Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
25. 9. 2014 10:00

Co popřát Miloši Zemanovi k narozeninám? Přestaňte škodit

Komentář Martina Fendrycha: Miloš Zeman slaví sedmdesátku. Nestal se z něj ale český Churchill. Zemi neprospívá, škodí. Z proevropského politika se vyklubal podporovatel putinismu.
Zeman je spíš východní politik než západní.
Zeman je spíš východní politik než západní. | Foto: Ludvík Hradilek

V neděli 28. září bude Miloši Zemanovi sedmdesát. Zastává nejvyšší českou ústavní funkci. Jak si vede jako nejvyšší ústavní činitel země? Pracuje spíš pro nás, nebo pro sebe? Co bychom mu mohli k osobnímu výročí popřát?

Prezident má u nás stále ještě vyšší váhu, význam, než jaký mu dává ústava. Lid k němu vzhlíží. A kupříkladu veřejnoprávní televize, jak se někam hlava země hne, natáčí o ní až oslavné reportáže. Tento týden zrovna jednu extra vydařenou, jak prezident navštívil obuvnickou firmu Moleda a dostal botu značky Prestige. Černou, na suché zipy. Nesmyslná zpráva. Ale pro nás a pro vztah k Hradu typická. Platí: i v sedmdesáti umí Zeman mistrovsky poutat pozornost.

Do úřadu loni nastupoval za jiných mezinárodních okolností, než jaké nastaly letos. Tím se jeho role ještě posílila. Ruská okupace Krymu, Putinova podpora „hybridní“ války na východě Ukrajiny, se nás těsně, bezprostředně dotýká. Je to dotek prostorový, ale také historický. Máme s Rusy nepříliš staré neblahé zkušenosti. Za změněné situace je úkolem prezidenta víc než jindy chránit Česko. Pomáhat zemi, nejen sobě. Nesledovat předně svůj zájem, ale náš.

Jenomže Zeman je po celá léta mužem, který si nemůže pomoct. Byl a je soustředěný na sebe, na své bonmotní vtípky, na minulé „křivdy“, které utrpěl (nezvolení prezidentem, když ho ještě volil Parlament). Vykonává neúnavně, se sloní pamětí vendetu na zrádcích. Ani ve vyšším věku jim neodpustil.

Putina obdivoval Klaus a zjevně ho obdivuje i Zeman.
Putina obdivoval Klaus a zjevně ho obdivuje i Zeman. | Foto: Reuters

Aktivní je v domácí politice, rád by však vynikl i v zahraničí. Odtrhl českou zahraniční politiku (za pomoci lidí jako je Hynek Kmoníček, Petr Drulák, Jaroslav Tvrdík) od podpory lidských práv na Kubě, v Číně, Rusku či v jiných zemích. V „lidskoprávní“ oblasti jsme díky prvnímu porevolučnímu prezidentovi Václavu Havlovi aspoň trochu čněli. Zeman ji vyměnil za obchod s Čínou (a otázkou je, zda se ty obchody vůbec budou ve vyšší míře konat). Změnu obhajuje tím, že prý lidská práva jsou také ekonomická práva. Tibetskému dalajlámovi to asi nevysvětlí.

Narozeniny prezident oslaví na ostrově Rhodos. Pracovně. Ve dnech 25. až 29. září se tam zúčastní konference Dialog civilizací, kterou pořádá Světové veřejné fórum. Co to je za akci? Nějaká prestižní, pro Česko významná? Časopis Respekt píše: "Hlavní postavou Světového veřejného fóra je po léta bývalý důstojník KGB a současný ruský ministr dopravy Vladimir Jakunin, jeden z nejkonzervativnějších ruských jestřábů, přítel Vladimira Putina a muž, který se po ataku Ukrajiny ruskými vojsky dostal na sankční listinu sestavenou vládami USA a Austrálie." (Ministrem dopravy Jakunin není. Zato je prezidentem Ruských železnic a předsedou Mezinárodní železniční unie. Velmi vlivný Putinův člověk.)

Skrytý spojenec Putina

Proč tam tedy Zeman jede? Zřejmě aby udělal radost Moskvě. A Kreml bude spokojen, že tam má jednoho, byť okrajového, "hlavouna" z Evropské unie. - Mimochodem, právě v tu dobu probíhá valné shromáždění OSN, kde by se měla česká hlava státu objevit mnohem spíš než na putinovské akci v Řecku, jejímž cílem je nepochybně prosazovat zájmy Kremlu.

Lísání se k demokracii nepěstující Číně poslední dobou přebily děje na Ukrajině. Zeman se zde chová nejednoznačně, jako jakýsi skrytý spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina. Od začátku krize jednal divně. Když si Putin vzal Krym, Zeman ze sebe udělal radikála – NATO by prý v krajním případě mělo vojensky zasáhnout na Ukrajině. Čili válčit s Ruskem! V tu chvíli šílená představa. Dodejme, že Ukrajina není členem Aliance.

Postoj radikála, tygra, ale Zeman souběžně doplňoval postojem krotkého králíčka, který drží dosud. Od počátku krize se totiž vehementně stavěl proti sankcím, jež na Rusko uvalily USA, Evropská unie a další státy. Přitom sankce spojenci považují za momentálně nejsilnější nástroj, který Putinovi vadí, i když to popírá. Zeman se zatvářil jako radikál, ale zároveň začal základní opatření Unie podrývat. Kdyby šlo jen o něj, je to jedno, ať se klidně staví na hlavu na Rudém náměstí. Ale ono jde o nás. Zrovna tak jako jde o nás, když jede na Rhodos poplácávat se po zádech s exkágébákem Jakuninem.

Právě při snaze vyjednat pro Česko „ekonomické portfolio“ mohl Zeman předvést, jak je v Bruselu vážený. Mohl spojit domácí a zahraniční politiku, ukázat se, využít svého vlivu v EU, kdyby ho měl. Vylobovat pro Jourovou úlohu v EK, která by byla podle názoru Hradu prestižní. Jenomže on ten vliv nemá.

Zeman se také pokusil sehrát roli vyjednavače mezi Ruskem a Ukrajinou. Zaujmout pozici, kterou později, jak víme, vyplnil běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Český prezident znovu jednal podivně. Chtěl využít projekt Východního partnerství, který vznikl v roce 2008 a jehož záměrem bylo podporovat politické a hospodářské reformy v šesti postsovětských zemích (Bělorusku, Ukrajině, Moldavsku, Gruzii, Arménii, Ázerbájdžánu). Letos v dubnu proběhl v Praze summit Východního partnerství. Jeho hlavním tématem byla ukrajinská krize.

Akce nevyšla. Nejvyšší zástupci Bruselu do Prahy na setkání evropské platformy pro integraci východních sousedů Evropské unie nepřijeli. Proč? Proč se Zeman nestal Lukašenkem? Protože Západ si, oproti českému prezidentovi, neuměl představit vyjednávání mezi Kyjevem a Moskvou bez klíčové role Evropské unie a Spojených států. Přesně tak by si to naopak představovala Moskva, Vladimir Putin.

Jak už řečeno, pro prezidenta nastala kvůli Ukrajině a Rusku těžká doba. Náročné to ale bylo i po pádu železné opony. Václav Havel měl tehdy jasno: země musí vstoupit do NATO a do EU. Tím ji chtěl do budoucna ochránit mimo jiné i před Ruskem. Dnes můžeme ocenit, jak mimořádně prozíravý Havel byl. - Má nějakou takovou vizi Zeman? Nemá. Ale chová se, jako by chtěl pravý opak - odklonit nás od Unie a poškodit naši pozici v NATO.

Česko jako německá montovna

Prezidentovou doménou je armáda a zahraniční politika. Je nejvyšším velitelem ozbrojených sil a českým výsostným zahraničním reprezentantem. Na posledním summitu NATO ve Walesu nás poškodil. Veřejně, a bohužel v prostředí, kde to nezapadlo, nahrál Putinovi. Prohlásil, že věří ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi. Kontextem prohlášení, jež se týkalo ruské účasti v ukrajinské válce, bylo, že nevěří zprávám NATO. To je pro nás nebezpečné.

Opačný pohled prezentuje náčelník generálního štábu české armády generál Petr Pavel. V rozhovoru pro Právo minulý týden řekl: „My se rádi držíme faktů, protože nám při plánování nic jiného nezbývá. Máme informace z otevřených zdrojů, ale i od našich a aliančních zpravodajských služeb. Z těch jednoznačně vyplývá přímá účast Ruska v konfliktu na Ukrajině.“

Vidíme vážný rozpor mezi tím, co říká prezident, a tím, co tvrdí náčelník generálního štábu. Jaký výsledek ten rozpor může mít? Ještě jednou citujme generála Pavla: „Máme na vybranou. Buď budeme pevnou součástí Aliance a můžeme se spolehnout na pevné garance, anebo se svými postoji budeme stavět na periferii a pak musíme počítat, že odezva spojenců vůči nám bude jako k periferii.“ Pavel nepochybně reagoval také na summit NATO ve Walesu a Zemana.

