Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
23. 3. 2023 7:30

Chytrý stát si církví váží. Dělají to, co on neumí, za žebrácké peníze

Vysokoškolsky vzdělaný kněz, který má často silný vliv na řadu lidí okolo sebe, bere méně než uklízečka. Česko.
Církve nabízejí pomoc i alternativu.
Církve nabízejí pomoc i alternativu. | Foto: Zahari Zograf/ Wikimedia Commons/ public domain

Jen co vláda prosadila snížení mimořádné valorizace penzí, začali populisté žádat "když senioři, tak i církve". Důchody jsou u nás valorizovány ze zákona. Podle ještě donedávna platných paragrafů by se byly od června zvedly o 11,5 procenta. Po jednorázové úpravě normy ale nakonec v létě stoupnou pětkrát méně. Podle inflace se indexují i peněžité náhrady církvím za komunisty ukradený a zničený majetek. Dvě poslankyně Babišova hnutí ANO proto při projednávání důchodové novely navrhly snížit také toto odškodnění. Pokus jim zatím neprošel.

Publicista Jiří Pehe ale o víkendu tweetoval: "Stát vyplácí církvím miliardy navíc na základě inflační doložky v restitučním zákoně. Změnit se to jako v případě penzí prý nedá, protože jde o smlouvu státu s církvemi. Asi by se to dalo změnit dodatkem schváleným smluvními stranami, ale tak nějak tuším, že církve nebudou chtít."

Už loni v srpnu psaly novinky.cz: "Kvůli letošní inflaci, již Česká národní banka (ČNB) odhaduje na 16,5 procenta, se církvím zhodnotí celková částka, kterou jim český stát ze zákona musí vyplatit, o neuvěřitelných 7,5 miliardy korun. Vyplývá to z propočtu splátek ministerstva financí, které má Právo k dispozici." Restituční zákon z roku 2012 zavazuje stát, aby splatil dluh církvím 59 miliard korun ve třiceti ročních splátkách, které se zúročují o inflaci.

Miroslav Kalousek k Peheho tweetu napsal: "Jsou to soukromoprávní smlouvy o náhradě za ukradený majetek. Nejsou to ani dotace, ani sociální dávky. Církve vstřícně souhlasily, že stát jim náhradu bude splácet, aby ho jednorázová výplata nezruinovala, logicky se ale pojistily proti tomu, aby náhrada nebyla znehodnocena inflací."

Právně je věc jasná, stát vyplácí náhradu za škody podle smluv. Pokud by chtěl výplatu snížit, musely by církve samy chtít. Už sedm let se postupně oddělují, odlučují od státu a od roku 2016 se rok co rok o pět procent snižuje státní příspěvek na jejich financování. Od roku 2030 by měly fungovat zcela nezávisle.

Jiří Pehe se domnívá, že církve by měly být skromné a vnímat potíže státu. Důchodci volbu nemají, církve ano, mohly by tedy ukázat vstřícnou tvář a připojit se k penzistům.

Kněžské platy jsou poslední pomsta Klementa Gottwalda

Nemá asi smysl opakovat, že komunistický stát církve okradl a ničil ze všech sil, to je minulost. Demokratický stát to nedělá, i když KSČM, ČSSD a ANO proti nim tvrdě vystupují a snažily se je obrat, kde to šlo. Současná vládní koalice se tak nechová, je vstřícnější.

Církve jsou na tom ovšem zle. V době zábavně-konzumní jim plošně ubývá věřících, odlučují se postupně od státu a horko těžko shánějí peníze na platy duchovních, na provoz a údržbu kostelů i far a také na své cenné aktivity.

Platy kněží? Trochu se liší podle diecézí a také podle toho, zda žijí na farách či v řeholních komunitách. Když redakce zjišťovala, kolik přesně dnes katoličtí duchovní berou, jeden z oslovených, brněnský salesián Zdeněk Jančařík, odpověděl: "Kněžské platy jsou poslední pomsta Josefa II. a Klementa Gottwalda. Průměrnou výši neznám, mám ale přehled o všech platech u spolubratrů v komunitě - dlouhodobě kopírujeme minimální mzdu. O 18 tisících se nám ani nezdá." Bavíme se o hrubé mzdě vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří berou méně než uklízečka. Česko.

Evangeličtí pastoři, jak potvrdil synodní senior Pavel Pokorný, jsou na tom lépe. Synod, tedy nejvyšší církevní orgán, jim slíbil postupně navyšovat mzdu až do výše 1,2 mediánu. Průměrný hrubý plat dnes u evangelických farářů činí 36 314 korun plus 3029 benefity. Hrubého. A pastor platí nízké nájemné na faře či v církevním bytě.

Dodejme, že církve mají pro stát zásadní význam. Stále pečují o velké množství občanů, nejen věřících, suplují stát v sociální oblasti, poskytují duchovní rady, konzultace, linky pomoci, starají se o děti a mládež, nabízejí životní alternativu, vyrovnání se smrtí. Žijeme v době, kdy se množí psychické poruchy, potíže u všech generací. Kněz či farář může poskytnout něco, co neposkytne psychiatr nebo psycholog, co neposkytne stát.

Důležité jsou církevní služby pro seniory a nemocné lidi. Jejich nejrůznější zařízení - například hospice - bývají i nevěřícími občany často vyhledávány díky kvalitní péči. Chytrý stát by se od církví neodtahoval. Evangelíci ukládají restituční peníze zčásti do investic vázaných etickým kodexem, zisk je určen na pokrytí personálních nákladů. Necelou pětinu pak vynakládají na diakonii (charitativní pomoc) a do sborových projektů.

Pak se ale úvahy o tom, že by církve měly být skromné, "nechtít tolik", jeví jako něco, co by podrývalo i tuto jejich cennou činnost. Drtivá většina kněží je mnohem víc než jen skromných, mnozí by bez pomoci farníků vůbec nevyžili. Evangeličtí faráři jsou na tom sice lépe, ale mají zase mnohdy početné rodiny, ani oni si rozhodně nemohou vyskakovat.

Kdyby církve řekly "jsme solidární se státem, snižte nám valorizaci restitucí stejně jako důchodcům", zároveň by tím řekly, že budou pro lidi dělat méně, protože na to nebudou mít dost financí. Dovolím si na závěr parafrázi věty z tweetu Jiřího Pehe: "Doufám, že stát nebude chtít." Je-li alespoň trochu chytrý, pak určitě ne.

Video: Víra není anestetikum světa. Došlo nám, že jsme smrtelní a náš čas je konečný, říká katolický kněz Marek Vácha (21. 5. 2021)

Je normální, že soudržnost teď polevuje. Ale jako národ jsme obstáli, hlavně mladá generace. Pandemie nás udělá lepšími. Zeman se zachoval jako buran. | Video: DVTV, Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy