Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
25. 8. 2017 12:52

Češi jsou mistři v odmítání migrantů, globální svět ale izolaci nefandí

V dokonale propojené Zeměkouli je strach z cizího zataženou ruční brzdou. Politici by si tohle měli uvědomit a svoje postoje "pokřesťanštit".
Čechy Čechům? Podle výzkumu Gallupova ústavu tak uvažuje hodně místních obyvatel. K naší škodě.
Čechy Čechům? Podle výzkumu Gallupova ústavu tak uvažuje hodně místních obyvatel. K naší škodě. | Foto: Jakub Plíhal

Známý Gallupův ústav loni a letos zkoumal, které země nejméně a které nejvíce akceptují migranty, stanovil pak "akceptační index". Výzkum zahrnul 139 zemí včetně nás a nedopadli jsme dobře: skončili jsme na 132. místě; méně než my bere migranty už jen sedm zemí.

Pro tu část české populace, která "cizí" prvek odmítá, to bude zřejmě dobré zjištění, pro zbytek varování. Důležité je, že sběr dat se konal loni, kdy už byla nejhorší utečenecká krize v sousedním Německu zvládnuta a Evropská unie začala dělat kroky, které příliv imigrantů regulují, takže se tuzemci nemohli cítit bezprostředně ohroženi. Navíc už bylo zřejmě, že česká vláda odmítá přijímat byť jen zanedbatelné množství lidí z utečeneckých táborů.

Výzkum probíhal telefonicky nebo osobním pohovorem na vzorku tisíc lidí od 15 let výše. V zemích jako Indie, Rusko a Čína odpovídalo dva až čtyři tisíce dospělých. Otázky byly kladeny tři a týkaly se imigrantů z cizích zemí, kteří přišli do státu tázaného žít a pracovat. Odpovídající měl sdělit, zda je dobré nebo špatné, když imigranti přicházejí do země, když se stanou jejich sousedy, když se ožení nebo provdají s jejich blízkým příbuzným. Za souhlasnou odpověď výzkum započítal tři body, za nesouhlasnou nula bodů a za výrok, že záleží na konkrétní situaci, jeden bod.

Česko skončilo osmé od konce, akceptační index nám naměřili 2,26 (maximum bylo 9 bodů, to v případě, že by všichni dotázaní odpověděli kladně). Za námi skončilo Lotyšsko (2,04), Izrael (1,87), Slovensko (1,83), Srbsko (1,80), Maďarsko (1,69), Černá Hora (1,63) a Makedonie (1,47). Na 23. místě se umístilo Německo (7,09), nejpřátelštější vůči cizincům je Island s indexem 8,26 a Nový Zéland (8,25).

Devět z deseti zemí, jejichž skóre činí 2,39 a méně, patří do bývalého sovětského bloku. Nejvíce nakloněné migraci z evropských zemí je Švédsko, Irsko a Norsko. Lepší vztah k migrantům mají lidé s vyšším vzděláním a z větších měst, dál platí, že čím starší člověk, tím méně tolerantní.

Nejsme xenofobní? Fakt ne?

Občas slýcháte názor: Česko není xenofobní, antiuprchlické, antiimigrační, to je jen zdání, které pramení ze sociálních sítí, z nenávistných debat na internetu. Výzkum však ukazuje, že problém (pokud odpor k imigrantům vnímáme jako chybu) je hlubší; sociální sítě zřejmě obrážejí realitu. Pokud budou v Evropě pokračovat teroristické útoky, obava z "cizího" se ještě prohloubí.

Příčiny jsou známé: uzavřenost Československa za minulého režimu, neustálé, až atavistické hledání nepřítele, česká politická kultura, kdy i špičkoví představitelé země (prezident, ministr vnitra) neustále ukazují prstem na uprchlíky a spojují je s terorem. Té masáži zčásti podléhají i klasická média.

Vnější svět je vnímán jako nepřítel, Evropská unie, jejíž jsme členové, pro nás zůstává "cizinou" a na odmítavém postoji vůči migrantům se podílí i výchova z dob socialismu, již lze shrnout do poučky Starej se jen o sebe.

Na odmítavé, nesolidární postoje má jistě vliv i fakt, že jsme supersekulární národ, mistři světa v bezvěrství, podíl věřících lidí podle statistik činí necelých 14 procent (katolíků se při sčítání lidu přihlásilo jen asi milion). Když to smícháte s prudkým rozmachem konzumentství, solidarita a ochota přijímat cizince se značně scvrkne.

Komické je, že se deklarujeme jako společnost, jež se hlásí "ke křesťanským hodnotám". Ty však v našich domácích podmínkách nabyly nového, posunutého významu, už nejde o "miluj bližního svého jako sebe samého", ale o "odmítej muslimy" (a místním vyznavačům "křesťanských hodnot" včetně mnoha katolíků je celkem šumák, že to papež František vidí opačně a dává to hlasitě najevo).

Má nízký index ochoty přijímat migranty nějaký zásadní význam? Všimněme si, jak ministerstvo vnitra, jež zodpovídá za migrační legislativu, a sněmovna i Senát odmítavé postoje kopírují. Právní situace se u nás pro cizince zhoršuje, dostat trvalý pobyt či občanství je mimořádně složité.

Nechme stranou nadužívaný argument, že "vymíráme", podstatné je, v jakém světě žijeme. Těžko nevidět globalizaci, stále intenzivnější propojování světa. Všimněme si: prezident Zeman tlačí "ekonomickou diplomacii", sází na maximální vývozy českého zboží a investice cizích firem u nás. Ale to se tvrdě tluče s českým odporem vůči migrantům.

V propojeném světě je strach z cizího zataženou ruční brzdou. Nejsme Izrael, stát v permanentní válce a zároveň stát nesmírně výkonný, nemůžeme si dovolit zůstat uzavření, izolovaní, ohrožujeme tím sami sebe. Politici by si tohle měli uvědomit a svoje postoje "pokřesťanštit" (prodchnout hlubší mírou skutečné solidarity s lidmi v pohybu, na útěku). Dnešní svět izolaci opravdu, ale opravdu nefandí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy