Zpráva z tisku: Vláda schválila rozšíření jaderných elektráren, každý blok za bratru až 150 miliard. Zbývá dořešit, jak výstavbu financovat.
Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky ČR byl přijat, a k tomu cudné „zbývá dořešit“. Je to, asi jako by se vláda usnesla, že poletíme na Mars, a zbývalo dořešit, kde vezmeme raketu.
Oproti loňsku, kdy ČEZ výběrové řízení na přístavbu Temelína zrušil, protože nebylo jasné, kde by na ni vzal, se toho moc nezměnilo. Elektřina na trzích je dál celkem levná, peníze na chladicích věžích nerostou, lijeme miliardy do zpackaných dotací solárních elektráren. Na straně ambic ovšem novinky jsou: státní energetická koncepce vsadila na atom a místo Temelína má přijít na řadu jako první rozšíření Dukovan. Máme našlápnuto stát se jaderným tygrem.
Kdo to zaplatí?
Nejlépe ČEZ, představuje si vláda. Cože, zas? Ale ne, to je fíkový list, skutečným investorem by byl daňový poplatník.
ČEZ si na to vytvoří dceřinou společnost či společnosti, možná do nich podle šéfa Beneše přizve i spoluinvestory. A před vydáním stavebního povolení, cca za deset let, se má znovu posoudit, jestli je možné nové jaderné zdroje stavět i bez státních finančních záruk, nebo ne. (Tendr na Temelín byl odpískán, když vláda řekla, že záruky nedá a bez nich to nešlo.)
"Nedovedu si představit, že by ČEZ vyhlásil, že bude stavět jadernou elektrárnu, a podařilo se mu to, aniž by do toho Česká republika nějakým způsobem vstupovala," řekl ve středu Daniel Beneš poslancům. „Nějaké vstupování“? Taky si myslíte, že měl na mysli třeba státní geologickou službu nebo výzkumný ústav v Řeži u Prahy, určitě ne peníze, že?
Aby mohl stamiliardovou stavbu zaplatit ČEZ, bude si na to muset obstarat zdroje. Od soukromých investorů, nebo od investora-státu. Takže buď bude ČEZ splácet investorům půjčku, a kde na to vezme, hádejte dvakrát. Nebo, v druhém případě, stát „půjčku“ polostátní firmě nějakým způsobem „odepíše“. Například příslibem minimální ceny jaderné elektřiny. (Pokud bude vyšší než ta tržní, nepůjde jen o další dotace a naše účty za elektriku. Zbytečně drahá elektřina uškodí celé ekonomice.) A opravdu si někdo myslí, že když ČEZ rozjede nové atomové projekty, bude státu na dividendě posílat 15 miliard ročně jako teď? Zapomeňte.
Určitě nezapadne ani tzv. královská varianta, kterou v případě Temelína nabízela firma Rosatom Overseas – stoprocentní financování celé investice. Američané slibovali 40 až 50 procent. Dostavbu maďarské elektrárny Paks má Rusko financovat z osmdesáti procent. Pro jistotu přeloženo: to neznamená, že elektrárny Rusové nebo někdo jiný „zaplatí“, ale že „seženou peníze“. Opět půjčka čekající na splátky.
Ve světle zahraniční investorské účasti vypadá energetická bezpečnost a soběstačnost, tedy pilíře, kvůli kterým se rozhodlo o atomové cestě, trochu jinak. Nemluvě o tom, že do jaderných elektráren musíme dovážet nějaké palivo.
Země, proslulá chronickým předražováním i podstatně menších staveb (tunely, dálnice), se pouští do atomových elektráren. Moc nás takových v Evropě není. 150 miliard za blok je optimistických. Když už se vláda rozhodla pro jadernou cestu - sama smysluplnost energetické strategie není předmětem této úvahy -, měli bychom si pořádně držet peněženky. Teď možná před „dořešením“ ještě utečeme, další generace už ne.
