Konečně začíná být jasno, jak to bude s penzemi a penzisty. Je to velké téma sociálních demokratů, na tom zřejmě chtějí předvést, jak to s námi myslí. Jak to myslí se sociálním státem. Ve čtvrtek komise vlády pro důchodovou reformu kývla na zásadní změnu v českém důchodovém systému: Češi mají mít v budoucnosti právo pobírat důchod v poslední čtvrtce svého životaběhu. Předseda komise, profesor Martin Potůček pravil: "Čtvrtinu života by měl člověk strávit v penzi s podporou důchodového systému."
Potůčkovi a jeho kolegům vadilo, že se neustále zvedá věk, kdy našinec, celý natěšený, "konečně" zaparkuje v penzi. "Komise si byla jista, že to tak nechat nemůžeme. Náš návrh směřuje k revizi tohoto zákonného ustanovení a k nastavení hranice důchodového věku," oznámil profesor. Jedinou vadu na kráse pocítí generace narozené před rokem 1966. Ty půjdou na zasloužený odpočinek podle dnešních regulí, chlapi tedy okolo pětašedesáti a ženy dříve, podle počtu dětí.
Muži se u nás dožívají zhruba 75 let, ženy 81 roků. Kdybychom vzali doslova tvrzení, že "čtvrtinu života by měl člověk strávit v penzi" šli by pánové do penze po šestapadesáti, ženy až po šedesátce. Podivuhodné. Po léta se nás sociologové snaží přesvědčit, že stárneme, vymíráme, v důchodu nás nebude mít kdo živit. Takže budeme muset do důchodu čím dál později. A najednou komise špičkových expertů oznámí v podstatě opak, věk odchodu do penze se razantně sníží. Staneme se státem důchodců. (Když bereme doslova výroky profesora Potůčka.)
Šťastných důchodců? Pokud budou mít nároky jako Diogenes a najdou si nějaký kvalitní plastový sud, tak jistě. Pokud ale nejsou na důchody ve státní kase peníze už dnes, kolik asi takový penzista na čtvrtinu života v penzi dostane? Méně než životní minimum? Z čeho bude v důchodu existovat? Co bude jíst?
Vládní komise pro důchodovou reformu má zřejmě velmi osobité představy o životě v Česku. Zjevně vychází z toho, že český důchodce má jakýsi čestný statut, požívá úcty. V reálu je to jinak. Kdo nemusí, do důchodu se obvykle nežene. Důchodce lidé často berou jako "příživníky", na které "musejí platit". Ve velkém je můžete potkat u supermarketů, když jsou slevové dny. S letáky v ruce stojí fronty na levnější potraviny.
Jak se většinová společnost na důchodce dívá? Často buď s despektem, nebo s lítostí: Chudák, už šel do důchodu. To musí být pro něj těžké. - Začít s tímhle životem v 56 nebo 60? Vskutku neodolatelná představa. A ano, nakonec se dozvíme, že výpočet je vlastně o něco jiný a že nejde o čtvrtinu skutečného života, ale nějakého jiného.
Úvaha o čtvrtině života v důchodu je bizarní. Vláda zřejmě najme věštce. Ale dejme tomu, že chlap půjde do penze v 56. Měl by tedy zemřít v 75. Jenže to bude jura, chodí běhat a potáhne to do pětaosmdesáti. Bude tedy posledních deset let bez důchodu? Nebo se vrátí do pracovního procesu? Musel by ještě 7,5 roku pracovat, aby si poslední 2,5 roku "užil" na důchodku.
Zjevně jde o "nešikovnost". Na konci svého materiálu komise píše: "Podle současných odhadů a hrubých propočtů by se mělo zachovat současné tempo prodlužování DHV až do roku 2044, tedy pro všechny generace narozených před rokem 1978. V té době by tak DHV pro muže a ženy bez ohledu na počet dětí činila 67 let. Po té by se posun HDV patrně zpomalil a u generace dětí narozených v roce 2010 by HDV neměla přesáhnout 69 let místo 72,5 roku podle současné právní úpravy a aktuálních prognostických odhadů."
HDV je hranice důchodového věku. (Co je DHV nevím.) Takže Potůčkova komise vlastně žádný dřívější odchod do důchodu nenavrhuje? Jak pak je tedy míněna věta: "Čtvrtinu života by měl člověk strávit v penzi s podporou důchodového systému"? Je to trochu záhada. Bude legrace sledovat, jak se s Potůčkovou penzijní utopií vyrovná ministerstvo práce a sociálních věcí. A raději si nepřejme slyšet slova, která nad návrhem komise asi vypustil z úst ministr financí Andrej Babiš. To by se zřejmě červenal i náš Miloš Sprostoústý. Pokud vzal Babiš také vážně onu čtvrtinu života v důchodu.
