Konflikt na Ukrajině se nás týká. Většina obyvatel ho s napětím, s obavami sleduje. Lidé o roli Ruska a o Vladimiru Putinovi diskutují, je to neodbytné téma. Ptáme se: Jak to bude s námi? S Českem? Co nás čeká? Běžná, logická je i úvaha: Byli bychom schopni se Rusům bránit? Byli bychom ochotni se bránit, kdyby Putin dostal chuť nejen na Krym a Donbas, ale třeba i na státy, které jsou dnes v Severoatlantické alianci?
Kdo o prezidentu Putinovi a Rusech na Ukrajině píše, dostává denně mnoho reakcí. Často jsou zběsilé, nenávistné, běžnou věcí se stalo vyhrožování dokonce i smrtí. Když čtete reakce na internetu, debaty pod články o Putinovi, snadno získáte dojem, že je to zlé, že jsme zem plná putinovců, zem plná lidí, kteří odmítají, nenávidí NATO, Spojené státy, zem, která vlastně nepatří na Západ, octla se tam omylem.
Není to jenom věc ruské propagandy, i když ta v tom jistě hraje velmi významnou roli. Proruské a protizápadní postoje souvisejí s minulostí, s totalitní výchovou, kterou mnozí spoluobčané spolkli, ale také s nespokojeností těch, kteří neuspěli, nedaří se jim, svoboda jim nepřinesla blahobyt. Ti pak ochotně viní „systém“; to demokracie může za jejich neradostné životy.
Pak vás příjemně překvapí výsledek průzkumu, který prováděla společnost CVVM 12. až 19. ledna. Dotazovala se více než tisíce českých obyvatel. Téma zkoumání: Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR. Z výsledků zdaleka nevyplývá, že by u nás většina Alianci nesnášela a rovnou to chtěla zabalit, kdyby se k nám valily ruské tanky jako v roce 1968.
Většina, 71 procent dotázaných, nepochybuje, že Severoatlantická aliance je dnes potřebná. Jen 18 procent si pak myslí, že NATO potřeba není. (Jak bychom se sami, bez Aliance, bránili, průzkum pochopitelně nezjišťoval.) Oproti stejnému průzkumu v lednu 2013 přibyla skoro desetina lidí, kteří jsou přesvědčeni, že NATO rozhodně potřebujeme. CVVM zkoumá tyto nálady od roku 2009; nyní uznává smysl Severoatlantické aliance nejvíc dotázaných.
Severoatlantickou alianci oceňují voliči ANO
Zajímavé jsou také postoje občanů k obraně země. Skoro devět desetin (celých 89 procent) má za to, že suverenitu státu musíme bránit za každou cenu. Podle průzkumníků je zde ale vidět rozpor: 58 procent dotázaných míní, že je zbytečné uvažovat o obraně země, protože o těchto věcech rozhodují velmoci. Dále je 64 procent občanů přesvědčeno, že bychom se v případě válečného konfliktu stejně neubránili.
Naději poskytuje skladba lidí, kteří chápou, že NATO má dnes pro naši svobodu klíčový smysl. Patří sem občané s vysokoškolským vzděláním, mladší obyvatelé ve věku 30 až 44 let. Očekávatelný je pak fakt, že NATO spíš podporují voliči pravice (Bohuslav Sobotka to má v ČSSD opravdu těžké). Alianci mají za potřebnou voliči ANO a TOP 09. A nic na tom nemění fakt, že se guru a předseda ANO Andrej Babiš k zahraniční politice skoro nevyjadřuje. Většinou to za něj dělá europoslanec Pavel Telička.
Mladší lidé nejsou tolik infikováni komunistickým školstvím a komunistickou výchovou. Důležité je, že si viditelně vážíme suverenity naší země. Co suverenita znamená, to sledujeme na příkladu Ukrajiny. Rusové s ní zacházejí jako se zemí nesuverénní, slabou, dělají si v ní, co chtějí, její část, Krym, bezohledně a proti mezinárodním úmluvám zabrali. Takové zacházení si Češi evidentně nepřejí.
Zároveň se ale ukazuje jistá česká malomyslnost: stejně o nás rozhodnou velmoci. Ano, vede k tomu naše historická zkušenost. Jsme malí, sami nic nezmůžeme. (Takoví Holanďané, byl jsem v té zemi mnohokrát, takto neuvažují, i když taky nemají zrovna ruskou nebo čínskou velikost.) O to významnější je potom ovšem fakt, že jsme členskou zemí NATO. V nejistých dobách nám poskytuje záruku obrany, na kterou bychom se sami nikdy nezmohli. Dokonce i pro Rusy je „země NATO“ něco docela jiného než stát stojící osaměle.
