Podzimní volby se blíží, Pražané si budou vybírat novou koalici pro vedení města, nového primátora. Deník N nabídl velmi rozsáhlý rozhovor s bývalým primátorem za ODS (Prahu vedl od listopadu 2010 do května 2013), současným poslancem a známým gynekologem Bohuslavem Svobodou. Kandiduje za koalici Spolu pro Prahu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na post primátora, je mu 78 let. ODS a pražská koalice Spolu zjevně sází na starou známou tvář, nemají, neumějí nabídnout nikoho progresivního, primátora pro 21. století, primátora pro měnící se, odlehčenou, evropskou a moderní Prahu.
Svoboda je volba po česku konzervativní, ale zároveň je vidět, že se ODS nahoře pokouší "fializovat", tedy nevystupovat příliš příkře, extrémně, nestrkat do čela kontroverzní postavy. V loňských velkých volbách šla strana - stejně jako Andrej Babiš a jeho ANO - ostře proti Pirátům. Svoboda sám tohle nedělá, uvědomuje si, že po volbách bude muset složit funkční koalici: "Vím jen to, že nepůjdeme do koalice s extrémní stranou. To je pro nás stopka. Jinak se všemi ostatními se má diskutovat a hledat společný průnik."
V reálu to ovšem vypadá jinak. Kupříkladu spolupráci s Prahou sobě, kde najdeme politiky, jako je starosta Prahy 7 Jan Čižinský, náměstek primátora pro rozpočet a finance Pavel Vyhnánek, náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr, radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová, radní pro kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková, Svoboda vylučuje, "tam je spolupráce téměř jako s extrémními stranami, tedy že do úvahy nepřichází".
Současného primátora Zdeňka Hřiba, pražského lídra Pirátů, by Svoboda asi skousl: "Já Zdeňka Hřiba znám, učil jsem ho. Máme vůči Pirátům řadu výhrad. Ale znovu říkám, že to není o tom, jak se strana jmenuje, ale jaký budeme mít průnik zájmů." Dost podivná odpověď, popravdě.
Současné vedení města však Svoboda hodnotí velmi podobně jako Babiš vládu Petra Fialy. Zní to až trapně. Říká: "V Praze se nic nestalo, a že se narychlo dělá Barrandovský most, je předvolební boj." Přitom oprava Barrandovského mostu byla vnímána opačně, skoro jako předvolební šílenství. Ukázalo se, že zvládnout jde, dokonce velmi dobře.
Svoboda pomíjí i další zásadní změnu, o kterou se veřejnost příliš nezajímá, ač je podstatná. Piráti zveřejňují všechny své smlouvy a dělají otevřená výběrová řízení. Otevřenost hospodaření Pirátů nemá na české politické scéně obdoby a nepochybně má smysl. Tvrdit, že se v Praze "nic nestalo", je nesmysl, ostatně ODS proti tomu "nic" třeba v podobě více chránit cyklisty tvrdě bojuje.
Aby centrum bylo dobře průjezdné
Bohuslav Svoboda pro město vidí tři hlavní priority: parkování, dopravu a bydlení. Říká: "Pokud nevyřešíme dopravu a parkování, tak se město zastaví a nemůžeme udělat nic. Když nebudeme mít okruh a nebude možné Prahu objet, nikdy nedosáhneme toho, aby centrum bylo dobře průchozí a průjezdné. Nikdy neuděláme ani možnost mýta, jako mají třeba v Londýně." Ne snad, že by chtěl mýto zavádět, nebojte se.
O pohybu po městě Svoboda řekl toto: "Kromě automobilové dopravy máme hromadnou dopravu, cyklodopravu a pěší dopravu. MHD máme mimořádně kvalitní a fungující, počet přepravených osob je až neuvěřitelný. Diskuse o tom, jestli máme metra propojit okružní trasou, samozřejmě možná je. Ale není to věc, která by něco zásadním způsobem řešila. Cyklistika je obecný problém. Má stejná práva. Všechny druhy dopravy jsou si v principu rovné."
Tohle je důležité místo rozhovoru, Svoboda se zřejmě snaží vypadat vstřícně, nikoli jako cyklobijec, jakých v ODS najdete hodně. Věta, že jsou si všechny druhy dopravy rovné, ale není pravdivá. Praha je automěsto a žádný primátor, žádné vedení si to netrouflo změnit. Hřib a Scheinherr malují na silnice cyklopruhy, O.K., ale zpoplatnit vjezd do centra, uzavřít ho pro masivní dopravu si netroufli, ačkoliv to s nedostavěným okruhem nemá co dělat.
