Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
12. 4. 2019 13:05

Černá díra "vyfocena", materialisté všech zemí, zabalte to

Je jako Bůh. Hmota v ní neposlouchá, nepatří nám, za horizont událostí nemůžeme proniknout, můžeme si jen představovat, co se tam odehrává.
Černá díra: představa kreslíře.
Černá díra: představa kreslíře. | Foto: Reuters

Vědci ("lidstvo") vyfotili černou díru. Aktuálně.cz a další média hlásala "máme poprvé v historii snímek černé díry". Událo se cosi fascinujícího, bylo prolomeno tajemství, něco jako by byl vyfocen Bůh… Událo se to, ale nebyl vyfocen ani Bůh, ani černá díra. Nemáme žádnou její fotku, jen jakousi vědeckou, matematicko-fyzikální dohodu, jak si černou díru představit, "zhmotnit".

Člověk by k smrti rád věděl, jsme nekonečně, neomezeně zvědaví a nekonečně doufáme nakonec, jednou (brzy) vše poznat. Také jsme od přírody "hmotaři", i ti hluboce věřící v Boha mezi námi jsou hmotaři, zakleti v hmotě, a proto tolik věříme, že vše prozkoumáme, poznáme. Jenomže černá díra je rána na solar materialistům. O ní samé se nelze nic dozvědět, dá se jen teoretizovat. Nikdy do ní nepronikneme.

Podobně se to má s fotkou černé díry, není to fotografie, nýbrž obrázek vytvořený z rádiových vln, které zachytilo osm pozemních rádiových teleskopů (ALMA, APEX, dalekohled IRAM 30 metrů, James Clerk Maxwell, dalekohled s velkým milimetrem Alfonso Serrano, Submillimeter Array, Submillimeter Telescope a Teleskop pro jižní pól, petabajty surových dat z dalekohledů byly kombinovány vysoce specializovanými superpočítači hostovanými Institutem Maxe Plancka pro radioastronomii a observatoří MIT Haystack Observatory).

Cokoliv, co se o černé díře dozvíme, vzrušuje, protože na ni nedosáhneme, technologická pohádka pro moderní svět. Představujeme si ji asi jako Spidermana, který si jako pavouk létá nad městem. Bavíme se o ní, vyslovujeme čísla, která leží za hranicí naší představivosti, zkušenosti. "Vyfocena" byla černá díra v galaxii Messier 87 (M87), vzdálena je 55 milionů světelných let (ha? jak je to daleko? hodně), má to být "absolutní monstrum", větší než celá naše sluneční soustava a váží jako 6,5 miliardy Sluncí (hmotnost Slunce činí 1,989E30 kg, pro představu 333 000 hmotností Země). No jasně.

Ona je plešatá!

Všecko je to dohoda, zkoumat černou díru pak snaha nahlédnout věčnosti pod pokličku. Proto vědci rádi používají nám známé pojmy, jako třeba větu, že "černé díry nemají vlasy", rozuměj, nemají žádné pozorovatelné vlastnosti.

Další nyní frekventovaný pojem: "horizont událostí", jakýsi prstenec obklopující černou díru. Je to plocha v časoprostoru, která pro daného pozorovatele vymezuje oblast, z níž nemůže uniknout žádné elektromagnetické záření (světlo). Co se octne za tímto horizontem, to se nikdy nedostane zpátky. Černá díra svou obří hmotností pohlcuje všecko a nic nepustí ven. Nevíme zbla o jejím "světě", netušíme, co se v ní děje.

Další vzrušující nepředstavitelnost: ta díra, kterou úspěšní, superzvědaví paparazzi cvakli v negližé, je tedy vzdálena 55 milionů světelných let. Co to znamená? Že jsme zobrazili cosi, co už dávno neplatí, co se odehrálo v pradávné minulosti. Chápeme to? Jistě, asi stejně jako Velký třesk, kdy vzniklo vše, nebo tu chvíli mezi třeskem a vznikem všeho…

Věda předpokládá, že v centru černé díry, tedy za či pod horizontem událostí, existuje singularita, zakřivení časoprostoru je tam nekonečné a gravitační síly jsou nekonečně velké. Co kdybychom tam spadli? Byli bychom rozmetáni? Zastavil by se čas? Ocitli bychom se v jiné realitě či v ne-realitě? V "ráji"? Je tohle smrt, naše osobní singularita?

Pro materialisty je černá díra malér, hmota tam přestává poslouchat, přestává nám patřit, za horizont událostí nemůžeme proniknout, můžeme si jen představovat, co se tam odehrává (slovo odehrávat je ovšem nepatřičné).

Černá díra samozřejmě děsí, dokonce existují obavy, že by její vytvoření ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC), který používají vědci z Evropského centra pro jaderný výzkum (CERN), mohlo vést ke zhroucení vesmíru, tak jak ho známe. Oni díru stvoří, ona pak všecko okolo pohltí. (Vědci z CERN to samo sebou popírají.)

Černá díra je stejně dostupná jako Bůh. Věřícím křesťanům se přiblížil v Ježíši, nabídl svou lidskou podobu, zhmotnění (Ježíšovu skutečnou tvář ovšem nikdo nezná, nemůžeme se jí zmocnit). Černá díra se nám přiblížila dohodou o obrázku, jak to kolem ní vypadá, ale ani jí se nemůžeme zmocnit. Pro většinu z nás zůstane na úrovni Spidermana.

Jsem spokojený s tím, že Einsteinova teorie relativity zjevně funguje, těšil jsem se, že bude vypadat přesně takhle, říká Michal Bursa z Akademie věd. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 43 minutami

Veletrh Svět knihy se bude konat až v září

Největší český knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha byl již podruhé odložen. Nejprve se měl místo tradičního květnového termínu konat v červnu, nyní jej pořadatelé chystají na 23. až 26. září. Odklad oznámili v pondělí odpoledne.

"Dospěli jsme k momentu, kdy bychom museli začít s intenzivní komunikací, prodejem vstupenek a dalšími nevratnými kroky. Zároveň neexistují ani orientační informace o tom, jakými pravidly bychom se měli v červnu při organizaci podobné akce řídit," vysvětluje ředitel veletrhu Radovan Auer.

Zmiňuje také fakt, že zatímco v Česku se epidemická situace začíná zlepšovat, v okolních zemích je tomu naopak. "To nás do značné míry limituje při zvaní zahraničních hostů i vystavovatelů," doplňuje Auer. Zářijový termín by měl umožnit přivézt do Prahy zajímavé hosty. Čestným hostem letošního 26. ročníku má být Francie.

Další zprávy