Můj bratranec není jehovista, začíná si tak ale připadat.
Je totiž radním asi dvoutisícové moravské vesnice a živnostník. Stejně jako starosta (taky drobný podnikatel) kandidoval za ODS.
Co s tím mají co dělat jehovisti? Ti přece taky lákají řadové poctivce jako je můj bratranec do "Sálu Království," aby je tam plácli přes kapsu a nesplnili, co slíbili.
ODS by totiž měla bránit zájmy mého bratrance, ale nedělá to. Jako liberálně konzervativní strana by správně měla prosazovat jednotlivce oproti velkým celkům: drobného podnikatele proti korporacím, malou komunitu proti velké.
Tři bitvy, které občanští demokraté právě vedou, ale potvrzují spíš opak - Energetická koncepce ministra průmyslu Martina Kocourka, dokončovaný tendr podle Dřevěné knihy ministra zemědělství Ivana Fuksy a odpor premiéra Petra Nečase proti reformě rozpočtového určení daní.
Klikněte na uvedené odkazy a vyskočí vám články, které mají jedno společné - menší podnikatelé a vesnice v nich nadávají, že ODS jde na ruku největším tuzemským firmám a městům.
Velké strany občas podléhají silným lobby, to není nic nového a demonstrace proti tomu se konají vcelku pravidelně - ať už proti těžbě v Beskydech, vykořisťování dělníků v Lesích ČR či znevýhodňování fotovoltaiky nebo vesnic. Téhle své pověsti teď dostála ODS i u svých nových zákonů a koncepcí.
Bůh Slunce ve stáji ČEZ
Energetická koncepce z dílny Ministra Kocourka jde zjevně na ruku polostátnímu ČEZu a velkým těžařům a energetickým firmám s jejich slabostí pro jádro a uhlí. I kvůli tomu se opět otvírají kdysi nadobro uzavřené otázky bourání obcí na Mostecku a těžby uhlí v Beskydech, proti čemuž se tamní starostové opakovaně bouří.
Ministrem průmyslu navrhovaný zákon o podporovaných energetických zdrojích měl od vysoké "Nečasovy daně" na solární energii původně osvobodit jenom panely na střechách domů. Stovky drobných podnikatelů, kterým kvůli politickému chaosu kolem tuzemské fotovoltaiky hrozí bankroty, ale měly daň platit dál.
K tomu, aby je od daně osvobodil také, přiměla Kocourka podle všeho až legislativní rada vlády, která se bála, že by jinak porušil jiný zákon.
Energetický gigant ČEZ přitom vloni od společnosti Amun.re s neznámým majitelem nakoupil za pět miliard solární elektrárny o výkonu skoro 56 megawatt. Štědré výkupní ceny nezatížené "Nečasovou daní" tak ČEZ ještě stihl. Evropská komise přitom polostátní firmu vyšetřuje pro možné zneužití dominantního postavení na trhu.
To vše pod dohledem dozorčí rady, jejímž šéfem byl dříve Kocourek, aby ho později vystřídal spolustraník Martin Říman a po něm (jak jsme se dozvěděli skoro mimochodem) sám bývalý šéf ČEZu Martin Roman.
Heslo menší stát ve prospěch drobného podnikatele, které by od ODS člověk čekal, v energetice tak nějak neplatí.
Oligopol při pni Lesů ČR
Podobné je to kolem státního podniku Lesy ČR. Navzdory opakovaným upozorněním BIS, že tvorbu legislativy ovlivňuje těžařská lobby, prosadil ministr Ivan Fuksa koncepci hospodaření nazvanou Dřevěná kniha.
Podle kritiků je to ale spíš manuál k neprůhledné těžbě "při pni", kdy majitel prodává stromy, které ještě stojí v lese. Soukromí ani veřejní vlastníci lesů ho v Evropě nepoužívají, protože se při něm dá dříví snáz krást, jak ostatně roku 2004 zjistil i Nejvyšší kontrolní úřad. Sloučení pěstování stromů a těžby dřeva do jedné soutěže tuto neprůhlednost ještě zvýšilo.
