Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
26. 6. 2017 8:00

Vyschlé Česko. Budeme sedět na rozpáleném betonu a pít dováženou vodu?

Změna klimatu vyžaduje uctivý, pokorný přístup ke stromům, křoviskům, zeleni, konec „panování“ a plundrování, aktivní spolupráci s krajinou.
Česko postihla vedra a sucha, už si na ně zvykáme, vody ubývá, vysycháme. Labe v létě před dvěma roky. Letos to není lepší.
Česko postihla vedra a sucha, už si na ně zvykáme, vody ubývá, vysycháme. Labe v létě před dvěma roky. Letos to není lepší. | Foto: Radek Nohl

Těžko už dnes někdo pochybuje, že se mění klima. Léta (ale i jara a podzimy) jsou suchá, v zimě méně sněhu, zažíváme extrémní teploty, obyčejné, celodenní deště se staly absolutní vzácností, občas přijdou bouřky, prudké slejváky, které se nestačí vsáknout a odtékají z Česka pryč. Mizí podzemní voda. Stav vegetace nyní odpovídá druhé polovině srpna. Malér.

Nic k nám nepřitéká, jsme "střecha Evropy" závislá na srážkách, na jejich zachytávání a na správném hospodaření s krajinou. Letos v lednu vláda schválila Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, pozdě, ale máme ho. Navazuje na materiál vlády z října 2015. Cíl: zvládnout sucha i povodně, ochránit lesy a vodní zdroje. Trvalo to skoro dva roky, strašlivě dlouho. Od přijetí "akčního plánu" k zachytávání vody je strašně daleko, papír s razítkem vlády ji nezadrží.

Spoustu víme. Srážky u nás činí 60 000 až 70 000 milionů metrů krychlových vody ročně. Okolo třetiny jí odtéká. Letos už nyní, v červnu, postihlo enormní sucho 11 okresů. Extrémy se vyskytují v hustě obydlených oblastech střední zeměpisné šířky a stoupá hladina oceánů po celém světě. Tají ledovce, Arktida.

Vědci už dnes vědí, že se změnami klimatu souvisí lidská činnost. Skleníkové plyny ohřívají atmosféru a zpomalují nebo zastavují "planetární vlny". Ty proudí kolem Země a určují počasí. Když se zastaví, některé regiony se ocitnou v horku a suchu, nebo dešti.

Čerstvě to dokládá studie vědců ze Státní univerzity v Pensylvánii, kterou vydal časopis Scientific Reports. Profesor Michaela Manna, který výzkum vedl, říká: "Už dříve existovalo podezření, že lidská činnost k tomuto vzoru přispívá, ale teď jsme teprve odhalili její jasný otisk."

Kéž by, panebože, aspoň měsíc pršelo

Začínají dovolené, ale tuzemec se nebojí, aby mu volno u přehrady nepropršelo, spíš má obavy, aby se tam měl v čem koupat. Teplota v Česku za posledních 150 let vzrostla o 1,1 stupně Celsia. Srážek je stále zhruba stejně, ale je tepleji, voda se vypařuje, odtéká a chybí v půdě.

Víme, co se má dělat, vláda má plán. Jenomže tohle není jen věcí vlády. Jakmile si uvědomíme, že sucho souvisí se skleníkovými plyny, s naším pokrokem, a jsme-li schopni vnímat okolí, nazřeme hloubku maléru.

Ve veřejné debatě na zásadní ohrožení suchem nenarazíte. Lidé si to nepřipouštějí, poznáte to na televizních zprávách: ochlazení či nedej bůh déšť je chápán jako "zkažené počasí". Přitom český občan by měl sedět u okna a modlit se "kéž by, panebože, pršelo. Aspoň měsíc, ne půl hodiny".

Píšeme o zničené, zastavěné, zabetonované a zaasfaltované české krajině. Kácí se ostošest, ve městech a podél silnic padají nejen stromy a celé aleje, vymycují se i křoviny, které pomáhají udržet vodu v zemi. Podíl "nefragmentované krajiny" (nezabetonované) se stále snižuje, developeři a stavěči skladů a viladomů ukusují zeleň. Dnes je to cca 6 ku 4 (nefragmentovaná krajina ku zastavěné), pokud nic nezměníme, do roku 2040 to bude půl na půl!

Místním lidem stále nedochází, že tohle zběsilé stavění není "příležitost", ale ohrožení. Žijeme už dnes v suchém Česku (trend podle geologa Václava Cílka trvá od roku 2005 a "v roce 2015 jsme tady měli první velké sucho, které jsme vnímali jako větší problém," řekl Týdnu.)

Měli bychom rapidně měnit svoje návyky a žádat, aby je měnilo i okolí (průmyslové zóny, města). Nejezdit autem, když to není nutné. Nekácet, když to není nutné, bránit stromy ve svém okolí. V Praze je běžné, že se vykácí desítky stromů, zničí křoviska (jsou přece k ničemu) a nastaví se velké obytné domy, kolem pěkně zámková dlažba a sem tam kousek sekaného trávníčku kropeného pitnou vodou.

Něco mezi skladištěm a městem

Zeleň v divokých formách vnímáme jako obtíž, nepřítele, ničíme ji. Měníme zemi v něco mezi montovnou, skladištěm a městem. Už jsem o tom psal, jsme tak neuvěřitelně moudří, že splachujeme pitnou vodou, auta myjeme pitnou vodou, zaléváme s ní, napouštíme ji do zahradních bazénů.

A v těchto jak na běžícím pásu probíhajících změnách (denně stavaři, developeři, z české krajiny ukrojí 13 hektarů zemědělské půdy) ministerstvo životního prostředí rozdělí 100 milionů korun v novém programu nazvaném Dešťovka. Jde o to, aby lidé chytali dešťovou vodu, případně čistili vodu ze sprchování a mytí a používali ji dál. Pěkné, nemůžete však nevnímat, jak maličká je to kapička v moři, jak tu voda lidi pořád ještě nebere, nezajímá, ještě ji mají.

Za této situace (skleníkové plyny mění klima) hlavní město Praha nejenže není schopno uzavřít centrum pro auta, omezit auta, ale ještě chce zakázat, aby cyklisté jezdili po centru, a zároveň na příští rok chystá tu sraz 90 tisíc harleyářů. Tady vidíte: nic se nemění, žijeme sto let za opicemi, nebo spíš sto let před suchem.

Změna klimatu vyžaduje změnu myšlení, zásadně jiný, absolutně uctivý, pokorný přístup ke krajině, stromům, křoviskům, trávě, zeleni. Konec panování a plundrování a začátek spolupráce s krajinou, naslouchání krajině, šetření našeho životního prostředí.

Tohle mají (spolu s obranou před fake news) učit ve školách od základky až po vysokou. Úctu k okolí mají děti učit rodiče. (Kdo to dělá?) Žijeme v zemi, kde "myslet zeleně" je nadávka, viz třeba debatu o divočině na Šumavě a vystoupení prezidenta Zemana. Jestli nezačneme myslet jinak, vyschneme, budeme sedět na rozpáleném asfaltu a pít drahou, dováženou, balenou vodu.

Přihlaste se k našim newsletterům
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Morata zařídil Juventusu vítězný obrat proti Laziu

Fotbalisté Juventusu Turín otočili domácí zápas 26. kola italské ligy s Laziem Řím a vyhráli 3:1. Dvěma góly a asistencí obrat zařídil útočník Álvaro Morata. Juventus nastoupil v základní sestavě bez Cristiana Ronalda, přesto se přiblížil na jediný bod druhému AC Milán. "Rossoneri" mohou znovu odskočit v neděli, kdy je čeká duel na hřišti Hellasu Verona, pak bude mít ale Juventus znovu zápas k dobru.

První gól dali Římané, poté co se ve 14. minutě prosadil Joaquín Correa. Ještě do koncem první půle ale Morata posunul míč Adrienu Rabiotovi do pokutového území a francouzský záložník vystřelil pod břevno. Po změně stran už to byl sám Morata, kdo zakončoval útoky Juventusu. Nejprve se v 57. minutě prosadil z rychlého protiútoku a po chvíli potvrdil výhru proměněnou penaltou.

Moratu pak na závěrečných 20 minut vystřídal Ronaldo, hvězdný Portugalec ale sérii tří zápasů, ve kterých pokaždé skóroval a celkem dal čtyři branky, nestihl prodloužit.

Juventus v lize zvítězil dvakrát po sobě poprvé od přelomu ledna a února. Lazio v poslední době ztrácí, tři z posledních čtyř ligových duelů prohrálo a patří mu sedmé místo.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Futsalisté v kvalifikaci ME hráli 3:3 s obhájci zlata Portugalci

Čeští futsaloví reprezentanti ve třetím utkání kvalifikace mistrovství Evropy remizovali 3:3 s úřadujícími šampiony z Portugalska. Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna udrželi první místo v tabulce osmé skupiny o dva body před dnešním soupeřem, kterého v polské Lodži podruhé vyzvou v úterý.

Češi během úvodní desetiminutovky dvakrát vedli, ale na trefy Michala Seidlera a Matěje Slováčka dokázali bleskově odpovědět Miguel Angelo s Panym Varelou. Ve 28. minutě favorizované Portugalce poslal do vedení Fábio Cecílio, ale brankář Vítor Hugo si chvíli nato vstřelil vlastní gól.

Na evropský šampionát 2022 v Nizozemsku přímo postoupí vítězové osmi skupin a šest nejlepších celků na druhých místech. Dva nejhorší týmy na druhých pozicích čeká baráž.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Při sebevražedném útoku na jihu Afghánistánu zemřel prokurátor a jeho bodyguard

Při sebevražedném útoku na jihu Afghánistánu v sobotu přišel o život prokurátor a jeho bodyguard. Dalších osm lidí, včetně dvou civilistů, utrpělo zranění. K atentátu, který se stal ve městě Laškargáh, se zatím nikdo nepřihlásil, obvykle ale stojí za těmito činy islamistické radikální hnutí Tálibán. Za některými útoky bývá odnož teroristické organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura AP.

Sajíd Mahmúd Agha byl na cestě do úřadu v jihoafghánském Laškargáhu v provincii Hílmand, když do jeho konvoje vjel vůz plný výbušnin.

Tálibán pokračuje v násilí, ačkoli jeho zástupci jednají v Kataru o míru se zástupci afghánské vlády. Stagnující rozhovory se snaží oživit zvláštní americký vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který tento týden jednal s vysokými afghánskými představiteli v Kábulu a pak opět zamířil do Kataru. Khalilza hledá způsoby, jak mírový proces urychlit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy