Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
3. 4. 2014 6:54

Čeští žáci to umějí s MP3. Ale na Asiaty nemají

Komentář Martina Fendrycha: České děti si dokážou poradit v nečekaných situacích. Umějí nastavit MP3 nebo klimatizaci i bez návodu. Měřila to OECD. Spokojen je ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).
Čeští náctiletí celkem slušně uspěli v řešení problémů. Změřila to OECD.
Čeští náctiletí celkem slušně uspěli v řešení problémů. Změřila to OECD. | Foto: Thinkstock

Čeští patnáctiletí a šestnáctiletí studenti jsou s to celkem slušně řešit nečekané problémy moderní doby. Odhalila to Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD). Mezinárodní testování PISA 2012 (Creative Problem Solving: Students’ Skills in Tackling Real-Life Problems) porovnávalo kluky a holky ve 44 zemích. Češi se po vyhodnocení dělí o 16.-17. místo s Němci. Prvních sedm příček obsadili asijští studenti ze Singapuru, Koreje, Japonska, Macaa, Hongkongu, Šanghaje a Tchaj-wanu. Na ty zkrátka nemáme.

PISA je Program pro mezinárodní hodnocení žáků. OECD běžně porovnává žáky v matice, čtenářských schopnostech a přírodovědě. Studie, v níž kluci a holky musejí hledat řešení pro nečekané situace, je jiná, podle tvůrců méně abstraktní a pro život v lecčems užitečnější. Testováno bylo dohromady 85 tisíc žáků, v Česku 2800 z takřka 300 škol. Test byl elektronický. Neprobíhal tedy tak, že by student dostal do ruky přehrávač MP3 a měl ho nastavit podle daných požadavků. Úlohu řešil v počítači.

Jak už řečeno výše, šlo kupříkladu o to, jak využít empétrojku, najít letecký spoj v cizí zemi, nastavit klimatizaci (teplotu a vlhkost), k níž ale chybí návod, koupit si v automatu lístky na vlak, najít nejrychlejší spoj v městském provozu pro danou trasu, otestovat robotický vysavač. Některé úlohy se týkaly mimo jiné sportu nebo třeba péče o domácí zvíře. Řešení skutečných problémů v testování chybělo.

OECD simulovala běžný – moderní – život. Naše okolí se bleskově mění a uspěje jen ten, kdo se dokáže na jeho povrchu rychle přizpůsobit. Přesněji řečeno ten, kdo se umí přizpůsobovat, kdo se naučil hledat řešení pro nenadálé situace. OECD to ve své zprávě přirovnává k Robinsonovi Crusoe po ztroskotání. (Tomu šlo ovšem o přežití v cizím prostředí, empétrojku nenastavoval).

Ministr Marcel Chládek je spokojen, že už se u nás nebifluje.
Ministr Marcel Chládek je spokojen, že už se u nás nebifluje. | Foto: Ludvík Hradilek

Od drilování k řešení potíží

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) považuje 16. – 17. místo za úspěch: „Co je pro mě potěšitelné, že je to v oblasti, která se týká řešení problémů. Pro české školství je to nová situace. Pro mě je to jednoznačný signál, že se naše školství odklání od klasického drilování k řešení problémů, které naše děti mohou použít v praktickém životě.“ Připomněl, že státy, které měly výborné výsledky v testech gramotnosti, dopadly hůř při řešení problémů. Třeba Poláci uspěli v matematice, ale neumějí si tak dobře poradit v nenadálé šlamastyce.

Chládek spřádá velké plány. Chce, aby české školy byly moderní, aby se tam nebiflovalo, ale pěstovala se tvořivost. Zní to moc pěkně. Chládek žádá vyšší platy pro kantory, rád by do všech základních škol zavedl tablety (se kterými by se ale nejprve museli naučit pracovat učitelé).

Nabízí se více otázek. Je 16. – 17. místo dobré? Odehrát se to v hokeji, budeme zklamaní. Popravdě řečeno ono umístění nelze vidět jako velký úspěch. Jenže my jsme zvyklí krčit se v různých průzkumech někde na 40. příčce, tam jsme doma, takže 16. místo nám přijde super.

Další otázkou je, zda ono „biflování“, učení se neznámým vědomostem, je nějak v rozporu se schopností řešit problém. Člověk cítí, že realita je jiná. Známe mozky, které se naučí dobře mandarínštinu, a pak jsou hlavy, které si nějakým zázrakem najdou správný spoj i v Šanghaji, ačkoliv místním nerozumí ani slovo. Školy by zjevně měly žáky vzdělávat v obou oblastech, pěstovat v nich jak schopnost se učit, sednout si ke knize a snažit se ji pochopit, tak být tvořivý, poradit si v džungli. Není žádné buď anebo.

Než luštit návod na obsluhu japonského foťáku, to si ho člověk raději osahá sám. Ostatně tu hraje roli i známá česká šikovnost (zlaté české ručičky), to není nesmysl, je to národní dar.

Zlaté české ručky

Nepřekvapí, že nás v kreativitě porážejí Asiaté. Předběhli nás o hodně, je to trend, tudy jde svět dopředu. Asiati, jak je my známe, jsou nesmírně pilní, ale taky odvážní. Vidíme to na těch, kteří se usadili v Evropě, zvládli místní jazyk, rozjeli vlastní podnikání. Jsou od přírody pružní, kam se na ně hrabeme. Koho od nás by napadlo utéct třeba do Jižní Koreje? Už jen jazyková bariéra by nás zničila.

Relativní úspěch českých žáků nemusí až tolik souviset se školským systémem. Nežijeme ještě v typicky západním státu, jsme zvyklí si v jednoduchostech pomoct sami. Než luštit návod na obsluhu japonského foťáku, to si ho člověk raději osahá sám. Ostatně tu hraje roli i známá česká šikovnost (zlaté české ručičky), to není nesmysl, je to národní dar.

Zároveň se ukazuje, že české děti v jistých oblastech (v používání elektroniky třeba) o kilometry předstihly rodiče. Většinu úkolů, které OECD zadala, by starší generace zvládala dost těžko, pokud vůbec, protože jí v této oblasti ujíždí pendolino. Starší by stálo za to také vzdělávat, právě v těch „empétrojkách“.

Zajímavé by bylo, kdyby Program pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) připravil testy ještě víc ze života. Skutečně ze řivota. Jak by české děti dopadly, kdyby měly dejme tomu přežít v lese (to se učí třeba norské holky a kluci už ve školkách i později). Kolik studentů by si umělo opravit píchlou duši u kola nebo seřídit přehazovačku. Jak by si čeští (ale i ti korejští nebo američtí) studenti poradili s kapajícím kohoutkem, s odlepenou dlaždičkou v koupelně, s první pomocí někde na horách nebo třeba s nečekaným porodem.

A ještě jiný test by byl extrémně zajímavý: jak by se šestnáctiletý kluk nebo holka zachovali, kdyby viděli, jak neonacisti napadli dejme tomu v metru Roma.

V testech žáci třeba zjišťovali letecké spoje v cizí zemi.
V testech žáci třeba zjišťovali letecké spoje v cizí zemi. | Foto: Reuters

Jak umějí děti odolat tlaku?

Zajímavé by bylo testování, které by se týkalo ochrany svobody, obrany demokracie. I to je přece pro studenty, pro země OECD nesmírně důležitá věc. Jak by si české děti vedly v testu odolnosti proti tlaku, při testování osobní odvahy? V testech rizika? To je možná pro život ještě o dost podstatnější než schopnost nastavit v uměle podchlazené místnosti „klimošku“ tak, abych nemrzl, nebo vyladit basy v empétrojce, kterou mi půjčil kamarád.

Nebo jiný návrh pro OECD a ministra Chládka. Stálo by za to otestovat, jak se čeští náctiletí učí posuzovat informace. Nejen je vstřebávat, ale taky hodnotit. To je umění nesmírně důležité. Ukazuje se to kupříkladu během předvolebních kampaní. Umějí se mladí vyznat v tom, kdo jim lže a kdo ne? Kdo je balamutí? Ještě významnější to je nyní při ruské anexi Krymu. Ruská propaganda běží na plné pecky, blbne lidi na Západě ostošest. Umějí to mladí rozeznat? Protože jestli ne, bude jim nastavování hledání spoje na letišti v Helsinkách zakrátko celkem k ničemu.

Závěr? Ono 16. – 17. místo ze 44 států není marné. Jen by nebylo úplně šťastné, kdyby se díky tomu mělo české školství zase z gruntu předělat, vrhnout někam k suverénním schopnostem snadno si poradit s automatickou sekačkou trávy nebo třeba s vláčkem ve Windows 8. Není zas tak úplně marné vědět, kdo byl Seneca, pater Kolbe, čím se "proslavili" Stalin a Gottwald, jak žil Hus nebo co je DNA.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy