Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
16. 12. 2014 13:10

Vláda drží sankce. A Zeman (prý) už nechce být Echem Moskvy

Komentář Martina Fendrycha: Sobotkova vláda podpořila protiruské sankce, jež mají Moskvu odradit od expanzních choutek a rozbíjení Ukrajiny. A Hrad chce měnit obraz Zemana ve Spojených státech.
Zeman hojně vystupuje proti sankcím. Vláda je podpořila. Putinovi vadí.
Zeman hojně vystupuje proti sankcím. Vláda je podpořila. Putinovi vadí. | Foto: ČTK

V pondělí vláda schválila materiál ministerstva zahraničí (MZV) o sankcích uvalených na Rusko. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza po jednání řekl: „Sankce plní svůj účel. Mění se poměrně výrazně i rétorika, která zní z Ruska, a zaznívají i žádosti vysokých ruských představitelů k jejich zrušení. Padá kurz rublu, z Ruska utíká kapitál, jak nejrychleji může. Ruská ekonomika začíná stagnovat, velmi rychle roste inflace.“

Tajemník Prouza má pravdu. Sledujeme, jak padá rubl, jak mizerný je výhled ruské ekonomiky kvůli ropě, jejíž ceny se propadají, a kvůli přitvrzování západních sankcí, jež jsou odvetou za okupaci Krymu a za ruské vojáky na Ukrajině. Kurz rublu letos proti dolaru ztrácí už 45 procent. Za prvních devět měsíců roku dosáhl čistý odliv kapitálu z Ruska 77,5 miliardy dolarů, což bylo 75 procent nad úrovní stejného období loňského roku.

Taktika Evropské unie, USA a dalších zemí je jasná: zabrzdit, podlomit ruskou ekonomiku. Obrátit Rusy proti prezidentu Vladimiru Putinovi. Potrestat Moskvu za nedodržování mezinárodních úmluv a živení hybridní války na Ukrajině. Taktika, také díky pádu cen ropy, až brutálně funguje.

Ministr Zaorálek je pro finanční podporu Ukrajiny, pokud Kyjev rozjede reformy.
Ministr Zaorálek je pro finanční podporu Ukrajiny, pokud Kyjev rozjede reformy. | Foto: DVTV

A je to zřejmě teprve začátek účinku sankcí na ruskou ekonomiku. Podle materiálu ministerstva zahraničí se jejich hlavní dopad projeví v roce 2015. „Tehdy můžeme předpokládat další růst inflace, reálný růst cen a pokračující odliv zahraničního kapitálu. Jasný dopad sankcí na změnu ruské politiky vůči Ukrajině a regionu není realistické očekávat dříve než ve střednědobém horizontu.“

Sankce však chování Putina nezměnily. Prouza: „Je vidět, že sankce působí, na druhou stranu změny nejdou tak rychle, jak všichni očekávali. Ale dokud nepůjdou rychleji, tak se sankce rozhodně nebudou změkčovat.“

Miloš Opačný Moskevský

Miloš Zeman mluví opačně. Na ostrově Rhodos, kam ho pozval šéf ruských železnic Vladimir Jakunin, bývalý kágébák a přítel Putina, v září řekl: „Je třeba odstranit sankce, které jsou nejen zbytečné, ale i rozporuplné. Vyvolávají opačný efekt, než jejich autoři očekávají. Mezi civilizovanými státy je třeba rozvíjet dialog založený na principu výměny lidí, výrobků, kapitálu a samozřejmě informací bez jakékoli cenzury.“

Antisankční tezi Zeman rozvíjel dál: „Sankce libovolného typu jsou překážkou dialogu civilizací. Ti, kteří jako zbraň politického boje podporují sankce, vystupují proti fungujícímu dialogu civilizací. A místo dialogu přichází pouhé mlčení. A nic víc.“ (Dobré je, že vnímá: Rusko je odlišná civilizace, jiná než ta naše.)

Je potěšující, že česká vláda jasně stojí za sankcemi. Že se z nás nestává ruská pátá kolona v Unii. Že se z nás nestává Zeman v Unii. Jsme totiž Unie. Odmítání sankcí je bohužel automaticky přijímání putinovské rozpínavosti.

V pondělí se Zeman k materiálu MZV nevyjádřil. Není divu. Buď by musel přiznat chybu a dát za pravdu ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi (nemyslitelné, nepředstavitelné), nebo by musel vládní materiál vyvrátit pádnými argumenty. Ty však zjevně nemá. Hrad ovšem nespí.

V úterý se v médiích (Hospodářské noviny, Právo) objevily texty o změně Zemanova chování. Evidentně mu vadí prudký propad důvěry, který souvisí s tím, že prezident Česko nahání do Putinovy náruče. Hrad se prý bude „muset zamyslet nad komunikační strategií“, snažit se, aby „prezident opravdu dokonale a přesně vysvětloval, proč co dělá“ (Hynek Kmoníček). V tom však chyba nebude. Zatím je všem dokonale jasné, pro koho Zeman dělá a co dělá. Promoskevskou politiku, jež jde proti zájmům republiky.

Právo píše o tom, jak by prezident rád vzkázal do Washingtonu, že není hlasem Kremlu. Stojí prý o přízeň amerických politiků. Hrad bude víc zdůrazňovat, že je Zeman pro větší rozpočet české armády, podporuje vojenské mise a je silně proizraelský. – Jenomže Zeman není „hlas Kremlu“, mluvčí Moskvy. Na to je v mezinárodní politice příliš nevýznamný. Spíš jen nahlas říká, co chce Kreml slyšet. Rozhodně to dnes není žádný VOA (Voice of America), tedy „hlas Ameriky“. Ani VOEU, tedy hlas EU. Řekněme, že nejblíž by bylo EM, Echo Moskvy.

Je potěšující, že česká vláda jasně stojí za sankcemi. Že se z nás nestává ruská pátá kolona v Unii. Že se z nás nestává Zeman v Unii. Jsme přece Unie. Odmítání sankcí automaticky znamená přijímat putinovskou rozpínavost. Okupaci Krymu (na kterou se už prakticky zapomnělo). Přijímat kremelskou taktiku, jež potřebuje Ukrajinu nikoli pevnou a demokratickou, nýbrž nestabilní, rozbitou, válčící, ochromenou a chudou.

Zatímco česká vláda jednala o sankcích vůči Rusku, ministři zahraničí EU v Bruselu rokovali o Ukrajině. Lubomír Zaorálek pak řekl, že další finanční pomoc Kyjevu musí být podmíněna reformami. Jakými? Je to klasika: omezování korupce, reforma soudnictví, změna energetické a hospodářské politiky. Podpora Ukrajiny, která by tamní stav zlepšila, je stejně důležitá jako odmítnutí vojenských akcí Kremlu.

 

Právě se děje

Další zprávy