Zatím na periferii nejsme. Aliance naštěstí nemá zájem nás ztratit. Zjevně i proto byl generál Pavel vybrán do druhé nejvyšší funkce v NATO. Je to dialog se Zemanem, ale také s lavírujícím premiérem Sobotkou. Zároveň však platí, že Miloš Zeman dělá, co může, aby se k nám spojenci zanedlouho chovali jako k periferii. Ten problém se netýká jen Aliance, ale i Evropské unie. Zemanův příklon k Moskvě a odklon od Bruselu, který kopíruje i Sobotka, z nás časem může udělat zcela okrajkovou zemi Unie, dvorek či předsíň Německa, německou montovnu.

Český prezident nemá v Bruselu či Washingtonu dobré jméno. Dosvědčují to (neveřejně) naši diplomati. Není ctěn jako Václav Havel. Česku škodí inklinace prezidenta k putinismu, tedy k režimu se silným nacionálním akcentem, který potlačuje svobodu projevu, politické svobody, skrytě, ale zároveň neskrývaně podporuje válku na Ukrajině.

Hradní archeopteryx obletující miliardáře

Prezident by ve svých sedmdesáti rád hýbal českou domácí politikou. Jeho pozice je zde ovšem nečekaně slabá. Hradní pokusy zavést polo- či celoprezidentský systém příliš neuspívají. Porazil v přímé volbě Karla Schwarzenberga (TOP 09), nositele havlovských idejí, ale tím to končí. Projekt SPOZ neuspěl. Ve sněmovních volbách doslova vybuchl. Hradní pán dnes nemá žádného silného spojence ve Sněmovně. Nemá svoji stranu. Jen část poslanců a hejtmanů ČSSD.

V souboji NATO kontra Sergej Lavrov u Zemana vyhrál Rus.
V souboji NATO kontra Sergej Lavrov u Zemana vyhrál Rus. | Foto: Reuters

Proto politickému archeopteryxovi nezbývá než nadbíhat Andreji Babišovi (ANO). Rád by ho ovládal, ale agrofertí miliardář je zvyklý sám ovládat druhé. Blahosklonně Zemanovi přikyvuje. Ví, že se mu časem může hodit. A prezident pro něj zadarmo „maká“ v domácí politice. Podporuje takřka výhradně Babiše a jeho antipoliticko-politické hnutí. Nikdy neopomene zesměšnit premiéra. Naposledy se pokusil rozbít Sobotkovu dohodu okolo služebního zákona (jež přitom v podstatě kopíruje starý Zemanův návrh zákona včetně „politických náměstků“).

Když prezident ve věci služebního zákona neuspěl jako trojský kůň, kopl si do premiéra alespoň kvůli eurokomisařce Věře Jourové. Kvůli portfoliu, které v Evropské komisi vyfasovala a které si Sobotka či Babiš nepřáli. Podle prezidenta to byl Sobotkův neúspěch. Posmíval se mu: „Nestřílejte na pianistu, dělá, co může.“ Ale tady to máme jako na talíři: co dělal Zeman?

Právě při snaze vyjednat pro Česko „ekonomické portfolio“ mohl Zeman předvést, jak je venku, v Bruselu vážený. Rád se přece vydává za proevropského politika. Mohl spojit domácí a zahraniční politiku, ukázat se, využít svého vlivu v EU, kdyby ho měl. Vylobbovat pro Jourovou úlohu v Evropské komisi, která by byla podle názoru Hradu prestižní. Jenomže on ten vliv nemá. Kdyby se v té věci vládě nabídl, jistě by jeho pomoc vděčně přijala. Jenže Zeman nepracuje pro nás, pro stát, ale pro sebe.

Sedmdesátiletý oslavenec je naše chyba. Česká chyba. Naši politici zleva i zprava vymysleli populistickou přímou volbu. Ne přímé volení premiéra, tam by se to dalo chápat, ale prezidenta. Lid si pak Zemana dosti jednoznačně zvolil v přímé volbě.

Plácáme se v demokratické pubertě příliš dlouho. Pětadvacet let. Máme skvělé lidi, ale nevážíme si jich. Vyháníme je. A na piedestal stavíme muže, který se zhlédl, stejně jako jeho přítel a předchůdce Václav Klaus, v Putinovi.

Zeman nepracuje pro naši zemi. Škodí nám v NATO, škodí nám v EU, nadbíhá Číňanům a Rusům, prezidentu Putinovi. Otřesná politika. Smrtící. Doma jak jen může, škodí premiéru Sobotkovi, kterého sám do funkce jmenoval. Co tedy nedělnímu sedmdesátníkovi popřát k narozeninám? Aby našel sílu a změnil se. Aby přestal škodit. Nebo aby odešel z Hradu.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy