiženého scénami z Kafkova Zámku. Doporučení expertů na rychlejší uznávání kvalifikací je samozřejmě správné. Ale stačí se zeptat například ve zdravotnictví či školství, jak rychle se jim dosud dařilo zprostředkovat práci pro slibného cizince i v normálních časech. Nevyhnutelně bude třeba pro určité profese - typicky školní asistentka, zdravotní sestra a další poptávané práce - vytvořit speciální režim výkonu povolání pod dozorem. Už jen proto, že běženci často sebou nepřivezli v igelitkách školní diplomy a těžko se dá cokoliv ověřovat na ukrajinských úřadech, které Putin při hledání fiktivních nacistů preventivně rozbombardoval. Bude tedy muset často stačit deklarace vzdělání, rychlé praktické ověření a zapojení do práce pod dozorem odpovědného českého zaměstnance.

To vše musí proběhnout co nejrychleji. Promluvy mnohých ministrů přitom vzbuzují obavy, že vůbec nechápou, jak přeregulovaný cechovní český trh práce funguje. Samozřejmě je možné, aby se ze všech Ukrajinek zde staly manikérky. Ale pokud má velká část z nich vyšší kvalifikaci, jen velmi nerozumný stát toho naplno nevyužije.

Nyní se především řeší bydlení, práce a vzdělávání, ale je toho samozřejmě mnohem více. Uprchlíci se také musí dostat ke zdravotní péči, což jsou další miliardy. A nejasný je i jejich celkový status - pokud budou chtít víza strpění překlopit do trvalého pobytu, což mnozí jistě ano, tak nyní potřebují zde být alespoň pět let. To by se mělo určitě zkrátit.


Zmocněnce pro uprchlíky

Je toho tolik, že by vláda nejspíše měla vybrat faktického ministra pro uprchlíky. Není vůbec snadné stíhat nejrůznější dílčí výroky tu ministra práce, tu vnitra, jindy zdravotnictví a zas jindy školství. Žádný z nich přitom neřekne celou modelovou situaci, ve které se mnoho uprchlíků či českých pomáhajících uskupení nyní nachází.

Experti ve studii volají po silném centrálním řídicím týmu. Ten by ale měl mít i jasnou hlavu. A premiér či ministři to být nemohou, ti mají své práce dost. Měl by to být někdo, kdo dokáže právě modelové situace po kupě vysvětlit, ideálně nejen česky, ale třeba i ukrajinsky či alespoň rusky v uprchlické komunitě. Typově by to mohl být třeba vládní zmocněnec Václav Bartuška, jen by jádro na chvíli vyměnil za jiné téma.

Od toho se odvíjí i důležitý postřeh expertů, že je třeba dát dohromady dobrou komunikační strategii. Nyní se všude lepí ukrajinské vlajky, ale to dlouho nevydrží. Jasnou a srozumitelnou komunikací je třeba zamezit všem možným pochybám, zda mnohamiliardová pomoc ukrajinským uprchlíkům je třeba.

Každá z oblastí si žádá své vysvětlení, ale nad tím vším by se mělo vznášet to hlavní sdělení: buď se nyní za miliardy Ukrajinci úspěšně integrují do české společnosti a brzo tu budou odvádět daně, nebo nyní něco málo ušetříme a zanedlouho budeme za výrazně více peněz řešit problémy s nedostatečně začleněnou statisícovou komunitou.

Jaká cesta je správná, o tom nemůže být pochyb.

Solidarita bude časem opadávat, dlouhodobější práce na integraci tomu nepomůže. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Řecko bojuje s lesními požáry, během jediného dne jich vypuklo padesát

V Řecku za posledních 24 hodin vypuklo přes 50 lesních požárů. Informoval o tom v pondělí večer deník Kathimerini. Během dne se podařilo dostat pod kontrolu požár, který vypukl zhruba 50 kilometrů od Atén a vyžádal si evakuaci jedné menší obce. Mimo kontrolu hasičů je požár u města Delfi ve středním Řecku.

Hasiči za posledních 24 hodin zaznamenali vznik 52 lesních požárů, uvedl jejich mluvčí. Ve velké části země, a to včetně regionu kolem Atén, zůstává velmi vysoké riziko vzniku požárů kvůli vysokým teplotám a silnému větru. Do boje s ohněm dnes řečtí hasiči nasadili také letadla a helikoptéry.

S rozsáhlým požárem u města Dilesi v pondělí bojovalo na 100 hasičů a čtyři letadla. Část obyvatel byla kvůli tomu evakuovaná. Podle večerních informací se ale požár podařilo dostat pod kontrolu. Večer pak vypukl požár u města Delfi, který donutil k odchodu například obyvatele jednoho místního kláštera. Zasahuje tam na 50 hasičů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Na západě Uzbekistánu vyšli lidé do ulic, během protestů zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

"Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP.

Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl.

Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Čeští basketbalisté vyhráli v Litvě 83:72 a jsou v další fázi boje o MS

Čeští basketbalisté porazili v závěrečném kole základní skupiny F v Klajpedě domácí Litvu 83:72 a postoupili do další fáze kvalifikace o mistrovství světa 2023.

Soupeři, který dosud vyhrál všech pět duelů, připravili první porážku a mohou se spolu s ním těšit na další duely s Francií, Černou Horou a Maďarskem. Doplní je ještě Bosna a Hercegovina, která zdolala Bulharsko 76:73. Tomáš Satoranský přispěl k výhře jako nejlepší střelec utkání 21 body.

Češi dokázali proti Litevcům ukončit devítizápasovou šňůru neúspěchu a vyhráli nad nimi poprvé od 27. srpna 2006, kdy v přípravě v Opavě zvítězili 85:79. V soutěžním zápasem je porazili naposledy 21. června 1999 na mistrovství Evropy v Dijonu (78:62).

V kvalifikaci budou Češi pokračovat 24. a 27. srpna, předtím je čekají v Pardubicích a Hamburku přípravné turnaje na zářijový Eurobasket v Praze a případně v Berlíně.

Kvalifikace basketbalistů o postup na mistrovství světa 2023 - skupina F:

Litva - Česko 72:83 (13:23, 32:45, 52:61)

Nejvíce bodů Litvy: Brazdeikis 13, Grigonis 11, Masiulis 10.

Sestava ČR: Satoranský 21, J. Bohačík 9, Balvín 8, Hruban 3, Kříž - Kyzlink 18, Auda 14, Jelínek 10, Peterka, Sehnal.

Fauly: 27:26. Trestné hody: 28/20 - 23/14. Trojky: 8:5. Doskoky: 31:38.

Bosna a Hercegovina - Bulharsko 76:73.

Konečná tabulka:

1. Litva 6 5 1 462:421 11
2. ČR 6 3 3 485:483 9
3. Bosna a Hercegovina 6 3 3 472:486 9
4. Bulharsko 6 1 5 446:475 7

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy