Chystaná novela zákona na ochranu zvířat proti týrání je pochopitelně proti srsti českým cirkusákům. Uprostřed manéže cirkusu Humberto v pražské Krči se minulý týden sešli jejich zástupci, nechyběli pánové Berousek, Navrátil starší ani Jaromír Joo, aby se společně bránili "nespravedlnosti", kterou na ně šije ministerstvo zemědělství. Volá totiž po zákazu vystupování a drezury zvířat.
Úřad nyní vyřizuje 300 stránek připomínek a s předložením návrhu vládě včetně projednání s odbornou skupinou se počítá zhruba do tří měsíců. Není překvapením, že se cirkusáci ošívají. Láme to páteř jejich byznysu. Ale schovávají se za zvláštní argumenty, protože jejich pozice je těžko obhajitelná.
Ludvík Berousek, majitel cirkusu Bernes, prohlásil, že cirkus bez zvířat není cirkus, protože má tři základní komponenty: "Je to umění artistů, je to zábava, o kterou se starají klauni, a v neposlední řadě jsou to zvířata." To není pravda, stačí se podívat na strhující vystoupení kanadského Cirquu du Soleil.
V takovém cirkuse zvířecí účinkující neuvidíte ani omylem, všemožné kousky předvádí čistě lidský ansámbl. Vystoupení jsou doprovázena zvlášť složenou hudbou, akrobacií, operou i baletem. Právem je považován za jeden z nejlepších světových cirkusů.
Ludvík Berousek proto nemluvil o třech základních komponentech cirkusu jako takového, ale svého byznysu. Bez zvířat totiž nemají české cirkusy moc co nabídnout. A poměr cena a výkon je u zvířat optimální. Nemusí se jim na rozdíl od lidí platit. Nebrblají, když se jim něco nelíbí, a pokud ano, trochu se jim pomůže nějakým donucovacím prostředkem. Nemusí spát v posteli, ve výsledku odedřou většinu a peníze shrábne člověk. Ideální stav pro cirkusáky, ale to se má teď změnit, proto se durdí.
Zajímavý je také způsob, jakým relativizují životní úroveň zvířat. Jaromír Joo z Národního cirkusu Jo-Joo na tiskové konferenci prohlásil, že "kdyby se zvířata neměla dobře, nebudou se množit". To taky není pravda. Stačí se podívat na ilegální množírny všemožných domácích mazlíčků, kde se zvířata rozhodně nemají dobře, naopak, a rodí se tam v šílených podmínkách jako na běžícím pásu.
A šéf cirkusu pokračuje: "Nikdy bych necvičil zvíře, které poznalo jiný život. Pokud se narodí v kleci, cítí se v ní v bezpečí." Jak to ví? Říkal mu to slon stojící s nohama u sebe na malé stoličce? Principál cirkusu Humberto Hynek Navrátil se na tiskovce bránil, že zvířata jsou v pohodě, protože chodí kontrola a "týrání zvířat vypadá jinak". Zvířata jsou pro ně čistý byznys - jinak by pro ně chtěli to nejlepší.
Místo toho se schovávají za věty jako "veterinární správa neshledala nic problematického", my nic, my cirkusáci, a "zvířata nejeví známky zranění". Wow, to se mají čím chlubit! Ve společné tiskové zprávě cirkusů také stojí: "Zvířata neproskakují hořícími obručemi, protože to je u nás zakázáno." Z toho vyplývá, že kdyby nebylo, tak by je takovému nebezpečí vystavili?
Každý se musí nějak živit. Je pochopitelné, že jsou zástupci cirkusů naštvaní. Ale například argument, že drezura zvířat provází lidi po staletí, proto je potřeba ji zachovat, odpovídá rčení: "Tonoucí se stébla chytá." Gladiátorské zápasy provázely lidi po staletí a taky je zakázali, protože to bylo barbarské a nehumánní. Stejně tak neplatí, že lidi chodí do cirkusů s dětmi, protože ty je jinde vidět nemohou. Slyšel někdy Jiří Berousek starší o zoo?
Ať si v cirkuse vystupuje, kdo chce, ale prostě není fér do toho někoho nutit a je úplně jedno, že jde o zvíře. A už vůbec není v pořádku se odvolávat na to, že zvířata jsou spokojená - když se narodila do klece a nepoznala lepší život.
