Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
29. 5. 2014 13:30

Čeští vyčůránci v NATO a kriticky nízký rozpočet na obranu

Komentář Martina Fendrycha: Rusové zuřivě zbrojí, sypou do vojska obrovské peníze, jsou agresivní. Rozpočet české armády by měl být prioritou vlády. Ta ale výdaje na obranu roky škrtí.
Rusko, Putin, zuřivě zbrojí. Na armádu dává 4,4 procenta ruského HDP.
Rusko, Putin, zuřivě zbrojí. Na armádu dává 4,4 procenta ruského HDP. | Foto: Reuters

Vede se „zásadní“ debata o rozpočtu. O dluhové brzdě, kolik přidat úředníkům, učitelům, policistům. Armádě. Výdaje na obranu dlouhodobě považujeme za zbytečné. Jako by se nám nemohlo nic stát. Kupodivu nás ze stavu dolce far niente nevyvedla ani krize na Ukrajině. Nehnul s námi fakt, že Rusko zuřivě zbrojí, je agresivní a expanzivní.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen nedávno středoevropským zemím připomněl, že Rusko v posledních letech dává na armádu každý rok deset procent navíc. Obranný rozpočet Moskvy nyní činí 4,4 procenta HDP, stejně jako obranný rozpočet Spojených států. Výraz „obranný rozpočet“ ovšem u Rusů tak docela nesedí. Vidíme, že jde o výdaje na expanzi, útok. Rusko pro nás představuje hrozbu.

Sami jsme schopni bránit se tak leda Vatikánu. Proto jsme členy Severoatlantické aliance. A v ní jsme za somráky, za stopaře, kteří neplatí. „Jsem znepokojen škrty v oblasti obrany,“ řekl nedávno v Praze Rasmussen. Nejen on vidí českou armádu (a českou ochotu přispívat na vlastní obranu) černě.

Náčelník generálního štábu české armády generál Petr Pavel na konferenci k 15. výročí vstupu Česka do NATO řekl: „Nechci být příliš skeptický, ale několik let opakujeme, že se blížíme k době, kdy se armáda zadrhne.“ Armáda je pod hranicí udržitelnosti. „Scénář na Krymu ukázal, že v reálu není čas ani na mobilizaci záloh,“ pravil také generál.

Martin Stropnický podle zpráv z obrany na Babiše netlačí. A ministr financí chtěl obranný rozpočet oříznout o půl miliardy.
Martin Stropnický podle zpráv z obrany na Babiše netlačí. A ministr financí chtěl obranný rozpočet oříznout o půl miliardy. | Foto: Vojtěch Marek

Každoroční hodnocení NATO o nás říká: „Jestli se situace nezmění, Česká republika bude mít vážné problémy poskytnout svůj přiměřený příspěvek do aliančních operací.“ Na hranici zhroucení se ocitly jednotky, které poskytují podporu vojákům v první linii - dělostřelci, protivzdušná obrana, zásobování. Státní tajemník ministerstva obrany Daniel Koštoval pravil: nejhorší hodnocení české armády za posledních pět let.

Známý fakt: při vstupu do NATO jsme se zavázali, že budeme na obranu dávat dvě procenta HDP. Nyní je armádní rozpočet takřka poloviční, činí 1,08 procenta HDP. Dvě procenta jsme dali naposledy v roce 2005 (část z nich ale byla zřejmě rozkradena při podivných armádních zakázkách). Od té doby výdaje klesají (s malou výchylkou v roce 2009). Stručně řečeno: na obranu kašleme. Spoléháme se na NATO, že kdyby něco, tak ono splní své závazky, které my neplníme.

Ruské iskandery k nám doletí

Apelovat na vyšší obranný rozpočet není „válečné štvaní“. A nejde jen o krizi na Ukrajině a okupaci Krymu. Na konci roku 2013 Rusko rozmístilo několik baterií taktických střel Iskander-M v Kaliningradské oblasti. Doletí až 500 kilometrů daleko, mohou dopadnout kdekoli v Polsku, ba i na severu u nás.

Přitom se chováme, jako bychom do NATO nepatřili. Nejde jen o škrcené rozpočty na armádu. Odmítli jsme americký radar v Brdech a náš současný ministr obrany Stropnický sdělil národu i zahraničí, že „stálé umístění jakýchkoli cizích vojsk je (u nás) stále problematické“. Mluvil o vojskách NATO, jejichž jsme součástí, tudíž nejsou "cizí". Srovnal je s okupačními jednotkami v roce 1968. - Vážně nejde jen o peníze. Jde taky o české hlavy a o to, co je v nich. Nebo co tam není.

Sami jsme schopni bránit se tak leda Vatikánu. Proto jsme členy Severoatlantické aliance. A v ní jsme za somráky, za stopaře, kteří neplatí.

Za minulé Zemanovy vlády si dohodl tehdejší ministr obrany generál Vlastimil Picek s premiérem Jiřím Rusnokem navýšení rozpočtu zhruba o miliardu korun (tedy na 43 miliard pro rok 2014). Navýšení se nakonec nekonalo, rozpočet podle tabulek ministerstva obrany zůstal v roce 2014 na 1,08 procenta jako v roce 2013.

Nyní se debatuje, kolik armádě přidat. Prý by to mělo být asi půl miliardy korun, méně než si generál Picek domluvil loni s Rusnokem. Legrační, rozuměj tragické, a typicky české je, že se všichni demokratičtí politici shodli: armádě se musí dát víc, nemůžeme se v NATO jen zadarmo vézt.

Komunisté se na to dívají jinak, prý bychom neměli vyššími výdaji na obranu dráždit Rusy! (Filipova družina zřejmě už smolí nový zvací dopis.) Vtipné, bát se dráždit prezidenta Putina, který na armádu ročně přisypává o deset procent víc. Jako by si králík uřízl běhy, aby jimi nedráždil lišku.

Králíček Stropnický a predátor Babiš

Bohuslav Sobotka uznává, že by se obraně přidat mělo. „Pro armádu dává smysl posílit v horizontu pěti šesti let ze stávajícího jednoho procenta HDP na 1,3 až 1,4 procenta,“ řekl. Pak by prý byla s to plnit závazky spojencům. Takže dnes je plnit nemůže. Dodejme, že šéf kasy Andrej Babiš chtěl rozpočet armády na rok 2015 snížit o půl miliardy. Zamýšlel králíčkovi uříznout aspoň jednu nohu. Pak mu premiér zřejmě domluvil.

Ministr Picek vyjednal s premiérem Rusnokem miliardu pro armádu navíc. Poslanci ji škrtli.
Ministr Picek vyjednal s premiérem Rusnokem miliardu pro armádu navíc. Poslanci ji škrtli. | Foto: Ludvík Hradilek

Sobotka snad Babišovi domlouval, ale ministr obrany Martin Stropnický nejspíš nikoli. Podle zpráv z jeho resortu on zatím nijak na šéfa hnutí ANO netlačí. Prý je vůči němu značně devótní, takže těžko zadupe a řekne: Přidej, chlape, miliardu, jinak ti s tím seknu. Stropnického plán je krotší, chtěl by pro obranu 1,4 procenta HDP během deseti let, ne během pěti.

Pravicová opozice hučí, že chce na armádu víc. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pravil, že plán Stropnického pokládá „za cynický výsměch našim spojeneckým závazkům v rámci NATO a za naprosto nezodpovědný hazard vůči bezpečnosti České republiky“. Topka chce pro obranu do deseti let dvě procenta HDP.

Zní to pěkně, ale pohleďme, jak „navyšovala“ pravicová vláda. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek byl ministrem financí 2007 až 2009 a pak 2010 až 2013. Pouze v roce 2009 přesáhly výdaje na obranu 1,4 procenta HDP (přesně 1,43), jinak šly stále dolů až na 1,08. Takže topka křičí sama na sebe. Pravda je, že mezinárodní situace byla jiná.

V rozpočtu jde o priority. Obrana země nyní stojí na prvním místě. Je mnohem důležitější než přimíchávání oleje z řepky do nafty. NATO by nás nemělo považovat za vyčůránky, kteří neplatí, ale o to víc se spoléhají, že budou bráněni. A Sobotka by měl ukázat, že premiérem je on, nikoli ministr financí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy