Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
23. 4. 2021 11:11

Byla to vražda, řekla porota v Minneapolisu. Amerika nevybuchla. Zatím

Jak "lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášeni zpátky do minulosti". Spojené státy zažívají největší otřesy od občanských a rasových nepokojů šedesátých let. Od "dlouhého horkého léta" 1967, od Vietnamu, od aféry Watergate.
Amerika slaví rozsudek v kauze George Floyda.
Amerika slaví rozsudek v kauze George Floyda. | Foto: Reuters

Soudní porota v Minneapolisu se vyslovila, shledala bílého policistu Dereka Chauvina vinným z vraždy černocha George Floyda. Černošská Amerika slaví, směs pocitů bílé Ameriky je složitější. Část to rovněž přivítala jako spravedlnost, část si spíše jen oddechla, že tentokrát v ulicích nevzplanou bouře rozhořčení, a část je přesvědčena, že to byla právě hrozba výbuchu protestního násilí, proč Chauvin musel být, proč byl už předem odsouzen.

Foto: Aktuálně.cz

Černošská Amerika slaví, protože do poslední chvíle nevěřila, že takový verdikt skutečně padne. Přes sílu důkazů zkušenost černochům říkala, počkejme si. Policisté v USA při výkonu služby ročně zabijí 1000 lidí. Více než třetina z toho jsou černoši, kteří v celkové populaci USA představují 13 procent obyvatel. Podle databáze, kterou vedou na Ohio State University, bylo od roku 2005 v pouhých dvou procentech všech smrtelných incidentů proti policistům vzneseno nějaké obvinění. A z těchto dvou procent bylo za vraždu odsouzeno sedm policistů.

Pohled černochů

Jaké si z toho černošská komunita v USA bere poučení? Ocitujme Charlese M. Blowa, černošského komentátora listu New York Times. "Mnozí z nás se báli doufat ve spravedlnost. Nezáleží na tom, jak je případ jasný, jak jsou důkazy silné; odsouzení bílého policisty za zabití černocha je v této zemi tak vzácné, že na případy z posledních let mi stačí prsty… na jedné ruce. Byl to pro mě šok, když padl verdikt. Jsme totiž tak zvyklí, že nás systém zrazuje. Bylo ohromující zažít, když funguje."

Z původní policejní zprávy o incidentu, který se loni květnu odehrál mezi Chauvinem a Floydem, se dozvíte, že šlo o nešťastnou, ale nijak výjimečnou událost, smutnou věc, které se stávají. Zpráva informuje o "smrti muže po zdravotní příhodě během interakce s policií". Podle zprávy byl podezřelý, který se "fyzicky bránil, spoután na rukou".  A dále: "Policie si všimla, že vykazuje zdravotní potíže. Policisté zavolali ambulanci." Zpráva pak už jen konstatuje, že "krátce po převozu do nemocnice zemřel". Tečka.

Nebýt toho, že celý incident - kdy policista Chauvin ve skutečnosti devět a půl minuty klečel Floydovi na krku a v podstatě ho udusil - zachytila kamera mobilu, nikdo by nic neřešil. Byl by to další z tísíců obdobných případů, kdy policie jen konala svoji povinnost. Jenže tohle byla opravdu vražda, a nic na tom nemění fakt, že Floyd měl v krvi drogy a trpěl srdeční arytmií. Porota posuzovala, zda Chauvinův zákrok byl "podstatnou příčinou smrti", zároveň to ovšem "nemusela být příčina jediná". Kdo viděl toto video (od 6. minuty brutální), a není slepý, nemůže mít pochyb, že skutková podstata byla naplněna.

Černošská Amerika má dobré důvody nevěřit policii, která se své omyly a přešlapy snaží zametat pod koberec. A která k černochům přistupuje jinak než k bělochům. Je to generalizace, ale zároveň není pravda, jak tvrdí policie, že jde o pár jednotlivců ("zkažené ovoce"), kteří kazí obraz celého sboru. Těch případů je příliš, než aby to bylo možné nazvat výjimkou.

Pohled bělochů

Bělošská Amerika, její velká část, ze svého úhlu pohledu ale mnohem ostřeji vnímá něco jiného. Hořící auta, vyrabované obchody, domy v plamenech, poničené městské bloky. V demonstracích a násilných protestech, které se po loňské smrti George Floyda přehnaly stovkami amerických měst, bylo jen v Minneapolisu poničeno 1400 domů, škody jdou podle pojišťoven do miliard dolarů.

Bělošská Amerika sleduje výzvy k "definancování" nebo dokonce rozpuštění policejních sborů. Výzvy, které přicházejí nejen od rozhořčených demonstrantů, ale také od zástupců Demokratické strany v Kongresu. "Už žádná policie, žádné věznění, žádná militarizace. Reforma není možná," vyhlašuje demokratická poslankyně Rashida Tlaibová.

V Minneapolisu si tamní městská rada po smrti George Floyda odhlasovala snížení početního stavu policejního sboru. Letos v únoru ale začala policisty nabírat zpět. Za druhou polovinu loňského roku se v Minneapolisu násilná zločinnost meziročně zvýšila o 21 procent. Což platí pro většinu velkých amerických měst, která zaznamenávají nárůst zločinnosti. A všechny dosavadní rekordy v USA lámou i prodeje střelných zbraní. Loni se jich za Atlantikem prodalo přes 23 milionů - o 65 procent více než rok před tím. Kde není policie, lidé se sami ozbrojují.

A policie schází nejen tam, kde jí osekávají rozpočty a stavy, ale stahuje se dobrovolně. Když byl autor tohoto textu loni v listopadu zatím naposledy ve Spojených státech, zaznamenal, že řidiči překračují dovolenou rychlost častěji a především více, než bylo dříve zvykem. Najednou to není pět, maximálně 10 mil nad "speed limit", ale 15, 20 nebo i více.

"Nechávají to být, nechtějí mít potíže" - zní vysvětlení, které autor nezávisle na sobě slyšel od dvou Američanů. Není to sice, jak by se řeklo "reprezentativní vzorek", jsou to ale postřehy lidí, které autor dlouho zná a lze se spolehnout, že sice z bílého a navíc republikánského břehu, ale upřímně říkají, jak věci vidí a vnímají. A vidí, že američtí policisté zasahují, kde vyloženě musejí, ale už pouštějí některé věci, které by dříve stíhali.

Strach ze všech stran

Policista Chauvin byl shledán vinným, protože vinen opravdu je. Jenže nelze se divit ani té části bílé Ameriky, podle které spravedlnost uhnula hrozbě výbuchu, kdyby byl osvobozen. Když se demokratické kongresmanky Maxine Watersové zeptali, jak by reagovala na případný osvobozující rozsudek, odpověděla: "Musíme zůstat v ulicích, musíme bojovat za spravedlnost. Musíme být útočnější, aby věděli, že to myslíme vážně."

Minneapolis v Minnesotě bylo před vynesením verdiktu městem v obležení. Zavřené, zabarikádované za překližkami na obchodech, vládních budovách i rodinných domech. S Národní gardou v ulicích. Guvernér Minnesoty v sedmi okresech státu preventivně vyhlásil "stav ohrožení".

Je to složité, tím spíše z pohledu cizince. Jako běloch z Česka si ani náhodou nemůžete nazout boty amerického černocha. Ale věříte, když vám černošský vysoškolský student říká, že kdykoli vidí policejní auto, cítí "motýly v žaludku". Bojí se, v autě instinktivně ztuhne za volantem, za chůze přejde na druhou stranu ulice. Jako my, když jsme za komunistů byli pro policii automaticky podezřelí. V Československu tehdy kvůli dlouhým vlasům nebo džínám, v amerických městech ale stále kvůli barvě kůže. Tak to je.

Jenže v černošské čtvrti na předměstí Detroitu, Baltimoru nebo Philadelphie máte také strach. Přemýšlíte, zda vám reportáž stojí za vystoupení z relativního bezpečí auta do prostředí, kde prostě nejste jako běloch vítán. Někdy raději jedete dál. A vstup do Anacostie, černošské čtvrti v jihovýchodní části Washingtonu, je pro bělocha na vlastní nebezpečí. Není to tak dávno, co tam policie rozestavěla silniční zátarasy a pouštěla jen místní. Ve snaze zachytit dealery, a omezit uvnitř čtvrti drogy i na ně navazánou kriminalitu.

Zlatá šedesátá léta…

Spojené státy už urazily dlouhou cestu. Tak rozbouřená jako nyní byla americká společnost naposledy v 60. letech. Bude zase lépe? Někteří pamětníci, jichž se autor těchto řádek v Americe opakovaně vyptává, tomu spíše nevěří. Tvrdí, že Spojené státy jsou více, ostřeji rozdělené. Může to být melancholie za mládím, kdy všechno bylo lepší, ale dobré to nyní opravdu není.

Dvaaosmdesátiletý novinář Lance Morow 60. léta zažil, psal o nich. Pro časopis Time reportoval o městských, rasových nepokojích "dlouhého, horkého léta" 1967, kdy jen v Detroitu zahynulo přes 40 lidí a více než 2000 budov bylo zničeno. Psal i o válce ve Vietnamu, o aféře Watergate.

O současné Americe nyní v souvislosti se smrtí George Floyda a odsouzením Dereka Chauvina pro deník Wall Street Journal napsal: "Země zažívá nejtěžší případ amerického rozjitření od konce 60. let - s masovým střílením, násilnými protesty, covidem, plíživou občanskou hysterií."

A jak Morrow dodává, vybavují se mu při tom závěrečné věty románu Velký Gatsby, které se podle něho velmi případně hodí na popis současné Ameriky, včetně rasové otázky. V českém překladu Lubomíra Dorůžky ty věty zní: "A tak sebou zmítáme dál, lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášeni zpátky do minulosti." Spojené státy roku 2021.

Češka v rozbouřeném Minneapolisu: V lidech je hodně zlosti, rasismus je vidět denně (video z 1. června 2020)

Některé ulice se proměnily v bojovou zónu, většina lidí ale protestuje klidně, líčí Renata Tichá z Minneapolisu, kde zemřel černoch George Floyd. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
Další zprávy