Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
13. 5. 2014 8:00

Češi přece mají na víc než třídit balíky. Ví to ale vláda?

Komentář: Už zase Amazon. Politici se chovají, jako by velkosklad byl rozhodující strategickou zbraní, kterou vyhrajeme válku s nezaměstnaností.
Pracovní místa u nás vyrůstají zásadně na zelené louce a nejlépe v souvislosti s něčím jako je elektrárna. (Bohuslav Sobotka hledí na prosperitu, foto z volebního klipu ČSSD).
Pracovní místa u nás vyrůstají zásadně na zelené louce a nejlépe v souvislosti s něčím jako je elektrárna. (Bohuslav Sobotka hledí na prosperitu, foto z volebního klipu ČSSD). | Foto: Aktuálně.cz

Brněnská investice Amazonu už dostává v pojetí politiků takřka mystický význam. Mění se v nebeskou manu, která bude sytit jejich boj se zlem, totiž s nezaměstnaností. Bez Amazonu, mohlo by se zdát ze zpráv, tu zavládne bída a hlad. Skladiště velikosti patnácti nebo kolika fotbalových hřišť je národním strategickým zájmem číslo jedna. No dobře, tak dvě až tři, ale určitě, podle toho, jakou péči mu věnuje vláda v čele se svým předsedou. Naposledy teď v pondělí.

Politici jednají, jako by Amazon a jeho 1500 pracovních míst u Brna bylo živou vodou, která pokropí pracovní trh. Je to plně v duchu volebního klipu, kde se Bohuslav Sobotka procházel po úpatí Českého středohoří, zatímco dole v krajině vyskočí u elektrárny ze země nápis „Pracovní místa“. Takže se jen plní předvolební sliby – v čem je vlastně problém?

Inu v tom, že se přínos Amazonu – a potažmo jiné „obří investice“ - ukrutně přeceňuje. Politici samozřejmě rádi vykazují činnost a přestřihávají pásky, takže se jim „1500 míst“ v kolonce „nezaměstnanost“ líbí. Je to ale jen šálivá hra s čísly, nic víc.

O jakých relacích se bavíme: 1500 pracovních míst představuje dvě setiny z počtu lidí evidovaných jako nezaměstnaní na úřadech práce Jihomoravského kraje (je jich necelých 69 tisíc). Takže i kdyby osazenstvo Amazonu tvořili pouze ti, kdo jsou dnes na jižní Moravě bez práce, snížila by se tam nezaměstnanost … tak, že se to skoro nepozná.

1500 pracovních míst představuje dvě setiny z počtu lidí evidovaných jako nezaměstnaní na úřadech práce Jihomoravského kraje.

Ve skutečnosti by samozřejmě do skladu nastoupili také nějací lidé, kteří mají nějakou práci už dnes. Možná i zahraniční zaměstnanci. Tisícům nezaměstnaných by Amazon nepřinesl nic, protože si nemohou dovolit fyzicky náročnou práci nebo nemohou dělat na směny. A tak dále.

Jistě, projekt obří haly a zázemí by – dočasně  podpořil stavebnictví, vydělali by si řidiči náklaďáků, stavební dělníci a kantýna. Až by velkosklad stál a zaměstnal současné nezaměstnané, ti by víc utráceli a i pro stát by byli pochopitelně „výhodnější“ než jako nezaměstnaní. Další práci by asi získali i messengeři a doručovatelské firmy. Naopak je vysoce pravděpodobné, že by o výdělky přišli menší obchodníci, a to s lecčíms.

To všechno jsou jen odhady od stolu: nebo snad existuje věrohodná studie „co to udělá, když přijde Amazon“? Nic takového není známo a politici místo toho jen do omrzení skloňují požehnání nových pracovních příležitostí. (Už vůbec nemluvě o „vedlejších nákladech“, jako je dopravní zátěž a zastavěná, zhyzděná krajina.)

S nezaměstnaností se „bojovat“ má, ale větší efekt než montovny a kusové investice podobného typu mají méně nápadné, zato průběžné a soustavné operace, které ovšem zdaleka nevystihuje bombastické slovo „boj“. Z pohledu politiků jde obvykle bohužel spíš o drobnou, neviditelnou práci. Například: Zjednodušit podnikání (o tom, pravda, mluví velmi usilovně). Usnadnit – legální – zaměstnávání ve službách a v zemědělství. Podstatně rozšířit možnosti práce na částečný úvazek. Nastavit sociální systém a daně tak, aby motivovaly k práci (i o tom se mluví až běda).

S nezaměstnaností se „bojovat“ má. Ale větší efekt než montovny a kusové investice podobného typu mají méně nápadné, zato průběžné a soustavné operace, které ovšem zdaleka nevystihuje bombastické slovo „boj“.

Neměli bychom si zvykat, jak se jako recept na nezaměstnanost bere to, že se "něco postaví“. Nejméně stejně důležité je hospodařit s tím, co už máme. Vnímat a využívat existující příležitosti, pečovat o ně. Příklad: po pošumavské silnici supí směrem k rakouským hranicím každý den desítky, možná stovka, kamionů plně naložených dřevem. V Rakousku se otočí a vrací se pro další várku. Práci má řidič a dřevorubci – ale co je to proti tomu, že na české straně krachuje a ruší se jedna pila za druhou? Zatímco místní jsou na podpoře, případně si k ní vydělávají bokem? Neměli by si toho všimnout politici a zkusit něco změnit? Z takových příkladů – je ale zapotřebí je jeden po druhém permanentně hledat, pojmenovávat a řešit -  se recept na nezaměstnanost skládá spíš než z tzv. obřích investic.

Množství lidí, kteří „mají na víc“, je přitom u nás větší, než se všeobecně soudí a než se zdá z novin a z počínání politiků. Jako by v zemi přibývalo jen nezaměstnaných, lehkoživků a špatně placených nádeníků. A byl to jejich „osud“ (který jim politici snad jen usnadní "obří investicí").

Ale to vůbec není pravda, nezměnili jsme se – jen kreativita a „zlaté české ručičky“ dostávají méně příležitostí, než by měly. Za jiných okolností, ale pořád platí věta z prvního novoročního projevu Václava Havla: „Velký tvůrčí a duchovní potenciál našich národů není smysluplně využit.“ To je smutné a velkosklad Amazonu na tom bohužel nic nezmění. Dá lidem spíš obživu než práci.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 25 minutami

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela nehoda dvou nákladních aut

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela v sobotu odpoledne nehoda dvou nákladních aut, směr na Prahu je neprůjezdný. Hasiči odstraňují kapaliny vyteklé na vozovku, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Tereza Fliegerová. Podle policejní mluvčí Evy Hašlové se kolize obešla bez zranění.

Událost se stala po 13:30 na 22. kilometru ve směru na Prahu. Nákladní auta podle Fliegerové skončila zhruba 300 metrů od sebe, z jednoho unikly provozní kapaliny.

"Oba jízdní pruhy jsou uzavřeny kvůli vyšetřování dopravní nehody a odčerpávání pohonných hmot," uvedla Hašlová před 14:30. Řidiči havarovaných aut byli cizinci, podle dechové zkoušky před jízdou nepili alkohol.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Feuz vyhrál sjezd ve Wengenu a vyrovnal Klammerův rekord

Sjezd Světového poháru ve švýcarském Wengenu potřetí v kariéře vyhrál domácí lyžař Beat Feuz a vyrovnal rekord slavného Rakušana Franze Klammera. Dvaatřicetiletý závodník navázal na triumfy z let 2012 a 2018.

Feuz si na zkrácené trati po nočním sněžení dojel pro vítězství časem 1:42,53. Dominika Parise na druhém místě porazil o 29 setin a navíc italského reprezentanta sesadil z prvního místa průběžného pořadí Světového poháru sjezdařů a vede před ním o 16 bodů.

Třetí příčku obsadil se ztrátou 31 setin Thomas Dressen z Německa a na stupních vítězů se tak seřadili pouze vítězové dosavadních pěti sjezdů v sezoně. Dressen ovládl úvodní závod v Lake Louise, Feuz poté triumfoval v Beaver Creeku a v Bormiu dvakrát vyhrál Paris.

Feuz vedle tří vítězství ve Wengenu ještě skončil dvakrát druhý. Klammer závod na Lauberhornu ovládl třikrát za sebou v letech 1975 až 1977.

SP ve sjezdovém lyžování ve Wengenu (Švýcarsko):

Muži - sjezd:

1. Feuz (Švýc.) 1:42,53, 2. Paris (It.) -0,29, 3. Dressen (Něm.) -0,31, 4. Mayer (Rak.) -0,38, 5. M. Caviezel (Švýc.) -0,42, 6. Kilde (Nor.) -0,48, 7. Bennett (USA) -0,87, 8. Hintermann (Švýc.) a Kriechmayr (Rak.) oba -0,93, 10. Weber (Švýc.) -1,00.

Průběžné pořadí sjezdu (po 5 z 10 závodů): 1. Feuz 400 b., 2. Paris 384, 3. Dressen 201, 4. Mayer 200, 5. Kilde 198, 6. Kriechmayr 198.

Průběžné pořadí SP (po 20 z 44 závodů): 1. Pinturault (Fr.) 613, 2. Kristoffersen (Nor.) 611, 3. Kilde 591, 4. Paris 556, 5. Mayer 512, 6. Feuz 461, …116. Zabystřan (ČR) 12.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 43 minutami

Lyžařka Smutná dojela třetí v dálkovém závodu La Diagonela

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla třetí v závodu seriálu Ski Classics ve Švýcarsku, který před rokem vyhrála. Na dvaašedesátikilometrové trati La Diagonely porazila i dosud vedoucí ženu seriálu Brittu Johanssonovou Norgrenovou ze Švédska, přesto průběžné třetí místo neudržela.

Do čela Ski Classics se dostala suverénní vítězka Astrid Öyre Slindová z Norska. Smutná na ni ztratila téměř sedm minut, ale Johanssonovou Norgrenovou zdolala o 25 sekund a podruhé v sezoně se postavila na stupně vítězů.

Závod mužů vyhrál rovněž s velkým náskokem Nor Chris Andre Jespersen. Nejlepším Čechem byl na 32. místě šestačtyřicetiletý Stanislav Řezáč.

Smutná se na trati musela vypořádat s pádem na 22. kilometru a zlomenou hůlkou. "My se blížily ke štědře dotované sprinterské prémii a najednou se tam přiřítili zezadu muži. Max Novak mě bohužel regulérně napálil zezadu a už jsem ležela. Měla jsem zlomenou hůlku a navíc mě začala bolet záda," uvedla Smutná v tiskové zprávě.

V tu chvíli byla osmá, po velké stíhací jízdě se ale prodrala až na třetí pozici. "Jak se mi hnula záda, tak jsem si asi po šesti kilometrech říkala, že končím. Pak ale přišel delší sjezd, kde se to srovnalo, a dojela jsem až do cíle - navíc na bronzové pozici. Těžko říct, jak by to vypadalo bez toho pádu," dodala Smutná, která ani při šestém startu na La Diagonele nechyběla na stupních vítězů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy