Tématem volební kampaně se stal mimo jiné mír. Jak zařídit, aby zavládl na Ukrajině, na kterou bezdůvodně zaútočilo Rusko. Ráno se probudíme, my, kteří žijeme v blaženém míru, a čteme, jak ruská raketa S-300 v Charkově zasáhla obytný dům. To se stalo v pondělí. Andrej Poleščuk, analytik sdružení Evropské hodnoty, který o válce denně informuje, k tomu přidává zdrcující fotografie. Jak toto zastavit?
V neděli jsme četli zprávu, podle níž Rusko porušuje "základní principy ochrany dětí" tím, že těm ukrajinským vnucuje ruské pasy a nabízí je k adopci; agentuře Reuters to sdělil šéf agentury OSN pro uprchlíky. Zkuste si aspoň na chvíli představit, že by to byly děti vaše. Je to víc než jen strašné.
Další deprimující nedělní zpráva: ruské úřady představily nové osnovy pro střední školy. Jako povinný předmět od září 2023 přibude kurz "základy bezpečnosti života", ve kterém se studenti naučí, jak zacházet s puškami, ručními granáty a ochranným vybavením. Zprávu přineslo ve svém denním přehledu britské ministerstvo obrany.
Rusko se trénuje na válku, na opak míru. Ruská propaganda usiluje o to, aby Rusové nenáviděli Západ, cítili se Západem existenčně ohroženi a aby maximálně podporovali válku. Ekaterina Kanakova, ruská novinářka, redaktorka rozhlasové stanice Echo Moskvy, kterou režim zlikvidoval, popisuje v Deníku N strašlivou roli ruské pravoslavné církve ve válečném štvaní.
Cituji jednu pasáž: "Patriarcha Kirill, vlastním jménem Vladimir Gunďajev, vyzval duchovenstvo, aby šlo do války: Musíme mobilizovat naše farníky, aby sbírali oblečení, potraviny. Hledejte příležitosti, vybírejte peníze, posílejte balíčky, jeďte sami, podporujte vojáky."
Co proti tomu dělat? Před lety jsem četl, co v Rakousku doporučují lidem, když vidí, že je někdo v dopravním prostředku napaden z rasových důvodů: sednout si k němu, dát najevo podporu. Ukrajinu Kreml prohlásil za "nacistický" stát. Západní politici mohou udělat to, co Petr Fiala loni po začátku války - jet do Kyjeva a dát světu i takto najevo, že má naši podporu, "sednout si k Zelenskému".
Přesně to chce udělat Petr Pavel poté, co byl zvolen českým prezidentem. Jet do Kyjeva za prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hodlá se tam vydat se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou letos na jaře, před summitem NATO, který proběhne v červenci v litevském Vilniusu. Silné gesto nejvyššího ústavního činitele. Navíc v jasné shodě s vládou.
Tento plán je silnějším symbolem než standardní návštěva Slovenska, kterou konají všichni noví prezidenti. Toto je program, pomoc napadenému, zájem o Ukrajinu od dvou zemí, které mají podobnou zkušenost s Ruskem. Zelenskyj už Pavlovi telefonoval. Poděkoval jemu osobně i českým občanům za neochvějnou podporu své země napadené Ruskem. Pozval ho na návštěvu do Kyjeva. Napsal to na svém twitterovém účtu.
"Na čtyři oči se sejdu s Erdoganem?" Ne, takhle fakt ne
Do mírového plánu patří i fakt, že od začátku ruské invaze u nás získalo dočasnou ochranu již 483 310 ukrajinských občanů, kteří ze své země uprchli před válkou. Jen v minulém týdnu stát udělil zhruba 2500 dočasných víz. Podle úřadů u nás nyní pobývá okolo 300 tisíc oficiálních ukrajinských uprchlíků.
Snahy o dosažení míru předvádí německý kancléř Olaf Scholz, který oznámil, že si chce telefonicky promluvit s Putinem. Ten podle Kremlu souhlasí. "Je nezbytné spolu hovořit," řekl Scholz deníku Tagesspiegel. Mluvčí Putina Peskov prohlásil, že Putin o kontakt stojí, ale aktuálně žádný telefonát se Scholzem neplánuje.
Scholz říká, že v minulých hovorech Putin trval na obsazení části Ukrajiny, což je podle kancléře nepřijatelné: "Je na Putinovi, aby stáhl vojska z Ukrajiny a tím ukončil hroznou a nesmyslnou válku, která stála statisíce lidských životů."
Pro budoucí mír jsou důležité dva procesy. Jednak důsledné trvání na stažení Rusů z celé Ukrajiny. Není možné kývnout na jakoukoli anexi, zabrání jakékoli části území suverénního státu. Za druhé je ještě důležitější dál stát při Ukrajině vojensky, dál jí dodávat techniku, materiální pomoc, peníze, logistickou a zpravodajskou podporu. Když už tam Západ nebojuje, když už nechal Putina do suverénní země vletět, nesmí polevit v tomto druhu pomoci. Pro mír v Evropě je klíčové, aby Ukrajina nepadla.
Míru nedosáhneme tak, jak to zmateně naznačoval Andrej Babiš v prezidentské kampani: "svolám vé čtyřku", "na čtyři oči se sejdu s Erdoganem, jednali jsme hodinu a půl", "pošlu esemesku Macronovi, Macron zavolá americkému prezidentovi", "bude summit v Praze, už tu jeden byl", "Putin nepřijede, Putina neznám…".
Dosažení míru bude dlouhý, úmorný proces, bude to dlouho trvající zkouška Západu, který nesmí ustoupit z požadavku na stažení ruských vojsk z Ukrajiny. A nesmí polevit ani v pomoci ukrajinským civilistům, jak to dělají naše neziskové organizace, ani těm, kteří jsou na útěku, jak to dělá i česká vláda. Mír nastane, když se nezlomíme, neunavíme, když na Ukrajinu nezapomeneme.
