Zvláštní, neobvyklá akce probíhá a Letné, na ploše před ministerstvem vnitra, z níž je symbolicky a dobře vidět silueta Pražského hradu. V pondělí tam odstartovala výstava Ukrajina je štítem Evropy, která nabízí k vidění těžkou ruskou vojenskou techniku zneškodněnou v bojích na Ukrajině.
Blíž k budově vnitra, blíž ke "kachlíku", lze spatřit banner s nápisem "Be brave like Ukraine", tedy "Buďte udatní jako Ukrajina". Tanky, minomety a další kusy vojenské techniky jsou symbolicky vystaveny na pláni, kde se konala obří demonstrace v listopadu 1989. A kde se také lidé shromažďovali na největších demonstracích spolku Milion chvilek pro demokracii.
Na písku tam stojí samohybný minometný systém 2S19 MSTA-S, bitevní tank T-90A, samohybný protiletadlový systém BUK M2 (podobným ruským raketovým kompletem byl 17. července 2014 sestřelen malajsijský let MH 17, ve kterém zahynulo všech 298 pasažérů) a také samohybný minometný systém 2S34 CHOSTA. Místy lze ještě ucítit spáleninu, před očima se rýsují de facto vraky. Mezi nimi i tank T-90A, jeden z nejmodernějších prostředků, jimiž ruské vojsko disponuje - stojí okolo 100 milionů korun a zneškodnila jej zřejmě střela Javelin.
O vystavenou kořist se stará kurátor Ilja Kučynskyj takto voják ukrajinské teritoriální obrany, který bránil Kyjev a pomáhal evakuovat ukrajinské rodiny z Rusy atakovaného Černihivu. Podle projektu Oryx, který z dostupných fotografií a videí měří ztráty na obou stranách konfliktu, připadá na jeden kus ztracené ukrajinské techniky zhruba tři a tři čtvrtě zničené techniky ruské. Tanků Rusové zatím údajně ztratili okolo 900. Oryx Rusům naměřil celkové ztráty okolo 4400 kusů těžké techniky, reálně to bude ale zřejmě mnohem více. Alespoň podle slov jednoho ze spolupracovníků Oryxu Jakuba Janovského.
Putin nese vinu i za mrtvé Rusy
Výstava je to putovní a mrazivě zvláštní. Návštěvník si prohlíží vraky a představuje si, že desítky tisíc podobných strojů pomáhají vraždit Ukrajince. Důvod? V podstatě jenom jeden - chorobné imperiální spády Kremlu. Přesvědčení ruských špiček, že zemi je třeba stále rozšiřovat, uchvacovat kusy sousedního světa. Díváte se a představujete si, že proti tomu tanku stojíte s přenosnou zbraní na rameni. Představujete si, kolik už asi zemřelo nebo bylo zajato ukrajinských vojáků, kteří brání svoji domovinu.
Ale zároveň si nemůžete neuvědomit, že v tom tanku či minometu musela sedět ruská posádka. Že tam seděli lidé, kteří s vysokou pravděpodobností zemřeli nebo byli zmrzačeni. I oni představují Putinovu vinu. Vinu jeho generality, jeho vlády, jeho poslušných následovníků. Díváte se na ty vraky a mnohem lépe chápete absurditu a nesmyslnost ruské války. Zároveň vidíte, jak málo se, alespoň na první pohled, změnilo od dob té poslední světové. Tanky vypadají podobně, je v nich strašně málo místa, díváte se na kovové pasti, v nichž se při zásahu upečete. Měl by v nich sedět Putin, Šojgu a další ruští bossové, pak by do války nikdy nešli.
Výstava dokumentuje několik věcí. Jednak fakt, jak statečná je Ukrajina, jež proti obří přesile brání sebe, ale i Evropu. Kdyby statečně nevzdorovala, dost možná by stejná technika brzy mířila také do Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, na Slovensko, k nám a kdo ví, kam ještě.
Jiným smyslem expozice je zřejmě také poděkování Západu za to, že Ukrajině pomáhá se bránit, že ji vyzbrojuje. Reportér České televize Jan Beránek jako reakci na výroky typu "copak vyhráli válku, že ukazujou kořist" připomíná, že jde o historickou nevědomost, neboť Britové poslali za druhé světové války do Spojených států ukořistěnou německou techniku několikrát. "Jako poděkování, motivaci i atrakci. Protože dlouhé války jsou únavné…" - Ano, to jsou.
Růžové sny skončily
My máme s vystavenými kanony a tanky poněkud jiné zkušenosti. Objevovaly se u nás po první světové válce i po té druhé, ale byly to zbraně vítězů, nikoli poražených. Léta jsme v Praze za komunistů chodili na Smíchově okolo ruského tanku číslo 23, který nám měl neustále připomínat, že musíme být vděční osvoboditelům z roku 1945, později ovšem také okupantům z roku 1968. Po revoluci byl tank číslo 23 výtvarníkem Davidem Černým symbolicky přetřen na růžovo, za což byl umělec dokonce krátce stíhán… Poté to samé učinila skupina poslanců. To se s bitevním tankem T-90A zcela jistě nestane, je to černý, temný symbol hrůzy, agrese, nikoli osvobození.
Výstava těžké ukořistěné ruské techniky nám ukazuje, že malování tanků na růžovo bohužel skončilo. Z doby velké, naivní naděje, že se svět zásadně mění, že ruská velmoc ztratila jak sílu, tak i svoje zvrácené imperiální ambice, jsme zpátky na zemi, zpátky v realitě. Místo růžových tanků koukáme na ohořelé klusy vojenské techniky agresora. A Rusové, snažící se okupovat Ukrajinu, Rusové páchající na Ukrajině genocidu, zase vystavují svoje ukořistěné tanky třeba v okupovaném ukrajinském Lysyčansku. Tam je to symbol agresorovy dobyvačnosti, nikoli hrdinství.
Ta výstava by měla projet každým českým městem a každou českou vesnicí. Aby lidé viděli, co nám hrozí. Aby viděli, že je potřeba dál Ukrajině pomáhat, že mají dál podávat pomocné ruce těm, kdo prchají před hrůzami války. Aby chápali, že dezinformátoři lžou, když tvrdí, že Ukrajina Rusko ohrožuje. Každý z nás byl měl jít k těm vrakům a představit si, že se valí na něho, na jeho milé, rodinu, vesnici, město.
Je to cenná výstava, vyzývá nás: buďte udatní jako Ukrajinci. Udatnost je něco, co ztrácíme, co jsme mnoho let nepotřebovali, ale potřebovat budeme. Zatím bychom se měli udatně bránit především před sebou samými, před vlastní leností, pohodlností, před naší tendencí nadávat na všecko okolo. Na podzim a v zimě budeme odvahu potřebovat. Celý Západ ji potřebuje, aby Putina zastavil.
