Tohle je rekord, který nikdo neoslavuje. Aspoň ne veřejně. Ceny nafty i benzinu v minulých dnech rostly a rostly, až narostly do nových rekordních hodnot.
A vysvětlení analytiků? Tradiční: za drahé pohonné hmoty může drahá ropa a slabý kurz koruny vůči dolaru. A trochu také zvýšení distribučních marží. A to tu máme ještě ropné embargo na Írán, ale tady se zatím neví jistě, co s cenami udělá. Tolik analytici.
Jak postačující vysvětlení to je, ukazují diskuse, jež se vedou na Aktuálně.cz. Dva příklady za všechny:
„Nechápu, jak je možné, že když byl kurz dolaru cca 38 Kč, tak benzin stál kolem 26 Kč, a když ropa stála 160 USD za barel, taky to bylo kolem 30 Kč. V čem je tedy chyba? Kdo nás chce pořád ždímat?" ptá se Jiří Mátl. A přizvukuje mu i diskutující pod jménem Sem Tamm: „Divný, sleduju USD i CZK na burze, dolar klesá, nějakých 19,50 za dolar. Ropa Brent - 111 dolarů za barel. Ano, není to růžové na to, aby byl litr za 28 korun, ale kdysi byl Brent daleko nad 114 dolary za barel a dolar za 25 a benzin tolik nestál…"
Co vy na to?
Své názory na vývoj cen pohonných hmot nám můžete psát i na mail [email protected]. Zajímavé příspěvky budeme postupně zveřejňovat pod článkem.
Hned se také objevily nápady, jak pohonné hmoty zlevnit. Společenství čerpacích stanic vyzvalo vládu a ministerstvo financí, aby se bezodkladně začaly zabývat optimalizací sazby spotřební daně u motorové nafty (v překladu: aby ji koukaly snížit).
K nim se vzápětí přidali i opoziční sociální demokraté. Těm už se to zdá taky nějak drahé. Původně navrhovali snížení spotřební daně u pohonných hmot o dvě koruny padesát na litr, teď zkusí prosadit aspoň o korunu.
Ale ministerstvo financí nechce ani slyšet. Kompenzovat vlivy výkyvů cen ropy na světových trzích a kurzové vlivy snížením spotřební daně by prý bylo kontraproduktivní. Čímž se zřejmě míní, že by se na dani vybralo méně, ale není už jisté, že by chybějící sumu dorovnaly příjmy z předpokládaného zvýšení prodeje.
Něco na tom je. Nikde například není psáno, že by snížení spotřební daně o korunu automaticky znamenalo snížení ceny o korunu. Nebo vůbec nějaké snížení ceny. Může například zase posílit dolar. Nebo podražit ropa. Nebo obojí. Nebo …
A tak litr benzinu stojí v průměru 36 korun a nafta ještě skoro o korunu víc. Vyhlídky jsou tyto: až bude cena atakovat 40 korun za litr, začne se problémem zabývat vláda. Slíbil to ministr dopravy v televizi. Ale k tomu možná vůbec nedojde, protože analytici čekají, že zdražování v příštích dnech ustane. Někteří čekají dokonce pokles cen.
Pokud se ovšem zase něco nestane.
A co si o tom myslíte vy, vážení čtenáři?
Jakub Loubal: Až mi připadne nafta moc drahá, tak prodám auto a přestěhuju se blíž práci. Tím nebudu státu platit tu nechutnou spotřební daň a budu mít víc času. Proč jsem to vlastně už neudělal :) ?
John Kubert: Že je dražší benzin, to přeci nikomu nevadí. Nebo snad ubylo aut na silnici??? To určitě ne! No tak nekoupím něco jinýho, ale jezdit se bude dál. I největší žrouti nafty kamiony jezdí stále naplno, neubyl ani jeden.
Milan Novotný: Miliardy Číňanů a Indů přesedly z bicyklů do aut a levně těžitelná ropa je skoro u konce. To je opravdu záhada, že cena ropy a tím i benzínu trvale roste. Za pár let budeme nevěřícně vzpomínat na dobu, kdy byl litr benzínu „jen" za 40 korun. Rok 2000 - ropa 31 USD/barel a dolar za 37 Kč, 2011 - ropa 111 USD/barel a dolar za 19.50 Kč. Je naprostá záhada, že není benzín dnes daleko dražší...
Štěpán Esterle: Proč má zlevňovat vláda? Co takhle kdyby si soukromé subjekty snížily o tu korunu marže? :-) A kde je zaručeno, že když vláda sníží, tak si prodejci kvůli tomu nenasadí?
Teď se nám zvýšila snížená sazba DPH o 4%, ale ceny potravin v řetězcích vyrostly třeba o 50%. Je to opravdu kvůli té vyšší sazbě DPH, nebo si chce někdo jen vydělat?
Emil Post: Je tu jednoduché řešení, elektřinu z jádra, benzin z uhlí. JAR dnes benzin z uhlí používá, u nás byla jeho výroba zastavena koncem 60. let a dokonce bylo později direktivně nařízeno, že se zařízení MUSÍ dát do šrotu, fabrika ho chtěla zakonzervovat.
