Snad že je to poprvé, vrhají se Češi na prezidentské volby s náruživostí jinak nevídanou. Prezidenta řeší skoro všichni. Volební kampaň i díky tomu proběhla v sympatičtějším duchu. Nebyla to těžká reklamní masáž víceméně pasivního publika, jak ji známe z voleb do parlamentu. Z kampaně máme lepší pocit.
Tentokrát se konal o něco větší dialog: na internetu, doma, po hospodách, místy dokonce mezi jednotlivými kandidáty.
Méně se nadávalo na politiku, častěji uvažovalo o kvalitách uchazečů a důsledcích vlastní volby. Například autoři internetové volební kalkulačky hlásí, že byla vyplněna více než milionkrát.
Zájem o politiku očividně stoupl. Víc lidí - ne jen tradiční celebrity - se veřejně hlásilo k tomu, koho volí a proč, což u nás jindy není vůbec běžné. Už to naznačuje, že prezidentskou volbu prožíváme. Emoce jsou znát.
Volební účast bude asi docela vysoká, protože volby jsou srozumitelné a hodně lidí má pocit, že jejich hlas dává smysl. K tomu přispěje i aktuální dění, totiž novoroční amnestie, která připoutala pozornost k prezidentskému úřadu.
Ačkoli nekandiduje, Václav Klaus volby znovu ovlivní. Někdo bude vybírat „antiKlause", jiný zas toho, kdo má ke Klausovi nejblíž.
Samotný postoj kandidátů k amnestii ale nebude mít na výsledek vliv, protože ji zkritizovali všichni, včetně jindy loajální Jany Bobošíkové.
Nikdo (skoro) nic neví
Předvolební průzkumy se daly brát jen jako vyloženě orientační. A v každém případě jen jako průzkumy o prvním kole, protože co udělají lidé o dva týdny později, kdy bude - téměř jistě - kolo druhé, nikdo neví.
Proč „téměř jistě"? Proč ne „určitě"?
Právě proto, že výsledek se dá předpovídat jen v hrubých obrysech, takže není možné zcela vyloučit ani to, že některý z kandidátů bude zvolen už v prvním kole. Respektive, tuhle - ano, hodně teoretickou - šanci má pouze jeden, a to Miloš Zeman.
Nejen podle těch orientačních průzkumů, podle kurzů sázkových kanceláří (viz níže) nebo názorů v tisku se v posledních dnech zdá, jako by se volby pomalu měnily v otázku, čerstvě vylepenou po kandelábrech: „Kdo může porazit Zemana?"
Zeman je favoritem - ale jen favoritem prvního kola. Nebo opačně: Kdyby se Zeman do finálové dvojice vůbec nedostal, bylo by to překvapení.
Neznámých a proměnných je však tolik, že i to je možné.
Průzkumy se mohou opravdu hodně plést (jako nedávno ve Slovinsku). Víc než polovina voličů navíc koncem roku připouštěla, že svůj názor změní. Není zřejmé, jak se zachová půl milionu stálých voličů KSČM, když strana nepostavila svého kandidáta. Není jasné, co udělají ti, kteří dřív v průzkumech hlasovali pro Tomia Okamuru (ten byl svého času v žebříčku dokonce třetí).
A už úplnou záhadou je, kolik hlasů posbírá a jak výsledkem voleb zamíchá neuchopitelný Vladimír Franz. Adept na prvenství v kategorii „počet získaných hlasů na jeden billboard". Nemá totiž žádný.
Prokaučovat to je snadné
Z toho všeho vyplývá, že takzvaná taktická volba nemá v prvním kole valný smysl. Protože jak chcete se svým hlasem taktizovat, když nevíte skoro nic o tom, komu tím prospějete a komu uškodíte?
A první kolo v žádném případě není soubojem Zeman/Fischer, to je vyloženě chybná interpretace. Tady patří kredit České televizi, která po omylu s krajskými volbami zorganizovala debaty jinak a dala v nich stejný prostor všem.
Žádný Největší Čech mezi kandidáty není. Ale stejně tak není pravda, že není koho volit. Devítičlenná soupiska dokonce poměrně slušně reprezentuje různé osobnostní i společenské typy. Chybí jen klasický komunista, možná ještě liberál.
Výsledky voleb budou, když přijde dost lidí, velmi plastickou zprávou o stavu české společnosti. Něco se o sobě dozvíme, těšíme se.
Vývoj sázkových kursů (v poměru 1: ...) na vítěze prezidentských voleb u společností (shora) Fortuna, Sazka a Tipsport. Kursy na zbylých pět kandidátů - Franze, Sobotku, Roithovou, Fischerovou a Bobošíkovou - jsou vyšší.
