Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
1. 1. 2021 22:38

Značně krotký Babiš promluvil k národu. Byli jsme před covidem, budeme i po něm, řekl

Promluvil k nám nezvykle pokorný, nevytahující se, nenamachrovaný premiér. Odhalil ledví. Takový premiér je zcela jistě mnohem přijatelnější.
Novoroční, zkrotlý, skromnější, přijatelnější premiér.
Novoroční, zkrotlý, skromnější, přijatelnější premiér. | Foto: ČTK

Večer na Nový rok nás čekal třetí novoroční projev, premiérský. Mluvil Andrej Babiš, značně zkrotlý, skoro až pokorný - tedy jiný Babiš. Takového jej neznáme, zažili jsme ho tak zatím jenom jednou. V první vlně koronaviru. Tehdy se však vládě dařilo, kdežto ta druhá je jeden velký malér, čísla ANO šla dolů, vláda tápe, dělá chyby. A chyby šéf ANO dokonce i přiznal. Nešlo to jinak, každý je musí vidět, čísla nákazy strmě stoupají - vláda zaspala, aby "vyhověla lidem".

Hned na začátku Babiš pravil: "Pandemie nám totiž ukázala, jak málo jsme byli připraveni na zdravotní výzvy, které přináší globalizovaný svět a jak jsme přes veškeré naše moderní technologie zranitelní. A také nám ukázala, že náš způsob života, který jsme brali jako naprosto samozřejmý, tak samozřejmý být nemusí."

Babiš zmínil dvě zásadní věci - ohrožení globalizovaným světem a nesamozřejmost našeho (globalizovaného) způsobu života. Nijak dál nefilozofoval. Není to ostatně ani jeho práce, jeho svět. Není žádný Havel nebo Halík. V pořádku, od premiéra se čeká převážně věcný, jasný projev.

Popisoval, jak "děti zůstaly doma a nemohly chodit do školy. Někteří lidé měli home office. Zůstala zavřená kina, divadla, koncertní sály a výstavní síně. Sportovci nemohli trénovat nebo hrát zápasy. Zavřené zůstaly obchody, restaurace, fitness centra. Naše babičky a dědečkové se museli odloučit od svých milovaných vnoučat, rodiny se nescházely…"

Pokračoval, jak dobře ví, co pro živnostníky znamenala všechna opatření vlády. "Je mi to líto a omlouvám se, ale volili jsme mezi špatným a horším, a v této situaci lidské zdraví a životy musely dostat přednost. Prostě ten rok byl neskutečně smutný, těžký a depresivní." Omluva se přijímá, zněla upřímně.

Pak přišla jednoduchá úvahová pasáž: "Člověk si pak říká - udělali jsme všechno, co jsme mohli? Bylo to pozdě, nebo brzy? Měli jsme být přísnější? Měli jsme poslouchat tohoto odborníka, a ne tamtoho…? Problémy, kterým jsme jako vláda čelili, byly obrovské a netušené. Museli jsme reagovat rychle. Ano, udělali jsme i řadu chyb. Ale také jsme se poučili." Vlastně až zaráží Babišovo přiznání, že dodnes neví, co měl, co měli dělat. A právě tady vidíme, jak je tenhle pan "jednička", pan "nejlepší" zkrouhnutý.

Poradili mu, ať nemachruje

Jistě, poradili mu, ať nevykládá, že jsme nejlepší a že se od nás svět může učit. Tak mu tu řeč napsali. A přece to váhání, jak to vlastně dělali, znělo dost upřímně. Babiš tu poprvé přiznal, že není mužem pro krize, umí, jen když všecko běží jaksi mimo stát a on se na tom veze.

Babiš je politik (kdepak nepolitik, to byla jen finta na voliče), který chce hlasy, chce křesla ve sněmovně, chce vyhrát letošní volby. Děkoval, oceňoval, samozřejmě že ano. "Třeba jen málokdo tušil, kolik mezi námi žije neznámých, hrdinů. Třeba první žena, co si sedla k šicímu stroji a ušila první roušku…" V pořádku. Tohle lidé mají slyšet. Zaslouží si to.

A dál přece jen trošku té filozofie: "Tato krize nám také ukázala, co je v životě skutečně důležité. Spousta z nás měla třeba poprvé možnost se konečně zastavit a uvědomit si, jak žijeme. Strávit víc času s rodinou, svými blízkými, ale i se sebou samými…" Trochu omleté a od Babiše vykalkulované; copak on se zastavil, copak on koukal, jak se jeho žena stará o domácnost? Tohle místo mohlo a mělo být hlubší. Babiš měl možnost skutečně přemýšlet nad naším způsobem života, když už to nakousl. Ale my to od něj nečekáme a raději ani nechceme. Jeho život je totálně odlišný od našeho.

Je krize příležitost..?

Nabídl i klišé. "Krize je totiž příležitost. Je to výzva, jak dostat ze sebe to nejlepší. A to se také stalo. Myslím, že všichni můžeme být hrdí na to, jak jsme se této příležitosti chopili." Med nám maže okolo úst zdatně. Říká to lidem, kteří vládě nevěří, mnozí na opatření proti covidu kašlou, demonstrují proti rouškám, odmítají očkování (které navíc ještě dlouho nebude k dispozici). Babiš chválil skok v digitalizaci, který nejen ve školách vláda totálně zanedbala. Vtipné.

Přiznal, že v druhé vlně solidarita poklesla. Chce však věřit tomu, "že přes veškeré rozdíly v názorech se na těch základních a podstatných věcech dokážeme shodnout. Mám na mysli to, že se budeme respektovat navzájem s vědomím, že každý má právo na názor… že názory nejde dělit na ty správné a na ty špatné, ale že musíme spolu vést dialog, i když se nám některé věci špatně poslouchají". Řekl to dobře i špatně. Jde o to, abychom se shodli dejme tomu na tom, že očkování je cestou z krize. Ale názor, že z nás po očkování budou opice, je prostě blbost. A my to musíme umět říct i nahlas. On by to měl křičet první.

Chytrá byla věta autorů projevu, již Babiš vyslovil na konci projevu "byli jsme před covidem, budeme i po něm, proto hleďme do nového roku 2021 s optimismem a nadějí". Chytrá proto, že je to taková ta ideální lidová moudrost, jež se ujme. Zároveň však dokonale nicneříkající a v tom i babišovská.

Prvního ledna k nám mluvil nezvykle pokorný, nevytahující se, nenamachrovaný premiér. Mluvil převážně věcně, odhalil ledví, netajil se s tím, že nevěděl, co a jak dělat. Ostatně to často neví dosud, což vidíme na vládních zákazech, které občas postrádají logiku. Takový premiér je zcela jistě mnohem přijatelnější než ten normální, psychosvalnatý, namastrovaný předseda nejen české vlády, ale celé zeměkoule.

Babiš si zjevně uvědomuje, že situace jeho hnutí a vlády není dobrá, že ztrácí a zřejmě bude dál ztrácet, i když má všecky trumfy (moc, média, PR, peníze) v rukou. A tak na vteřinku ubral plyn. Uvidíme, jak dlouho mu to vydrží.

Babiš není krizový manager, vůbec nevíme, co od něj čekat. Lidé cítí velkou nejistotu, říká komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ve věku 69 let zemřel francouzský herec a scenárista Jean-Pierre Bacri. Držitel několika francouzských filmových cen podlehl rakovině

Ve věku 69 let zemřel francouzský herec a scenárista Jean-Pierre Bacri. Stanici BFM TV to oznámil umělcův agent. Držitel několika francouzských filmových cen César Bacri podlehl rakovině.

Bacri se narodil v roce 1951 na severu Alžírska. Na začátku 60. let se s rodinou přestěhoval do Francie, na stříbrném plátně i na divadelních prknech se poprvé objevil v 80. letech. V této době se setkal také se svou pozdější partnerkou, režisérkou a scenáristkou Agnès Jaouiovou, s níž spolupracoval na řadě divadelních her a filmů. Jejich poslední snímek - komedie Place publique (Veřejné místo) - byla do francouzských kin uvedena v roce 2018.

V 90. letech získal společně s Jaouiovou první divadelní Moliérovu cenu a za scénář ke komedii režiséra Alaina Resnaise Smoking/No Smoking (Kouření/Zákaz Kouření) také Césara. Tuto cenu za scénář získal ještě několikrát, jednoho Césara dostal za nejlepšího herce ve vedlejší roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šest členů rady vlády pro Romy kritizuje ombudsmana za postoj ke strategii integrace. Křeček cíleně podkopává důstojnost Romů i svého úřadu, uvedli

Zdroj: ČTK
Další zprávy