Zvětšením lesů, o které firmy soutěží, navíc Fuksova koncepce protěžuje velké podniky, které se přitom cekem přirozeně hledí zbavit svých drobných konkurentů. Buď je spolknou, nebo položí. Firmy napojené na velké těžaře navíc začaly vyhrávat také soutěže na plánování hospodaření v lesích. Slovy Transparency International, tím činnost Lesů ČR dál "vyvádějí mimo" tento státní podnik.
Podle protikorupční organizace taková koncepce podnikání ve státních lesích pomáhá vzniku kartelů podobným oligopolu. Malé pily na venkově mezitím krachují a propouštějí, a dřevo zdražuje. Ani ve státních lesích tak ODS své ideály rovných tržních podmínek pro malé a velké příliš nehájí. Ministr Fuksa ale kritiky odbývá argumentem, že Lesy ČR mají rekordní zisky, a víc ho nezajímá. Pětileté (v původním Fuksově plánu dokonce desetileté) tendry podle Dřevěné knihy tak spějí do finále.
Český venkov v Bělorusku
Do třetice je tu Miroslavem Kalouskem navrhovaný zákon o rozpočtovém určení daní. Zatímco malé obce v Rakousku mají příjem z daní na hlavu dvaapůlkrát menší než Vídeň (ve Finsku je poměr vesnice:hlavní město dokonce 1:1), v Česku dostává občan čtyř největších měst 4,5 krát na hlavu víc než plátce stejných daní na malé vesnici. Stejný (ne)poměr panuje podle Sdružení místních samospráv v Evropě už jen v totalitním Bělorusku.
Na kdejakou záplatu na silnici dnes proto musejí vesnice škemrat u úředníků na krajích. Když teď ministr financí navrhl snížit tento nepoměr na trojnásobek a udělat tak z malých obcí zčásti zase vlastní pány, označil to premiér za "levičácký" a "jánošíkovský" nápad.
O pocitech modrých starostů, leštících kliky oranžových krajských hejtmanství, by mohl můj bratranec vyprávět. Nesmí. Mezi starosty se totiž mluví o tom, že ti z ODS mají shora zakázáno Kalouskův návrh podporovat, ačkoli by jejich vesnici přinesl miliony ročně navíc. "Čekáme na to jak na smilování," ulevil si můj konzervativní bratranec, jehož vesnici by "jánošíkovský" návrh přinesl pět milionů za rok.
"Občanská demokratická strana se deklaruje jako liberálně konzervativní strana," zní první věta profilu ODS na jejím webu. Liberální konzervatismus přitom z definice klade důraz na osobní i ekonomickou svobodu, prosazuje volný trh a menší stát, ale zároveň i tradice a rodinu. ODS místo toho svým vlastním voleným činitelům podle všeho zakazuje, aby se svobodně rozhodli v zájmu své obce.
Opoziční smlouva národního korporativismu
Jeden by skoro řekl, že ODS o tomhle rozporu ideálů s činy na své domácí půdě musí vědět, a že právě proto voličům - a možná už i sama sobě - pravidelně předhazuje klamný cíl: zásadový odpor proti všemu s cedulkou EU. Klesající preference mezitím prozrazují, že volič před ODS už nějaký čas stojí jak zblblý jehovista na nádraží, s heslem "Probuďte se!" v rukou.
"Myslel jsem, že se ODS snažila být pravicovější, což je mi blízké. Člověk ale zjišťuje, že jim jde spíš o to, kterým směrem se rýsuje jaký kšeft. Ale socani jsou to samé," řekl mi teď bratranec do telefonu.
Nebo si snad vybavíte, že by nejsilnější opoziční strana některou z výše probraných nahrávek na smeč využila proti ODS jako důkaz, že porušuje své vlastní zásady a sliby voličům? I jejich stínový ministr průmyslu se přece náhodou slunil v Toskánsku.
Až tedy ODS (pravděpodobně) prohraje volby, "Sál Království" po ní nejspíš převezme ČSSD, která u "strážných věží" národního hospodářství zase jenom vymění posádky.
Na rozdíl od ODS ale o sobě sociální demokraté aspoň netvrdí, že jsou liberálně konzervativní. Ani oni si ale neříkají tak, jak by si spolu s modrými říkat měli - národní korporativisté.