Stejné je to s chodci. Prostor pro ně je minimální, stačí si poměřit, jak dlouho čeká pěšák na přechodu na zelenou a jaký časový prostor mají na semaforu auta. Staří lidé leckde ani nestačí přejít.
Svoboda si plete cyklostezky s cyklopruhy a cyklopiktogramy, které řidiče nezavazují už vůbec k ničemu. Nesmyslná je i věta "cyklistika je obecný problém". V Praze problém představují auta, neustálé zácpy, auta všude, auta důležitější než lidé.
Svobodovi vadí to, "co je namalované podél kolejí tak, že to ubere metr ze silnice…" Kudy by tedy měl cyklista jet? "Jsou situace, kdy nemůže jet vůbec. Jako nemůžou jezdit třeba nákladní auta." Je požádán o příklad: "Jsem přesvědčen, že cyklista nemůže jet tam, kde není povrch vhodný pro cyklistiku. Tedy dlažební kostky ve městě, kde jsou koleje, chodník, a to vše je tak úzké, že všichni jedou po stejném pruhu. Máte cyklopruh, který skončí a postaví vám ho na silnici nebo koleje. To není možné. Není možné zahnat cyklopruh před auta nebo tramvaj." - Není to možné? Proč? Kam zmizela ta rovnost?
Svoboda automobilistům
Samozřejmě nesmí chybět osobní pohled: "Jestliže já jedu shora ze Střešovic a mám vedle sebe cyklopruh, který zúžil silnici tak, že tam může jet jenom jedno auto, a on navíc kvůli tramvajovým ostrůvkům v určitých fázích přejede do proudu aut… to není možné. To je vražda cyklistů."
Nakonec se vždycky jakoby jedná o zdraví cyklistů, že. Je to absurdní, když si uvědomíme, že Svoboda zároveň tvrdí, že "všechny druhy dopravy jsou si v principu rovné". Ne. Nejsou. A za Svobody nebudou. On je prostě politik, který má navenek vystupovat jako vstřícný, jako dopravně rovnostářský, ale jsou to jen řeči, reálně jde o superklasického odeesáka, který to chce v Praze pěkně postaru - město pro auta, co nejvíc pakovacích míst, okruh, který ale příští čtyři roky stejně zase nebude, a tak dále.
Pro Svobodu se zastavil čas - a není to otázka věku, ale pohledu na svět. A Svoboda je vybrán jako zastavení času. Pro cyklistu zní úplně absurdně, že by zakázal, aby kolo jelo po dlažkách; co skútr a motorka, ty by mohly? Ale podstatné je, že Svoboda nenabízí vůbec žádnou vizi moderního města s ekologickou dopravou, s prostorem pro pěší, cyklisty, koloběžky a další způsoby osobního pohybu. Pro něj je město autosvět, chválí si hromadnou dopravu, jež je ale sužována auty a jen málo se rozšiřuje.
Ač lékař, neváhá z úst vypustit tyto věty: "Jsem si vědom toho, že všechny exhalace, které vytváří autodoprava, nejsou nic proti tomu, co vytváříme jiným způsobem. Není to žádné zásadní zvýšení zátěže. Myslím tím všechny další zdroje, erupce na slunci a tak dále. To je pro nás daleko vyšší zátěž než výfukové plyny. To si najdete v každém solidním materiálu, že ovlivnění zevního prostředí z hlediska exhalací z dopravních prostředků je v zásadě z toho celku minoritní."
Realita? Emise z dopravy ve městě značně přispívají k nárůstu zdravotních rizik a předčasným úmrtím. Ten výrok je naprosto mimo, znamení neznalosti a nezájmu.
Samo sebou se rozhovor neobejde bez oblíbeného, podle Svobody pravicového principu, "že svoboda každého jednotlivce je pro nás nejvyšší zákon, pro nás musí platit. Každé omezování osobní svobody je v rozporu s mojí politickou filozofií". Pokud ovšem cyklista nechce jet po dlažbě, pokud chodec nechce rychle přejít přechod, aby chytil tramvaj, pokud nechcete v rozpáleném městě normálně dýchat. Ne, každý má právo parkovat svá auta, zabírat společný prostor. A hlavním právem je přece jízda autem.
Rozhovor s poslancem Svobodou, kandidátem na primátora Prahy, stojí za přečtení. Pokud chcete město automobilové, kde se de facto nic nezmění, město, které se nebude podobat modernizujícím se západním metropolím jako Paříž, Vídeň či Berlín, o severských zemích raději ani nemluvě, máte svého favorita. Pokud chcete město pro lidi, pro budoucnost, budete muset sáhnout jinam.
