Takřka dva tisíce diskusních příspěvků na téma víry a náboženství vyvolal svým textem publikovaným v červnu 2007 ve svém blogu genetik Václav Hořejší. Jde patrně o nejdélší diskusi o tomto tématu, které zaujalo čtenáře v mnoha dalších moderovaných debatách na Aktuálně.cz. Pod tímto článkem čtenáři diskutovali více než dva roky.
Hořejší v blogu napsal o vztahu vědy a víry a o názorech, co je to vlastně Bůh. Zabýval se zejména tzv. kreacionismem - pro kreacionisty je Bůh jakási všemocná bytost v zákulisí našeho světa, která - když nedostatečné přirozené děje nestačí - zasáhne přímo.
"Jsem přesvědčen, že daleko důstojnější je představa, že Bůh je prostě to, co způsobilo existenci a co permanentně podmiňuje trvání přírodních zákonů, které jsou tak úžasné a rafinované, že m.j. prostřednictvím zdánlivě náhodných ,darwinistických' procesů nakonec vedou k těm 'inteligentním výtvorům'. Takový Bůh je cosi jako permanentní všudypřítomná prapodstata našeho světa, která mu dává smysluplný směr (ten ovšem jen nanejvýš tušíme…)," napsal Hořejší, který připomíná, že nyní je všeobecně přijímaný kosmologický model, podle něhož vesmír počal „Velkým třeskem" a poté se postupně vytvářely různé stále složitější struktury. Nakonec spontánně vznikl i život.
„Přímo bije do očí, že základní přírodní konstanty a zákony jsou takové, že tento vývoj od počátečního chaosu ke stále složitějším strukturám nejen umožňují, ale jakoby přímo vynucují," myslí si Hořejší.
Je evoluce na Zemi náhoda?
Do následných diskusí se zapojila řada pravidelných diskutujících Aktuálně.cz včetně několika vědců.
„Pracuji dlouho jako výzkumný pracovník v kvantové fyzice a dospěl jsem k tomuto názoru čistě uvažováním o fyzikálních zákonech, které jsou udržovány určitou prapodstatou nebo základní silou. Bůh je proto pro mne základní síla udržující přírodní zákony, která zjevně existuje," napsal diskutující vystupující pod jménem Honza.
Podobný názor má diskutující „Chemik", podle kterého vše, co pozorujeme, má příčinu v nastavení počátečních podmínek, které definovaly naše fyzikální zákony. „Ptejme se tedy, jak byly tyto podmínky nastaveny - náhodou, nebo za pomoci nějakého zásahu? Nevím." Dodává, že člověk se může neustále „ptát, co bylo příčinou této počáteční příčiny a tak dále až do nekonečna".
Návštěva Benedikta XVI.
Vše o návštěve papeže Benedikta XVI. Česka najdete na Aktuálně.cz ve SPECIÁLNÍ RUBRICE
Čtenář Frante argumentuje diskutujícím, kteří se pozastavují nad tím, že souhra okolností umožňující život je natolik jedinečná, že nemůže jít o náhodu. Uvádí, že podle jeho názoru není důvod myslet si, že přírodní zákony potřebují "permanentně podmiňovat""nebo že evoluční procesy jsou náhodné jenom zdánlivě. „Ohledně přírodních konstant a zákonů, které umožňují stále složitější struktury a život: Je zajímavé, že jsou zrovna takové, aby daly vzniknout člověku (antropický princip). Jenomže, my nevíme, kolik bylo nebo je vesmírů, kde jsou jiné ... takže potom by nebylo zas tak překvapující, že v některém jsou zrovna takové," píše.
Další diskutující upozorňují na značné rozdíly, jak jednotliví lidé vnímají pojem Bůh. Diskutovalo se též o historii a počátku vesmíru či evoluci.
Jeden ze zastánců evolucionismu vystupující pod přezdívkou Eden v diskusi nabádá: „Představte, že byste od splynutí spermie a vajíčka měl o jeden chromozom 21 navíc a narodil byste se s Downovým syndromem. Kde by teď byly vaše kategorie emocí, váš Bůh. V žádného byste ani nemohl věřit, ani byste o něm nevěděl. Tohle byla hrubá ilustrace, ale představte, si, že skupina genů, která by dejme tomu odpovídala za to, že můžete uvěřit v Boha, byla ve vašich mozkových buňkách jinak transkribována a byl byste přesvědčeným ateistou," myslí si.
„Tímto chci dokázat, že za to, jací jsme, odpovídáme my sami a ne Bůh. A že je velmi snadno měnitelné, jestli budeme hodní, zlí, věřící, nevěřící," píše čtenář.
Bloger Václav Hořejší nicméně upřesňuje: "Je třeba zdůraznit, že většina dnešních teologů, ba ani papež, nemá s darwinismem žádný problém - pouze trvají na tom, že ten zcela přirozený vývoj má jakýsi směr a že tedy evoluce je jakousi metodou stvoření."
V debatách na Aktuálně.cz na téma víry a náboženství se vyskytly desítky pohledů na stvoření a názory na to, co je to Bůh - a to včetně například i názoru, že stvořitelem života na Zemi mohl být tvor z jiné planety.
„Spíše si představte situaci, že lidstvo, pokud se samo nezničí, tak dříve nebo později bude třeba schopno 'stvořit' člověka. Dnes už umíme sestrojit různé roboty, které člověka napodobují. Časem jeho kovové součástky budeme schopni nahradit ,umělým masem' apod. a tyto ,umělé lidi' třeba vysadíme na nějaké vhodné planetě. Třeba podobným postupem vznikl právě život na naší planetě," napsal diskutující vystupující pod jménem David.
Vím, že nevím?
Podle jednoho z posledních výzkumů agentury STEM věří v Boha zhruba třetina Čechů a dvě třetiny obyvatelstva tvoří ateisté.
Podle celoevropského průzkumu Eurobarometr patří Češi k nejateističtějším národům v Evropě. Podle tohoto průzkumu věří v Boha asi pětina Čechů, 50 procent však věří, že život ovlivňují síly, které nedokážeme vysvětlit.
Někteří z diskutujících Aktuálně.cz zastávají takzvaný agnosticismus - což je filosofický směr tvrdící, že existenci čehokoli, co nelze poznat zkušeností, tedy např. Boha, nemůžeme ani dokázat, ale ani vyvrátit.
„Domnívám se, že jako katolík mám ve věci vývoje života právo na agnosticismus. Vývoj životních forem je doména vědy, žádná vědecká hypotéza (nemám na mysli mikroevoluci) však neexistuje a je docela možné, že ani existovat nemůže," shrnuje svůj pohled diskutující vystupující pod označením „Englishman".
Také čtenář píšící pod přezdívkou Eden uvádí: „Vycházím z toho, … že nevěřím ani jedné možnosti. Ani tomu, že existuje nějaký plánovač, nebo že určitě neexistuje. Dalo by se říci, že ,věřím' tomu, že o tom nic nevím."
Blogerka Aktuálně.cz Hana Brixi k tomu v jednom ze svých blogů píše: „Nedávný průzkum v USA ukázal, že pouze 0,5 % Američanů připouští, že neví, jestli Bůh existuje a jestli bude možno jeho existenci v budoucnosti dokázat. … V různých zemích jsou podíly věřících a nevěřících různé, například podíl ateistů je ve většině evropských zemí vyšší než v USA. Podle průzkumů je ale ve všech zemích překvapivě jen nepatrný zlomek agnostiků, kteří připouští, že neví, jestli Bůh existuje a nevylučují, že se lidem v budoucnosti jeho existenci podaří dokázat či vyvrátit."
Blogy a diskuse čtenářů týkající se víry a náboženství na Aktuálně.cz:
Další informace:
- Rozhovor s kardinálem Vlkem: Věřili jsme, že se lidé vrátí do kostelů
- Výzkum agentury STEM: Věří Češi v Boha?
