Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
27. 11. 2020 11:11

Bidenova zahraniční politika se musí vyhnout pasti washingtonských otáčivých dveří

S Bidenem se do Spojených států vrací čitelná a předvídatelná zahraniční politika. Ale kdyby jen opakoval, co už jednou předvedl, mohlo by to pak vést i k návratu příštího Trumpa.
Joe Biden přichází - a ve svých 78 letech pochybovačům slibuje "svěží myšlenky".
Joe Biden přichází - a ve svých 78 letech pochybovačům slibuje "svěží myšlenky". | Foto: ČTK/AP/Carolyn Kaster

Nově zvolený americký prezident Joe Biden tento týden představil několik klíčových členů svého bezpečnostního a zahraničního týmu. Vesměs jde o zkušené diplomaty a profesionály, kteří za sebou mají vysoké posty v administrativě Baracka Obamy, jehož byl Biden viceprezidentem.

Foto: Aktuálně.cz

"Je to tým, který odráží fakt, že Amerika je zpět, připravena vést. Připravena znovu sedět u stolu. Připravena postavit se nepřátelům a neodmítat spojence. Připravena hájit naše hodnoty," avizuje Biden. A dlouholetá kariérní diplomatka Linda Thomas-Greenfieldová, která byla za Obamy zodpovědná za americkou politiku vůči africkým zemím - a kterou Biden teď nominoval na velvyslankyni USA při OSN - vyhlásila: "Multilateralismus je zpět, diplomacie je zpět."

Ten kontrast by mohl být těžko ostřejší. Pryč s Trumpovou zahraniční politikou, mrtva je "Amerika na prvním místě", nechť žije spolupráce a globální morální autorita Spojených států! Pokud v tom ovšem cítíte ironii, tak proto, že tam skutečně je.

Zkušenost svěžích myšlenek

Konstatovat, že Bidenova zahraniční politika bude jiná než Trumpova, by bylo naprosto triviální. Tou důležitou otázkou je, jak moc a v čem se bude Biden lišit od Baracka Obamy.

Ví, že nemůže být Obamou 3.0. A také to zdůrazňuje. Navrátilci z Obamovy administrativy podle něj teď přicházejí se "svěžími myšlenkami". V rozhovoru pro televizi Biden NBC uvedl, že jeho prezidentství rozhodně nebude "Obamovým třetím termínem, protože zde máme naprosto jiný svět, než tady byl za administrativy Obamy s Bidenem."

Co tím myslí? Především je to přiznání, že jedním z důvodů, proč se před čtyřmi roky stal Donald Trump prezidentem - a proč v letošních volbách navzdory prohře rozšířil svoji voličskou základnu o 10 milionů Američanů -, byla i předchozí americká zahraniční politika. Ta, která opakovanými, dlouhými vojenskými angažmá v zámoří unavila americkou veřejnost.

A která dlouho přešlapovala před přikrádající Čínou. Tu sice strašila kárnými ekonomickými opatřeními, ale v praxi se nic nedělo. Barack Obama sice války v Afghánistánu a v Iráku zdědil, ale věci nijak nepomohl, a navíc si následně nevěděl příliš rady ani v Sýrii a v Libyi. Což v bleděmodrém, přinejmenším v tom, jaký dojem z toho měli američtí voliči, platilo právě také o jeho politice vůči Pekingu.

Už Obama vyhlašoval, že bude na Čínu tvrdý, ale změna přišla až s Donaldem Trumpem. Reálné výsledky sice pro USA nejsou zdaleka tak úžasné, jak je Trump prodává, ale Američané viděli konkrétní kroky, ne jen proklamace.

Memento syrského debaklu

To všechno Joe Biden dobře ví. A vědí to také lidé, které si k sobě vybral do týmu. Anthony Blinken byl v Obamově Bílém domě druhým mužem v radě pro národní bezpečnost a pak byl náměstkem ministra zahraničí Johna Kerryho. Teď s Bidenem míří do funkce diplomaticky nejvyšší. V jednom z nedávných rozhovorů byl přitom Blinken velmi upřímný a sebekritický.

"Musíme si to přiznat. Selhali jsme, nezabránili jsme hrozným ztrátám lidských životů. To je něco, co si s sebou ponesu do smrti," řekl letos v květnu o politice Obamovy administrativy v Sýrii. Nejdříve podpora opozice, směřující ke změně režimu, ale pak, když byla překročena červená čára, nepřišel trest.

Blinken si to do své role ministra zahraničí přináší jako memento. Ale dokáže ve svých osmapadesáti překročit svůj stín? A dokáže to o dvacet let starší Joe Biden?

S Bidenem se vrací předvídatelná, čitelná zahraniční politika. To je bezesporu dobrá zpráva. Po Trumpovi, který vyhrožoval odchodem USA z NATO, přichází potvrzení spojenectví. Po diplomacii jednoho muže, jak ji předváděl Mike Pompeo, se vrací skutečný profesionální aparát. Transakční zahraniční politiku, kde se na jednu hromadu sesypaly otázky bezpečnostní a obchodní, střídá přehledné rozdělení agend.

S Bidenem se ovšem také vrací předchozí letitý, zaběhaný fenomén "revolving door", otáčivých dveří. Kdy ve Washingtonu lidé cirkulují z administrativy do privátní sféry, aby se pak s některou příští administrativou vrátili zpět do politiky a diplomacie. Trump tento karusel přetnul, Biden ho znovu roztočil.

Všichni Bidenovi lidé jsou "staří známí" z Obamova týmu a předchozích vlád. S nástupem Trumpa se stáhli do washingtonských think-tanků, případně si založili vlastní poradenské firmy. Blinken a uvažovaná kandidátka na ministryni obrany Michele Flournoyová měli společnost WestExec, kde kromě jiného působila i Bidenova nastupující šéfka amerických tajných služeb (NSA) Avril Hainesová.

Poslední šance liberálního internacionalismu

A když Linda Thomas-Greenfieldová, která se do diplomacie vrací po působení v Albright Stonebridge Group, avizuje návrat multilateralismu, jaké "svěží myšlenky" do něho přináší? Protože ta předchozí mnohostranná spolupráce, při níž se Spojené státy angažovaly na mnoha frontách, ale doma měla řada Američanů pocit, že na to jen a jen doplácejí, byla před čtyřmi roky jedním z důvodů Trumpova vítězství.

Analytik Thomas Wright z washingtonského think-tanku Brookings Institution je jedním z nejinformovanějších, nejbystřejších a tedy i nejzajímavějších analytiků americké zahraniční politiky. Byl první, kdo hned na začátku Trumpovy kampaně 2016 poměrně přesně popsal zdroje a východiska jeho možné zahraniční politiky, což se pak v praxi ve většině naplnilo.

K aktuální výchozí situaci Joea Bidena pak před několika dny napsal: "Jeho prezidentství může být poslední dobrou šancí establishmentu ukázat, že liberální internacionalismus je lepší než populistický nacionalismus." Wright jasně straní Bidenovi, ale své upozornění myslí jako varování.

Biden podle něho musí ve své zahraniční politice "odpovědět na problémy a starosti, které mají Američané", když se dívají na současný svět a roli USA v něm. A pokud by se otáčivými dveřmi Washingtonu měla vrátit jen ta samá zahraniční politika, která jimi před čtyřmi roky odešla, byla by to nebezpečná prohra. Dříve či později by vedla k návratu příštího Trumpa.

Zvolený prezident USA Joe Biden hovoří v Bosně a Hercegovině v roce 2009 (tehdy jako viceprezident).

Video: AP Archive
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy